Specifika a výhody SICAV
Jednu z novinek v českém právním řádu představuje od ledna 2014 i akciová společnost s proměnným kapitálem (z francouzského Societe d'Investissement A Capital Variable též známá jako SICAV). Hlavním cílem zavedení SICAV v českém právním řádu je přiblížit právní rámec kolektivního investování standardům běžným v zahraničí a zvýšit tak přitažlivost České republiky z pohledu investorů.
SICAV je akciovou společností s určitými specifiky, která vychází se zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V ostatním se SICAV řídí obecnou úpravou akciové společnosti obsaženou v zákoně o obchodních korporacích. Jedná se o akciovou společnost s obligatorně monistickou strukturou vnitřních orgánů, která vydává dva druhy akcií, tzv. zakladatelské akcie a investiční akcie. Do obchodního rejstříku se jako tzv. zapisovaný základní kapitál zapisuje pouze částka vložená úpisem zakladatelských akcií. Upisování investičních akcií a jejich zpětný odkup tak nijak neovlivňuje výši zapisovaného základního kapitálu. Vydávání a odkupování investičních akcií také nepodléhá obecným principům a pravidlům uplatňovaným při zvyšování/snižování základního kapitálu. Tento proces tak nebude zatížen silnými administrativními požadavky, jak tomu bylo doposud u veškerých změn výše základního kapitálu akciových společností.
Jednou ze stěžejných charakteristik SICAV je rovněž možnost SICAV flexibilně vytvářet podfondy sledující odlišnou investiční strategii, což s sebou nese i tu výhodu, že podfondy nejsou omezeny požadavky na minimální kapitál (těm podléhá pouze SICAV jako celek) a tyto kapitálové požadavky se nezvyšují ani v souvislosti se zakládáním dalších nových podfondů. Jmění jednotlivých podfondů je účetně a majetkově oddělené. Z toho také vyplývá právní ochrana jednotlivých podfondů a jejich investorů, kdy dluhy podfondu vzniklé z jeho investiční činnosti bude možné hradit pouze z majetku tohoto podfondu.
Vedle výhod ovšem přináší SICAV také určitou nejistotu ohledně aplikace a výkladu jednotlivých ustanovení této nové právní úpravy. Až praxe tak ukáže, do jaké míry zcela nová úprava zvýší atraktivitu kolektivního investování v ČR.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
