Speciální úprava v Zákoně o účetnictví omezující výplaty podílu na zisku
Novelou zákona o účetnictví došlo od 1.1.2018 ke zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Výzkum se již nepovažuje za nehmotný majetek. Tato skutečnost má vliv na výplatu podílů na zisku.
I když se na první pohled může zdát, že účetní legislativa v oblasti dlouhodobého nehmotného majetku neprošla žádnými změnami, není to tak úplně pravda. Od 1. 1. 2018 již výzkum není nehmotným majetkem.
Připomeňme, že výzkum je původní plánované zkoumání s cílem získat vědecké nebo technické poznatky a vědomosti, přičemž zde není jistota výsledků ani časového horizontu. Na proti tomu vývoj je použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k plánování nebo navrhování nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, výrobků, postupů, systémů nebo služeb a to před zahájením jejich komerční výroby nebo využití. U vývoje je tedy na rozdíl od výzkumu kritériem technická proveditelnost, možnost prokázat užitečnost a schopnost účetní jednotky ho využít či prodat.
Speciální úprava v Zákoně o účetnictví váže na zákaz výplaty podílu na zisku v § 28, který omezuje výplaty podílu na zisku, pokud jsou náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy:
„Jsou -li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“
Pokud máte ve své rozvaze zachyceny náklady na vývoj, buďte obezřetní při jejich vykazování v účetní závěrce a při vyplácení podílů na zisku.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
