ÚOHS: Pokuty za protisoutěžní jednání nově
Koncem dubna představil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) nový postup pro stanovování výše pokut za porušení soutěžního zákona. ÚOHS uvádí, že zohlednil své poznatky z praktické aplikace pravidel i judikaturu správních soudů. Zároveň varuje, že od 24. 4. 2018 bude moci díky novým pravidlům ukládat výrazně tvrdší tresty. V tomto článku Vám krátce přiblížíme nejzásadnější změny tohoto dokumentu.
Zohlednění konkrétních okolností jednání
ÚOHS do výpočtu pokut zavádí výraznější orientaci na ekonomické aspekty protisoutěžního jednání. Tyto jsou zdůrazněny již v rámci prvního kroku vyměřování pokut [1], kterým je i nadále stanovení hodnoty obratu dosaženého z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká. Doufáme, že ÚOHS, s ohledem na zpřísnění v jiných částech metodiky, nebude do budoucna vycházet z obratu na celém relevantním trhu, ačkoli byl dotčen pouze jeho zlomek. Zároveň ÚOHS slibuje, že bude zohledňovat skutečný či potenciální dopad na soutěž, prospěch dosažený v důsledku protisoutěžního jednání či dopad jednání na konečného spotřebitele.
Zvýšení základního procenta pokuty
Současně však dochází ke zvýšení procenta pro výpočet podílu hodnoty tržeb jako základu výpočtu pokuty. Z dosavadních maximálních 3 % dochází u velmi závažných přestupků k navýšení až na 5 až 15 %. Zároveň má být konečná výše pokuty u velmi závažných přestupků minimálně na Úrovni 0,5% celkového ročního obratu soutěžitele. U závažných přestupků se bude procento pohybovat mezi 3 až 10 % a u méně závažných přestupků do 5 % ze stanoveného obratu (tedy obratu dotčeného protisoutěžním jednáním).
Větší prostor pro Úpravy pokut
ÚOHS navíc nově zavádí hranici pro Úpravu pokuty při zohledňování polehčujících a přitěžujících okolností. Celková Úprava pokuty se bude zásadně po tomto zohledňování pohybovat v rozmezí od 70 % základní částky pokuty. Tato hranice tak bude omezovat snižování pokuty v případě naplnění podmínek pro uplatnění více polehčujících okolností.
Závěr
ÚOHS přistoupil i k řadě dalších změn, které budou mít vliv na konečnou výši pokut. Navýšení procent závažnosti, zavedení hranice pro zohledňování polehčujících okolností či zařazení některých tvrdých vertikálních omezení (např. určení cen pro další prodej) mezi velmi závažné přestupky jsou jasným signálem, že ÚOHS hodlá v budoucnu ukládat za protisoutěžní jednání vyšší pokuty. Na druhé straně však nová metodika otevírá příležitost pro větší využívání ekonomické argumentace, což může být pro soutěžitele výhodné zejména v případech, kdy cílová protisoutěžní jednání (např. horizontální dohody o cenách) nemají dopad na soutěž. Připomeňme, že v souladu s judikaturou podobná metodika zavazuje ÚOHS, avšak soutěžitelé se mohou domáhat odchýlení se od ní, pokud je tato v rozporu se zákonem či Ústavními principy.
[1] http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/2416-uohs-prepracoval-metodiku-pro-ukladani-pokut-za-protisoutezni-jednani-tresty-budou-spravedlivejsi.html
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




