Rizika plynoucí z práva zaměstnanců akciové společnosti volit členy dozorčí rady

V případě nesplní-li akciová společnost danou povinnost, vyzve ji rejstříkový soud ke zjednání nápravy a stanoví dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti, jinak může společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Mezi povinnosti akciové společnosti patří změna stanov společnosti, přijetí volebního řádu a organizace voleb zaměstnanců do dozorčí rady. Novela nestanoví, kdo má volbu zaměstnance organizovat. Z praktického pohledu lze doporučit ustanovení volební komise, jež by organizovala průběh voleb. Dále lze doporučit, aby volební řád určil, kdo může být zvolen členem dozorčí rady, stanovil lhůtu pro navrhování kandidátů, způsob stanovení a vyhlášení seznamu navržených kandidátů, způsob vyhlášení voleb, podmínky vyhotovení hlasovacích lístků a způsob vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku voleb.

Mezi možná rizika vyplývající ze splnění zákonné povinnosti patří, že člen zvolený zaměstnanci nebude mít potřebnou odbornost k výkonu této funkce, jelikož zaměstnanci mohou mít úzký pohled na situaci a budoucnost podniku. Dále zaměstnanec může upřednostňovat zájmy zaměstnanců před zájmy společnosti. Při rozhodování o strategických otázkách společnosti hrozí pasivita zaměstnance. Jedním z významných rizik je riziko úniku citlivých informací, jelikož členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokumentů společnosti, například odměňování členů představenstva. Členové dozorčí rady se také svolávají k jednání valné hromady a udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají. V takovém případě hrozí, že se budou na valné hromadě projednávat banální otázky. Mezi další rizika patří skutečnost, že novela neupravila mnoho otázek s povinnou participací souvisejících, například k jakému okamžiku se zjišťuje počet zaměstnanců společnosti.

Na druhou stranu je třeba zmínit, že dozorčí rada rozhoduje většinou přítomných členů, z toho dva členové jsou voleni valnou hromadou a jeden člen je volen zaměstnanci. Výsledkem je, že bez hlasu člena voleného valnou hromadou, nemůže dozorčí rada nahlédnout do všech dokladů a záznamů společnosti. Je třeba vzít také v úvahu, že povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností, je v českém právním řádu historicky zakotveno od roku 1990 až do roku 2013. Co se týče obavy z úniku důvěrných informací je třeba přihlédnout k tomu, že každý člen voleného orgánu právnické osoby je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, a to bez ohledu na to, zda je zaměstnancem společnosti. Mezi složky péče řádného hospodáře patří povinnost řádné péče, povinnost loajality a povinnost mlčenlivosti.

Samotná novela s sebou přináší riziko právní nejistoty. Novela upravila pouze § 448 zákona o obchodních korporacích, který se vztahuje na dozorčí radu akciové společnosti, tedy společnost s dualistickou strukturou. Otázka vyvstává, zda se daná povinnost vztahuje také na akciovou společnost s monistickou strukturou, tedy na volbu členů správní rady. Dle § 456 odst. 2) zákona o obchodních korporacích kde se v zákoně mluví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností i správní rada. V teorii i praxi se vyhranily dva názory. Dle důvodové zprávy se obdobná úprava povinné zaměstnanecké participace navrhuje i pro správní radu. Část autorů komentáře (nakl. C. H. Beck, 2017) s daným závěrem nesouhlasí a má za to, že se daná povinnost vztahuje pouze na akciovou společnost s dualistickou strukturou. Své stanovisko odůvodňují tím, že novela stanoví v přechodném ustanovení povinnost uvést do souladu se zákonem ujednání stanov o složení dozorčí rady a již nezmiňuje správní radu. Vzhledem k tomu, že přechodné ustanovení novely není součástí zákona o obchodních korporacích, neuplatní se § 456 odst. 2) zákona o obchodních korporacích a nelze tak rozšířit danou povinnost i na správní radu. Dalším argumentem je, že správní rada může být i jednočlenná a daná novela nestanovila povinnost, že správní rada musí mít počet členů dělitelný třemi, jak to stanovila u dozorčí rady.

K druhému názoru se přiklání také JUDr. Petr Šuk, předseda senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR. Jedním z jeho argumentů je, že správní rada není pouze kontrolním orgánem, ale její členové se podílejí také na vedení společnosti a rozhodování o jejím obchodním vedení. Osoba zvolená zaměstnanci by tak měla přímý vliv na řízení společnosti a rozhodování o zásadních otázkách obchodního vedení, což přesahuje účel povinné zaměstnanecké participace. Autorka článku se přiklání k názoru JUDr. Šuka, dle kterého zákonodárce úmyslně rozlišil mezi oběma systémy vnitřní struktury a výkladem nelze dovodit povinnost i na akciovou společnost s monistickou strukturou. Novela tak přinesla právní nejistotu, ve které se nachází akciové společnosti s monistickou strukturou, kterým hrozí v krajním případě při nesplnění povinnosti v dané lhůtě zrušení.

Možným řešením vyhnutí se rizikům vyplývající z povinné participace zaměstnanců je přeměna právní formy z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným, na kterou se povinná účast zaměstnanců v dozorčí radě nevztahuje. Společnost s ručením omezeným je také oprávněna zřídit dozorčí radu. Je nutné zvážit, zda jsou rizika spojená s povinnou participací zaměstnanců natolik závažná, aby společnost změnila právní formu. Autorka článku se přiklání k názoru, že rizika plynoucí z povinné participace zaměstnanců lze minimalizovat, povinnost péče řádného hospodáře se nezměnila a jedná se o institut, který byl v českém právním řádu dlouhodobě přítomný.