Co přinese (a co vezme) nová právní úprava vojáků v záloze zaměstnavatelům?

Začátkem února byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o službě vojáků v záloze (č. 45/2016 Sb.), jehož cílem je zvýšit účast občanů ČR na obraně vlasti jejich zapojením do aktivních záloh. Účinný bude již od 1. července 2016.

Randl Partners
Foto: Fotolia

Prostřednictvím nových pravidel si čeští zákonodárci kladou za cíl zatraktivnit službu vojáků v aktivní záloze tak, aby do ozbrojených sil ČR vstoupily přibližně další tři až čtyři tisíce českých občanů, kteří vedle služby vlasti nadále zůstanou ve svém civilním zaměstnání. Podmínky služby vojáků v aktivní záloze by se zároveň měly co nejvíce přiblížit podmínkám služby vojáků z povolání.

Motivace pro zaměstnance

Ke vstupu do aktivních záloh stát poměrně velkoryse finančně motivuje všechny potenciální kandidáty – a specificky pak cílí na vysokoškolské studenty. Voják v aktivní záloze, který v kalendářním roce absolvuje alespoň jedno pravidelné vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, obdrží roční odměnu 18 000 Kč. Vysokoškolský student prezenčního studijního programu mladší 26 let poté vedle této odměny obdrží ještě extra motivační odměnu ve výši 6 000 Kč, celkem si tedy ke studiu může přivydělat až 24 000 Kč za rok.

Vedle jednorázových odměn bude dále vojákovi v aktivní záloze po dobu vojenského cvičení (operačního nasazení) vypláceno ze strany vojenského správního úřadu tzv. služné, a to ve výši služebního tarifu vojáka z povolání na stejné pozici. Dále budou vojákovi v aktivní záloze hrazeny náklady typu stravování, ubytování nebo cestování. Účelem služného je nahradit zaměstnanci-vojákovi v aktivní záloze výpadek příjmu z jeho civilního zaměstnání. Zaměstnavatel má totiž povinnost tohoto zaměstnance z práce uvolnit pro tzv. překážku v práci z důvodu obecného zájmu, avšak náhradu mzdy mu za tuto dobu nevyplácí.

Bude poměrně zajímavé v praxi sledovat, zda ti zaměstnanci, kteří si nyní hradí ze svého drahé boot campy, uslyší na zajímavou finanční motivaci ze strany státu a aktivní zálohy začnou dobrovolně (a hojně) využívat.

Ulehčení zaměstnavatelům?

Zákon sice stále neukládá zaměstnancům povinnost informovat svého zaměstnavatele o přijetí do aktivní zálohy, avšak mechanismus včasně oznamovaných termínů plánovaných vojenských cvičení ze strany vojenského správního úřadu by měl postavení zaměstnavatele oproti současné situaci alespoň částečně zlepšit.

Jednou z povinností vojáka v aktivní záloze bude oznámit vojenskému správnímu úřadu údaje o svém zaměstnavateli. Samotný úřad se poté postará o informování zaměstnavatele o rozsahu plánovaných vojenských cvičení v následujícím kalendářním roce. Do 30. listopadu by tak zaměstnavatel měl znát plán vojenských cvičení pro první polovinu následujícího kalendářního roku a do 31. května plán pro druhou polovinu roku. Pokud zaměstnanec vstoupí do aktivní zálohy v průběhu roku, činí lhůta vojenského správního úřadu pro oznámení zaměstnavateli 30 dnů ode dne přijetí zaměstnance.

Problém pro zaměstnavatele může v tomto směru logicky nastat v případě neplánovaných vojenských akcí – např. při přírodních nebo průmyslových katastrofách. Ačkoli by aktivní zálohy měly být v takových případech povolávány jen výjimečně – zaměstnavatel má povinnost dané zaměstnance uvolnit, a to bez ohledu na své provozní možnosti a potřeby.

Finanční podporu mají dále od státu dostávat i zaměstnavatelé – konkrétně za dobu absence svých zaměstnanců z důvodu plánovaných i neplánovaných pravidelných vojenských cvičení, resp. operačního nasazení. Její výše bude navázaná na průměrnou hrubou měsíční nominální mzdu v národním hospodářství a upravovaná podle plánovanosti zaměstnancovy absence. Za každé plánované cvičení (v maximální délce 28 dní za rok) bude zaměstnavateli náležet kompenzace ve výši 2/3 průměrné mzdy (tj. v současnosti cca 833 Kč/den) a za každé neplánované cvičení ve výši průběrné mzdy (tj. cca 1 250 Kč/den).

Finanční podpora však nebude zaměstnavatelům vyplácena automaticky – zaměstnavatel o ni bude muset vždy požádat vojenský správní úřad, a to nejdříve po ukončení vojenského cvičení svého zaměstnance v daném kalendářním roce.

Žádné konkrétní návody, formuláře ani postupy zatím v souvislosti s novou úpravou aktivních záloh uveřejněny nebyly. Očekáváme, že do účinnosti zákona (1. července 2016) tyto resty Armáda ČR napraví a na svých stránkách poskytne jak zájemcům o vstup do aktivních záloh, tak jejich zaměstnavatelům veškeré potřebné informace.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články