Speciální úprava v Zákoně o účetnictví omezující výplaty podílu na zisku
Novelou zákona o účetnictví došlo od 1.1.2018 ke zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Výzkum se již nepovažuje za nehmotný majetek. Tato skutečnost má vliv na výplatu podílů na zisku.
I když se na první pohled může zdát, že účetní legislativa v oblasti dlouhodobého nehmotného majetku neprošla žádnými změnami, není to tak úplně pravda. Od 1. 1. 2018 již výzkum není nehmotným majetkem.
Připomeňme, že výzkum je původní plánované zkoumání s cílem získat vědecké nebo technické poznatky a vědomosti, přičemž zde není jistota výsledků ani časového horizontu. Na proti tomu vývoj je použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k plánování nebo navrhování nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, výrobků, postupů, systémů nebo služeb a to před zahájením jejich komerční výroby nebo využití. U vývoje je tedy na rozdíl od výzkumu kritériem technická proveditelnost, možnost prokázat užitečnost a schopnost účetní jednotky ho využít či prodat.
Speciální úprava v Zákoně o účetnictví váže na zákaz výplaty podílu na zisku v § 28, který omezuje výplaty podílu na zisku, pokud jsou náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy:
„Jsou -li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“
Pokud máte ve své rozvaze zachyceny náklady na vývoj, buďte obezřetní při jejich vykazování v účetní závěrce a při vyplácení podílů na zisku.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.



