Směnitelné a vykupitelné akcie Zdroj: Fotolia

Směnitelné a vykupitelné akcie

Jak známo, akciové společnosti mohou nově vydávat zvláštní druhy akcií. Jedním z takových případů jsou pak směnitelné (convertible shares) a vykupitelné akcie (redeemable shares). V české korporační praxi se lze s nimi setkat spíše výjimečně. Hojně jsou však využívány v zahraniční, zejména v angloamerickém prostředí. Co je jejich podstatou?

Mgr. Vladimír Janošek

Mgr. Vladimír Janošek

advokát trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

Mgr. Vladimír Janošek

advokát trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

Convertible shares (směnitelné akcie)

Směnitelné akcie bývají konstruovány obvykle na bázi prioritních akcií, tedy akcií, s nimiž je spojeno přednostní právo na (pevný) podíl zisku. Často je do nich inkorporováno rovněž právo na přednostní výplatu jiných vlastních zdrojů společnosti či podílu na likvidačním zůstatku. Není s nimi však většinou spojeno hlasovací právo. Jejich vlastník je pak může (za podmínek uvedených ve stanovách) směnit za jiný druh akcií, zpravidla za akcie kmenové v předem určeném výměnném poměru, který je vždy na začátku nastaven tak, aby konverze nebyla pro investora zisková, jelikož by hned vzápětí mohlo dojít k využití výměnného práva, což není žádoucí, popíral by se tím totiž účel vydávání směnitelných akcií. 

Vzhledem k tomu, že podíl, kterým se směnitelné akcie účastní na zisku, je zafixován (např. 5 % jmenovité hodnoty akcie), nemají stejný potenciál růstu jako akcie kmenové. Pakliže se totiž společnosti vede dobře, hodnota kmenových akcií roste (zvyšuje se totiž ta část zisku, která se bude rozdělovat mezi akcionáře s kmenovými akciemi), zatímco hodnota akcií směnitelných nikoliv (další růst společnosti, resp. zvyšování zisku, již tak nemá pro vlastníky směnitelných akcií význam, jelikož na rozdělení zisku nijak neparticipují). Právě v tento moment se dá uvažovat o jejich výměně. Smysl má proto vydávat směnitelné akcie tehdy, mají-li se (stejně jako kmenové akcie) obchodovat na regulovaném trhu, pak totiž skýtají dostatečnou likviditu a lze s nimi spekulovat. 

Jejich využití ve shora naznačeném smyslu lze demonstrovat na následujícím příkladu. Investor si koupí (upíše) 100 ks směnitelných akcií za 500 Kč/1 akcie, celkem tedy vynaloží 50.000 Kč. Tento zvláštní druh akcií přitom vyplácí dividendy v hodnotě 25 Kč na akcii za rok, čímž dosahuje 5% dividendového výnosu. Je s nimi spojeno právo převést 1 ks směnitelné akcie na 50 ks akcií kmenových akcií. To znamená, že hodnota konverze pro investora činí 10 Kč vypočtená následujícím způsobem: 500 Kč, za které investor pořídil 1 ks směnitelné akcie děleno 50 ks kmenových akcií. V případě, že 1 ks kmenové akcie je obchodován za částku nižší než 10 Kč (např. za 5 Kč), znamenalo by uplatnění výměnného práva pro investora ztrátu. Směnitelné akcie v pořizovací ceně 50.000 Kč by totiž směnil za 5.000 ks kmenových akcií v ceně 25.000 Kč. Ztráta by tak dosáhla 25.000 Kč. Výměna v tomto případě tedy postrádá logiku. Za situace, kdyby však hodnota 1 ks kmenové akcie činila nikoliv 5 Kč, ale kupř. 15 Kč, realizoval by investor (při stejném výpočtu) – pakliže by kmenové akcie po výměně prodal –  zisk ve výši 25.000 Kč.[1]    

V praxi se však směnitelné akcie uplatňují také v případech joint venture struktur, kdy akcionář, který přináší do společnosti kapitál, si jimi chce zajistit stabilní výnos v počátcích rozjezdu společnosti. S jejich nabízením veřejnosti se zde tudíž ani nepočítá. Proto je také někdy výměnné právo časově omezeno. Uplynutím sjednané doby se z nich pak stanou kmenové akcie. Výměnný poměr pak činí většinou 1 ku 1.

Ve stanovách akciové společnosti mohou být směnitelné akcie upraveny např. následujícím způsobem: 

Čl. 2. 3. Změna práv spojených s prioritními akciemi 

Právo na prioritní dividendu a na přednostní podíl na likvidačním zůstatku zanikne ke dni

(i.) kdy společnost obdrží výzvu od akcionáře vlastnícího prioritní akcie o tom, že uplatňuje právo na zánik zvláštních práv spojených s prioritní akcií vedoucí k jejich změně na kmenové akcie, nebo

(ii.) 24. 9. 2021,

podle toho, který z těchto dní nastane nejdřív („výměnný den“). 

Jelikož technika změny akcií z akcií směnitelných na akcie kmenové je zabudována přímo ve stanovách akciové společnosti, dochází v případě konverze (ať už na základě právního jednání akcionáře či uplynutím doby) ke změně stanov na základě jiné právní skutečnosti, než je rozhodnutí valné hromady. Je tedy otázkou, do jaké míry se zde použijí ta ustanovení zákona o obchodních korporacích, kde se mluví o změně druhu akcií, resp. práv s nimi spojených, na základě rozhodnutí valné hromady. 

Namátkově lze zmínit § 431 odst. 1 ZOK, který stanoví: „V případě, že valná hromada rozhoduje o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku.“ či § 434 odst. 1 ZOK: „Při změně druhu nebo formy akcií se práva s tímto druhem nebo formou akcií mění účinností změny stanov bez ohledu na to, kdy dojde k výměně akcií.“ Čistě z gramatického výkladu citovaných ustanovení je zřejmé, že jsou zde řešeny situace, kdy je změna stanov vyvolána rozhodnutím valné hromady. Argumentem a contrario lze tedy dospět k závěru, že nedopadají na změnu druhu akcií, ke které došlo právním jednáním akcionáře či uplynutím doby. Změna stanov by tedy nebyla (při této výkladové variantě) závislá na zápisu změny údaje v obchodním rejstříku v části týkající se akcií. Zápis změny druhů akcií do obchodního rejstříku by tedy měl jen deklaratorní účinky. Bylo pak třeba ještě vyhotovit úplné (nové) změní stanov dle § 433 ZOK. Ke změně právního postavení akcionáře by tudíž došlo okamžitě (účinností právního jednání a uplynutím příslušné doby) a ne až příslušným zápisem do obchodního rejstříku. 

Tento výklad odpovídá také znění stanov společností, které nepočítají s tím, že by k účinnosti konverze akcií měla přistoupit další právní skutečnost (zápis do obchodního rejstříku). Jistě lze namítnout, že účelem předmětných ustanovení je ochrana třetích osob a že by tedy ke změně druhu akcií (bez ohledu na to, jaká právní skutečnost ji způsobila) mělo docházet v jeden (pro veřejnost) seznatelný okamžik, tj. dnem zápisu rozhodné skutečnosti do obchodního rejstříku. Takto však v současné době právní úprava postavena není. Naopak z § 433 ZOK a nadpisu § 431 ZOK, který hovoří mj. o změně stanov v důsledku (jiné) právní skutečnosti, lze dovodit, že ke změně druhu akcií na základě jiné právní skutečnosti, než je rozhodnutí valné hromady, dochází (v závislosti na povaze té které právní skutečnosti) okamžitě a že na tyto situace nedopadá § 431432 ZOK, nýbrž § 433 ZOK.    

Redeemable shares (vykupitelné akcie)

Vykupitelné akcie jsou takové akcie, s nimiž je zpravidla spojeno právo akcionáře žádat akciovou společnost, aby od něj tyto akcie za předem stanovených podmínek ve stanovách odkoupila. Právo aktivace odkupu může být však vázáno nejen na osobu akcionáře, ale také na samotnou společnost, popř. může být podmíněno splněním podmínky atd. Často bývá ujednáno, že po nějakou dobu (od nabytí) jej uplatnit nelze. Cena, za níž se odkup realizuje, může být nižší, rovna či vyšší, než je jejich jmenovitá (tržní) hodnota. Materiálně může jít o akcie kmenové, prioritní či jiné. 

Výhodou těchto akcií je, že akcionář nezůstane ve společnosti uzamčen, jelikož má na smluvní bázi zajištěnu možnost exitu (často však nikoliv zaplacení kupní ceny). 

Jako př. lze uvést čl. XXVI stanov obchodní společnosti IMAP REDBAENK a.s. nadepsaný „Odkup akcií typu B Společností“. Dle odst. 1 platí, že: „Akcionář vlastnící akcie typu B je oprávněn písemně požádat Společnost o odkup svých akcií typu B, a to nejdříve ke dni 30. 6. 2017 (třicátého června roku dva tisíce sedmnáct). Společnost je povinna do 3 (tří) měsíců od doručení této žádosti odkoupit od akcionáře jeho akcie typu B do svého majetku, a to za dodržení podmínek stanovených v § 301 a násl. ZOK.“ 

Dle odst. 2 pak platí, že: „Akcie typu B Společnost nabude za úplatu, přičemž kupní cena 1 ks (jednoho kusu) akcie typu B o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč (jeden tisíc korun českých) se stanoví jako součet nominální hodnoty akcie typu B a nárůstu hodnoty vlastního kapitálu Společnosti připadající na tuto jednu akcii, a po dobu délky držení akcie typu B ode dne 1. 1. 2017 (první ledna roku dva tisíc sedmnáct), přičemž však cena jednoho kusu akcie typu B dosáhne nejvýše hodnoty stanovené jako nominální hodnota akcie typu B krát 1,3 umocněno na x, kde x je číslo zaokrouhlené na desetinná místa a udává počet roků držení akcie, minimálně však nominální hodnotu akcie typu B.“

Při vytváření vykupitelných akcií je třeba pamatovat na omezení plynoucí ze zákona o obchodních korporacích. Podle § 298 odst. 2 ZOK totiž společnost může nabývat vlastní akcie jen za podmínek stanovených tímto zákonem, tj. ZOK. Podrobnosti pak upravuje § 301 a násl. ZOK. 

Základní podmínkou pro nabytí vlastních akcií až na výjimky (§ 303 až § 306 ZOK) je, že se o nabytí vlastních akcií musí usnést valná hromada akciové společnosti. Tento požadavek je dle mého soudu splněn již tím, že valná hromada schválí ve stanovách parametry odkupu akcií tak, jak jsou vymezeny v § 301 odst. 2 ZOK (byť by tyto informace vyplývaly ze stanov toliko implicitně) a není tedy třeba, aby valná hromada schvalovala odkup akcií ještě ex post. 

Pakliže společnost vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, je povinna vytvořit ve stejné výši zvláštní rezervní fond (§ 316 odst. 1 ZOK). V této souvislosti je třeba připomenout, že společnost s vlastními akciemi nevykonává hlasovací práva (§ 309 odst. 1 ZOK) a tyto akcie se tedy do kvóra a počtu hlasů nutných pro přijetí usnesení valné hromady nezapočítávají (§ 412 odst. 2 ZOK), což jinými slovy znamená, že 100 % všech hlasů ve společnosti představují pouze ty akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, které lze vykonávat. 

S vlastními akciemi společnost může naložit několika způsoby v závislosti na tom, zdali je nabyla v souladu se zákonem či v rozporu s ním. Pokud jde o první případ, tak zákon akciovou společnost k žádným krokům nenutí. V druhém případě je společnost povinna (pod sankcí zrušení s likvidací) akcie zcizit do 1 roku ode dne jejich nabytí, jinak akcie zrušit, a snížit o jejich jmenovitou nebo účetní hodnotu základní kapitál (§ 308 odst. 2 a 3 ZOK). 


[1]https://www.thebalance.com/convertible-preferred-stock-for-beginners-357976

akcie vykupitelné akcie směnitelné akcie

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze