Speciální úprava v Zákoně o účetnictví omezující výplaty podílu na zisku
Novelou zákona o účetnictví došlo od 1.1.2018 ke zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Výzkum se již nepovažuje za nehmotný majetek. Tato skutečnost má vliv na výplatu podílů na zisku.
I když se na první pohled může zdát, že účetní legislativa v oblasti dlouhodobého nehmotného majetku neprošla žádnými změnami, není to tak úplně pravda. Od 1. 1. 2018 již výzkum není nehmotným majetkem.
Připomeňme, že výzkum je původní plánované zkoumání s cílem získat vědecké nebo technické poznatky a vědomosti, přičemž zde není jistota výsledků ani časového horizontu. Na proti tomu vývoj je použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k plánování nebo navrhování nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, výrobků, postupů, systémů nebo služeb a to před zahájením jejich komerční výroby nebo využití. U vývoje je tedy na rozdíl od výzkumu kritériem technická proveditelnost, možnost prokázat užitečnost a schopnost účetní jednotky ho využít či prodat.
Speciální úprava v Zákoně o účetnictví váže na zákaz výplaty podílu na zisku v § 28, který omezuje výplaty podílu na zisku, pokud jsou náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy:
„Jsou -li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“
Pokud máte ve své rozvaze zachyceny náklady na vývoj, buďte obezřetní při jejich vykazování v účetní závěrce a při vyplácení podílů na zisku.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
