Specifika a výhody SICAV
Jednu z novinek v českém právním řádu představuje od ledna 2014 i akciová společnost s proměnným kapitálem (z francouzského Societe d'Investissement A Capital Variable též známá jako SICAV). Hlavním cílem zavedení SICAV v českém právním řádu je přiblížit právní rámec kolektivního investování standardům běžným v zahraničí a zvýšit tak přitažlivost České republiky z pohledu investorů.
SICAV je akciovou společností s určitými specifiky, která vychází se zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V ostatním se SICAV řídí obecnou úpravou akciové společnosti obsaženou v zákoně o obchodních korporacích. Jedná se o akciovou společnost s obligatorně monistickou strukturou vnitřních orgánů, která vydává dva druhy akcií, tzv. zakladatelské akcie a investiční akcie. Do obchodního rejstříku se jako tzv. zapisovaný základní kapitál zapisuje pouze částka vložená úpisem zakladatelských akcií. Upisování investičních akcií a jejich zpětný odkup tak nijak neovlivňuje výši zapisovaného základního kapitálu. Vydávání a odkupování investičních akcií také nepodléhá obecným principům a pravidlům uplatňovaným při zvyšování/snižování základního kapitálu. Tento proces tak nebude zatížen silnými administrativními požadavky, jak tomu bylo doposud u veškerých změn výše základního kapitálu akciových společností.
Jednou ze stěžejných charakteristik SICAV je rovněž možnost SICAV flexibilně vytvářet podfondy sledující odlišnou investiční strategii, což s sebou nese i tu výhodu, že podfondy nejsou omezeny požadavky na minimální kapitál (těm podléhá pouze SICAV jako celek) a tyto kapitálové požadavky se nezvyšují ani v souvislosti se zakládáním dalších nových podfondů. Jmění jednotlivých podfondů je účetně a majetkově oddělené. Z toho také vyplývá právní ochrana jednotlivých podfondů a jejich investorů, kdy dluhy podfondu vzniklé z jeho investiční činnosti bude možné hradit pouze z majetku tohoto podfondu.
Vedle výhod ovšem přináší SICAV také určitou nejistotu ohledně aplikace a výkladu jednotlivých ustanovení této nové právní úpravy. Až praxe tak ukáže, do jaké míry zcela nová úprava zvýší atraktivitu kolektivního investování v ČR.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
