ÚOHS: Pokuty za protisoutěžní jednání nově
Koncem dubna představil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) nový postup pro stanovování výše pokut za porušení soutěžního zákona. ÚOHS uvádí, že zohlednil své poznatky z praktické aplikace pravidel i judikaturu správních soudů. Zároveň varuje, že od 24. 4. 2018 bude moci díky novým pravidlům ukládat výrazně tvrdší tresty. V tomto článku Vám krátce přiblížíme nejzásadnější změny tohoto dokumentu.
Zohlednění konkrétních okolností jednání
ÚOHS do výpočtu pokut zavádí výraznější orientaci na ekonomické aspekty protisoutěžního jednání. Tyto jsou zdůrazněny již v rámci prvního kroku vyměřování pokut [1], kterým je i nadále stanovení hodnoty obratu dosaženého z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká. Doufáme, že ÚOHS, s ohledem na zpřísnění v jiných částech metodiky, nebude do budoucna vycházet z obratu na celém relevantním trhu, ačkoli byl dotčen pouze jeho zlomek. Zároveň ÚOHS slibuje, že bude zohledňovat skutečný či potenciální dopad na soutěž, prospěch dosažený v důsledku protisoutěžního jednání či dopad jednání na konečného spotřebitele.
Zvýšení základního procenta pokuty
Současně však dochází ke zvýšení procenta pro výpočet podílu hodnoty tržeb jako základu výpočtu pokuty. Z dosavadních maximálních 3 % dochází u velmi závažných přestupků k navýšení až na 5 až 15 %. Zároveň má být konečná výše pokuty u velmi závažných přestupků minimálně na Úrovni 0,5% celkového ročního obratu soutěžitele. U závažných přestupků se bude procento pohybovat mezi 3 až 10 % a u méně závažných přestupků do 5 % ze stanoveného obratu (tedy obratu dotčeného protisoutěžním jednáním).
Větší prostor pro Úpravy pokut
ÚOHS navíc nově zavádí hranici pro Úpravu pokuty při zohledňování polehčujících a přitěžujících okolností. Celková Úprava pokuty se bude zásadně po tomto zohledňování pohybovat v rozmezí od 70 % základní částky pokuty. Tato hranice tak bude omezovat snižování pokuty v případě naplnění podmínek pro uplatnění více polehčujících okolností.
Závěr
ÚOHS přistoupil i k řadě dalších změn, které budou mít vliv na konečnou výši pokut. Navýšení procent závažnosti, zavedení hranice pro zohledňování polehčujících okolností či zařazení některých tvrdých vertikálních omezení (např. určení cen pro další prodej) mezi velmi závažné přestupky jsou jasným signálem, že ÚOHS hodlá v budoucnu ukládat za protisoutěžní jednání vyšší pokuty. Na druhé straně však nová metodika otevírá příležitost pro větší využívání ekonomické argumentace, což může být pro soutěžitele výhodné zejména v případech, kdy cílová protisoutěžní jednání (např. horizontální dohody o cenách) nemají dopad na soutěž. Připomeňme, že v souladu s judikaturou podobná metodika zavazuje ÚOHS, avšak soutěžitelé se mohou domáhat odchýlení se od ní, pokud je tato v rozporu se zákonem či Ústavními principy.
[1] http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/2416-uohs-prepracoval-metodiku-pro-ukladani-pokut-za-protisoutezni-jednani-tresty-budou-spravedlivejsi.html
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



