Obchodní věstník jako jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK
Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 14 Cmo 25/2018 zabýval otázkou, zdali lze obchodní věstník považovat za jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK.
Podle § 406 ZOK svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů anebo v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově. Stanovy mohou určit i další požadavky na svolání valné hromady. Stanovy mohou také určit, jakým způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky na adresu akcionáře podle věty první; tento způsob nesmí akcionáře nedůvodně omezovat v možnostech účastnit se valné hromady (odstavec 1). Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou akcionářům vlastnícím akcie na majitele. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady (odstavec 2).
V projednávané věci stanovy společnosti upravují v článku 12 bod 6 svolání valné hromady tak, že oznámení o konání valné hromady se uveřejňuje 30 dnů před jejím konáním na webových stránkách společnosti na adrese www.elroz.cz a v Obchodním věstníku.
Určí-li stanovy společnosti s akciemi na jméno či zaknihovanými akciemi na majitele, že pozvánka bude akcionářům oznámena jiným způsobem, musí zvolený způsob umožňovat akcionářům dovědět se bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí o tom, že se bude konat valná hromada, jakož i o ostatních skutečnostech, jež jsou povinnou náležitostí pozvánky. Vhodnost způsobu uveřejnění pozvánky se musí posuzovat s ohledem na poměry konkrétní společnosti, zejména pak její akcionářskou strukturu. Aby bylo možno zvolený způsob za vhodný, musí být užitý informační zdroj dostupný pro každého akcionáře, bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a nákladů (viz Štenglová, I., Havel., B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář, l. vydání, Praha: C.H. Beck, 2013, s. 624).
Povinnost uveřejnit oznámení o konání valné hromady na svých internetových stránkách mají všechny společnosti, bez ohledu na formu jejich akcií nebo na to, zda jejich akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Internetovými stránkami se rozumí webové stránky přístupné pomocí internetové sítě prostřednictvím tzv. webových prohlížečů. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna nepřetržitě po celou dobu ode dne svého uveřejnění až do dne konání valné hromady, včetně tohoto dne. Jestliže společnost emitovala akcie na majitele, pozvánku jiným způsobem uveřejňovat či doručovat nemusí, neurčují-li stanovy jinak.
V poměrech projednávané věci stanovy určují, že se vedle uveřejnění oznámení na webových stránkách společnosti oznámení o konání valné hromady uveřejní dále v Obchodním věstníku. Z elektronické databáze obchodního rejstříku plyne, že u společnosti E. a.s. je od 28. 12. 2011 zapsáno 41 927 ks akcií na majitele o jmenovité hodnotě 800 Kč v zaknihované podobě. Dne 15. 9. 2016 bylo v obchodním rejstříku zapsáno, že společnost se podřídila zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech jako celku podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích. V tehdy platných stanovách zakotvenou úpravu uveřejnění oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku lze považovat za určení způsobu, jakým se nahrazuje zasílání pozvánky na adresu akcionářů.
Odvolací soud uvedl, že nesdílí závěr soudu prvního stupně, že pro řádné svolání předmětné valné hromady nepostačuje zveřejnění pozvánky na webových stránkách společnosti a v Obchodním věstníku.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



