Obchodní věstník jako jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK
Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 14 Cmo 25/2018 zabýval otázkou, zdali lze obchodní věstník považovat za jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK.
Podle § 406 ZOK svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů anebo v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově. Stanovy mohou určit i další požadavky na svolání valné hromady. Stanovy mohou také určit, jakým způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky na adresu akcionáře podle věty první; tento způsob nesmí akcionáře nedůvodně omezovat v možnostech účastnit se valné hromady (odstavec 1). Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou akcionářům vlastnícím akcie na majitele. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady (odstavec 2).
V projednávané věci stanovy společnosti upravují v článku 12 bod 6 svolání valné hromady tak, že oznámení o konání valné hromady se uveřejňuje 30 dnů před jejím konáním na webových stránkách společnosti na adrese www.elroz.cz a v Obchodním věstníku.
Určí-li stanovy společnosti s akciemi na jméno či zaknihovanými akciemi na majitele, že pozvánka bude akcionářům oznámena jiným způsobem, musí zvolený způsob umožňovat akcionářům dovědět se bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí o tom, že se bude konat valná hromada, jakož i o ostatních skutečnostech, jež jsou povinnou náležitostí pozvánky. Vhodnost způsobu uveřejnění pozvánky se musí posuzovat s ohledem na poměry konkrétní společnosti, zejména pak její akcionářskou strukturu. Aby bylo možno zvolený způsob za vhodný, musí být užitý informační zdroj dostupný pro každého akcionáře, bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a nákladů (viz Štenglová, I., Havel., B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář, l. vydání, Praha: C.H. Beck, 2013, s. 624).
Povinnost uveřejnit oznámení o konání valné hromady na svých internetových stránkách mají všechny společnosti, bez ohledu na formu jejich akcií nebo na to, zda jejich akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Internetovými stránkami se rozumí webové stránky přístupné pomocí internetové sítě prostřednictvím tzv. webových prohlížečů. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna nepřetržitě po celou dobu ode dne svého uveřejnění až do dne konání valné hromady, včetně tohoto dne. Jestliže společnost emitovala akcie na majitele, pozvánku jiným způsobem uveřejňovat či doručovat nemusí, neurčují-li stanovy jinak.
V poměrech projednávané věci stanovy určují, že se vedle uveřejnění oznámení na webových stránkách společnosti oznámení o konání valné hromady uveřejní dále v Obchodním věstníku. Z elektronické databáze obchodního rejstříku plyne, že u společnosti E. a.s. je od 28. 12. 2011 zapsáno 41 927 ks akcií na majitele o jmenovité hodnotě 800 Kč v zaknihované podobě. Dne 15. 9. 2016 bylo v obchodním rejstříku zapsáno, že společnost se podřídila zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech jako celku podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích. V tehdy platných stanovách zakotvenou úpravu uveřejnění oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku lze považovat za určení způsobu, jakým se nahrazuje zasílání pozvánky na adresu akcionářů.
Odvolací soud uvedl, že nesdílí závěr soudu prvního stupně, že pro řádné svolání předmětné valné hromady nepostačuje zveřejnění pozvánky na webových stránkách společnosti a v Obchodním věstníku.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




