Po náročném vyjednávání si totiž dnes někde mezi Bouf Bourguignon a Crème brûlée potřásl pravicí s panem Prohloupilem, čímž posvětili právě uzavřenou smlouvu o převodu podílu v obchodní společnosti, která se v rámci své podnikatelské činnosti věnuje profesionálnímu sběru lanýžů.
Pan Úspěšňák je totiž uznávaným pěstitelem prasat domácích, když celý svůj dosavadní život zasvětil přísnému drezurování svých svěřenců, aby z nich vychoval ty nejlepší sběrače, a proto ostřílení společníci společnosti Searchvepř, s.r.o. nepotřebovali dvakrát pobízet, když pan Úspěšňák projevil zájem rozšířit jejich řady. „To je báječná zpráva!“ neskrývala své nadšení paní Úspěšňáková, „ty hodinky s vodotryskem půjdou co nevidět do výprodeje, takže už bylo načase trochu obohatit rodinný rozpočet. Na valné hromadě mi budou ohromně slušet.“
Při těchto slovech spadl panu Úspěšňákovi z tváře úsměv. Jeho žena zřejmě nešťastnou náhodou objevila nejen výtisk zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), ale i zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), které se poctivě snažil ukrýt její milé pozornosti, když si po večerech studoval, na co si dát při převodu podílu pozor. Z hlediska manželského majetkového práva totiž NOZ ve svém § 709 odst. 3 znepokojivě napovídá, že součástí společného jmění manželů je také podíl manžela v obchodní společnosti, stal-li se manžel v době trvání manželství jejím společníkem. Na první pohled by s výkladem takového ustanovení nemusely nastat žádné problémy, kdyby však pan Úspěšňák nezjistil, že zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník upřesňoval, že stal-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti, nezakládalo nabytí podílu účast druhého manžela na této společnosti. Na základě této zákonné úpravy pak Nejvyšší soud[1] obchodnímu podílu přisoudil jednak majetkovou hodnotu, jež se v okamžiku nabytí podílu za trvání manželství ze společných prostředků stává součástí společného jmění, ale také rovinu společenskou, která přísluší výhradně tomu z manželů, jenž uskutečnil právní jednání vedoucí ke vzniku účasti společníka ve společnosti, aby zároveň druhému z manželů postavení společníka upřel.
Zákonodárce se však při formulaci § 709 odst. 3 NOZ omezil na lakonické konstatování, že podíl ve společnosti je za jistých podmínek třeba zahrnout do společného jmění. Došlo k vypuštění vcelku již ustáleně vykládaného ustanovení vylučujícího účast druhého manžela na společnosti záměrně, či představuje jen jednu z dalších nedůsledností a nepřesností jako neduhů nového občanského zákoníku?
Pan Úspěšňák pátral po jakýchkoliv indiciích, avšak marně, když ani tvůrci zákona, ani důvodová zpráva nenabízejí přesvědčivou, či spíše dostatečnou odpověď. Rovněž odborná veřejnost ve snaze vedené ctihodným cílem ulehčit nejen panu Úspěšňákovi orientaci ve spletitém labyrintu právního řádu dospěla k rozličným, ba přímo protikladným závěrům. Zatímco pro P. Bezoušku[2] absence výslovného vyloučení druhého manžela z účasti na společnosti neznamená na dosavadním pojetí žádnou změnu, P. Čech[3] naopak zdůrazňuje, že nestanoví-li nový občanský zákoník, že druhý manžel se společníkem nestává a zároveň podtrhuje-li, že součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti, lze z uvedeného vyvodit pouze jediný závěr, totiž že se společníkem nevyhnutelně stává.
Nabytí podílu, jež by činilo i z nejednajícího manžela společníka, s sebou však přináší nejen vznik práv, ale i povinností ve vztahu ke společnosti. Paní Úspěšňáková by napříště byla oprávněna např. ve smyslu § 155 ZOK požadovat od jednatelů informace o společnosti, ale příslušelo by jí i právo k podání společnické žaloby dle § 157 ZOK. Rovněž by konkludentně v souladu s § 209 ZOK přistoupila ke společenské smlouvě společnosti Searchvepř, s.r.o. Na druhou stranu by i sama společnost byla adresátem mnohých povinností, když by s odkazem na § 139 ZOK musela aktualizovat nejen seznam společníků, ale i příslušné zápisy v obchodním rejstříku týkající se dané společnosti. Sladění nové právní úpravy s dosavadní praxí by nadto musela stihnout ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK, k čemuž ji zavazuje jeho § 777 odst. 2. Navíc by rozšíření okruhu společníků musela zohlednit i při svém každodenním fungování a dovolit paní Úspěšňákové ověnčené hodinkami s vodotryskem účast na valné hromadě.
Po přehrání takto dramatického scénáře pan Úspěšňák nelenoval a vytočil telefonní číslo vybraných rejstříkových soudů, aby si ověřil, zda se počet společníků obchodních společností s příchodem roku 2014 výrazně znásobil. Uchlácholen negativními odpověďmi ochotných soudců se zhroutil na divan, neboť jej představa, že by paní Úspěšňáková zasahovala do chodu jeho vysněné společnosti, přivedla na pokraj kolapsu. Zbývá mu jen doufat, že s vědomím dalekosáhlých důsledků, které by povýšení druhého z manželů na společníka nepochybně přineslo, se při aplikaci tajuplného ustanovení § 709 odst. 3 NOZ nejen praxe, ale především vyšší soudní instance přidrží ustáleného pojetí nabídnutého ve výše zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu, aby tak prozatím dopřály nejen panu Úspěšňákovi klidné spaní. Co kdyby jeho žena zjistila, že na staré pravidlo nomen omen, alespoň pokud jde o výkon poslání společníka, se v manželově rodu někde pozapomnělo?
* článek se umístil na 2. místě v soutěži Ukaž svoji kreativitu pořádané CODEXIS ACADEMIA.
[1] Rozsudek ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. Cdo 700/2004
[2] Bezouška, P., Piechowiczová, L.: Nový občanský zákoník. Nejdůležitější změny. Anag, Olomouc, 2013, str. 115
[3] Čech, P.: Činí rekodifikace z obou manželů společníky? Právní rádce, 24. 10. 2013
Diskuze k článku ()