Obchodněprávní metaforické pojednání aneb Brnění jako ochrana před nekalou soutěží

Hospodářský styk, město v kraji Závazky z deliktů, je třeba chránit více než jen paragrafovou hranicí. Proto zvolil OZ systém rytířů s pevným brněním a zbraněmi v podobě nároků proti barbarským Nekalým Soutěžitelům, kteří chtějí ohrozit či porušit práva dotčených osob.

Strážci Hospodářského styku jsou rozděleni dle funkčnosti brnění na dvě roty: nároky zabraňovací (kterými zamezují pokračování deliktního jednání) a kompenzační (představující satisfakci pro poškozené). V rámci zabraňovacího pluku nacházíme následující typy pancířů na odražení Nekalých Soutěžitelů: žalobu zdržovací a na odstranění následků nekalosoutěžního stavu.[1]

Zdržovací nárok je nástrojem působícím i do budoucna na základě své preventivní podoby – rota na stráži není povinna čekat, až nepřítel začne ztékat hradby. Navíc při úspěchu odrazení útoku není nutné se domáhat likvidace závadného stavu. U odstranění následků nekalé soutěže se zabýváme vymýcením existující závady spáchané rušitelem. Odstranění může být různorodé, od stažení závadných výrobků z trhu, odvolání nekalého tvrzení, či odstranění zaměnitelných zápisů firem v obchodním rejstříku.[2]

Rota kompenzační obléká následující typy brnění: nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.[3]

Žalobou na přiměřené zadostiučinění odstraňujeme nemateriální újmu. I když to § 2988 OZ neuvádí, je možné vymáhat kompenzaci i v penězích dle § 2951 odst. 2 OZ. Peníze musí být poskytnuty tehdy, nezajistí-li přednostně aplikovatelná nepeněžitá satisfakce skutečné odčinění újmy. Soudy tak nebudou ovládány úvahou, zda mají být peníze poskytnuty, či nikoli, ale diskrecí, jestli nepeněžitá satisfakce odčiní újmu dostatečně. Proti nekalosoutěžním pachatelům je však možné použít peněžité i nepeněžité zbroje, aby v součtu bylo dosaženo zadostiučinění přiměřeného.[4]

Ochrana žalobou na náhradu škody je postavena na předpokladech protiprávnosti, škody, příčinné souvislosti mezi nekalosoutěžním jednáním a vznikem škody, neexistenci okolnosti vylučující odpovědnost[5] a zavinění.

Ač chtěl být král OZ ke svým poddaným srozumitelný, postavil před ně překážku při uplatňování nároků v podobě nutnosti prokázání zavinění rušitele u náhrady škody (§ 2910 OZ) a obdobného použití daného subjektivního principu i pro přiznání zadostiučinění. Toto je podstatný odklon od dřívější vlády ObchZ, který odpovědnost za škodu zakládal dle § 373 a § 757 ObchZ na principu objektivním.[6]

Škodu je třeba prvotně odčinit uvedením v předešlý stav oproti peněžité náhradě (§ 2951 OZ), čímž nový panovník mění situaci škůdců, kteří dříve teprve v případě, kdy o to znevýhodněná požádala a bylo-li to obvyklé, nahrazovali škodu uvedením v předchozí situaci. Soudy přitom mají umožněnou moderaci nepřiměřeně vysoké náhrady škody, což nemohou učinit při způsobení škody úmyslně.

Posledním nárokem je žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, kdy subjekt na úkor jiného zlepší svou majetkovou pozici zvětšením jmění, či jeho nezmenšením, když se majetek zmenšit měl. Žalobu lze použít jen subsidiárně, když nepřichází v úvahu ani odpovědnost za škodu.[7]

V rámci Hospodářského styku mohou jednotlivci osídlených národů – Soutěžitelé i Spotřebitelé – uplatňovat nároky vtělené do výše popsaných vojáků. Hájit něčí prospěch je oprávněná i právnická osoba představující zájmy Soutěžitelů (obchodní komora) nebo Zákazníků (sdružení na ochranu spotřebitele), která bude moci uplatnit právo na zdržení se a odstranění závadného jednání v případech vymezených § 2989 odst. 1 OZ.

I ve vládě OZ je zachováno obrácení důkazního břemene[8] v § 2989 odst. 2 OZ u taxativně jmenovaných skutkových podstat. Obrácení se neděje pro celé obyvatelstvo Hospodářského styku, ale jen pro národ Spotřebitelů, což pokládám za chybné. Jsem názoru, že obrácená důkazní pozice se má týkat slabší strany obecně, jež je upravená v § 433 OZ. Při pohledu na § 2989 odst. 2 musíme dovodit i legislativně-technickou chybu kvůli uvedení celého § 2976 OZ do výčtu uplatnění obrácení břemene, a ne jen jeho odst. 1.[9] Zákon působí, jako by obrácení vztahoval na kompletní nekalou soutěž, přitom k němu má docházet jen v dále řečených podstatách.

Ač typově ochranná brnění proti nekalé soutěži zůstávají konstantní, mění se v některých případech jejich vnitřní struktura (např. u náhrady škody). Při uplatňování nároků je tak třeba pečlivě prověřit, zda se úprava oproti dříve vymezené vládě ObchZ nezměnila. Nechme dále soudcovské rozhodování, aby nekalosoutěžní prostředky promítlo do konkrétních rozhodnutí, a komentářové literatuře tvorbu odpovídajících posudků. Jen aplikační praxe ukáže skutečný rozměr starých ustanovení v novém rekodifikačním kabátu.

* článek se umístil na 3. místě v soutěži Ukaž svoji kreativitu pořádané CODEXIS ACADEMIA.

[1] ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, 328 s. ISBN 9788073575052. S. 89.

[2] HRUDA, O. Vynucování právní úpravy nekalé soutěže. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 160 s. ISBN 9788021065208. S. 48, 82, 90.

[3] ONDREJOVÁ, 2010, op. cit., s. 89.

[4] ONDREJOVÁ, D. Nekalá soutěž podle nového občanského zákoníku. Obchodněprávní revue. 2013, roč. 5, č. 7 – 8, s. 207 - 217. ISSN 18036554. S. 214.

[5] ONDREJOVÁ, 2010, op. cit, s. 116 – 117.

[6] ONDREJOVÁ, 2013, op. cit., s. 215.

[7] HRUDA, 2013, op. cit., s. 129 – 130.

[8] ELIÁŠ, K.; BEJČEK, J.; HAJN, P.; JEŽEK, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, 652 s. ISBN 9788071795834. S. 397.

[9] ONDREJOVÁ, 2013, op. cit., s. 216.