ÚOHS: Pokuty za protisoutěžní jednání nově
Koncem dubna představil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) nový postup pro stanovování výše pokut za porušení soutěžního zákona. ÚOHS uvádí, že zohlednil své poznatky z praktické aplikace pravidel i judikaturu správních soudů. Zároveň varuje, že od 24. 4. 2018 bude moci díky novým pravidlům ukládat výrazně tvrdší tresty. V tomto článku Vám krátce přiblížíme nejzásadnější změny tohoto dokumentu.
Zohlednění konkrétních okolností jednání
ÚOHS do výpočtu pokut zavádí výraznější orientaci na ekonomické aspekty protisoutěžního jednání. Tyto jsou zdůrazněny již v rámci prvního kroku vyměřování pokut [1], kterým je i nadále stanovení hodnoty obratu dosaženého z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká. Doufáme, že ÚOHS, s ohledem na zpřísnění v jiných částech metodiky, nebude do budoucna vycházet z obratu na celém relevantním trhu, ačkoli byl dotčen pouze jeho zlomek. Zároveň ÚOHS slibuje, že bude zohledňovat skutečný či potenciální dopad na soutěž, prospěch dosažený v důsledku protisoutěžního jednání či dopad jednání na konečného spotřebitele.
Zvýšení základního procenta pokuty
Současně však dochází ke zvýšení procenta pro výpočet podílu hodnoty tržeb jako základu výpočtu pokuty. Z dosavadních maximálních 3 % dochází u velmi závažných přestupků k navýšení až na 5 až 15 %. Zároveň má být konečná výše pokuty u velmi závažných přestupků minimálně na Úrovni 0,5% celkového ročního obratu soutěžitele. U závažných přestupků se bude procento pohybovat mezi 3 až 10 % a u méně závažných přestupků do 5 % ze stanoveného obratu (tedy obratu dotčeného protisoutěžním jednáním).
Větší prostor pro Úpravy pokut
ÚOHS navíc nově zavádí hranici pro Úpravu pokuty při zohledňování polehčujících a přitěžujících okolností. Celková Úprava pokuty se bude zásadně po tomto zohledňování pohybovat v rozmezí od 70 % základní částky pokuty. Tato hranice tak bude omezovat snižování pokuty v případě naplnění podmínek pro uplatnění více polehčujících okolností.
Závěr
ÚOHS přistoupil i k řadě dalších změn, které budou mít vliv na konečnou výši pokut. Navýšení procent závažnosti, zavedení hranice pro zohledňování polehčujících okolností či zařazení některých tvrdých vertikálních omezení (např. určení cen pro další prodej) mezi velmi závažné přestupky jsou jasným signálem, že ÚOHS hodlá v budoucnu ukládat za protisoutěžní jednání vyšší pokuty. Na druhé straně však nová metodika otevírá příležitost pro větší využívání ekonomické argumentace, což může být pro soutěžitele výhodné zejména v případech, kdy cílová protisoutěžní jednání (např. horizontální dohody o cenách) nemají dopad na soutěž. Připomeňme, že v souladu s judikaturou podobná metodika zavazuje ÚOHS, avšak soutěžitelé se mohou domáhat odchýlení se od ní, pokud je tato v rozporu se zákonem či Ústavními principy.
[1] http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/2416-uohs-prepracoval-metodiku-pro-ukladani-pokut-za-protisoutezni-jednani-tresty-budou-spravedlivejsi.html
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
