Ostatní | Jan Woska | 26.02.2015

Démon zvaný match fixing Zdroj: Foolia

Démon zvaný match fixing

„Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“ Kdo by neznal slavnou hlášku z korupční aféry, která na jaře roku 2004 otřásla domácí fotbalovou scénou. Po více jak deseti letech od jejího vypuknutí by bylo bláhové si myslet, že nebezpečí "podmáznutých“ zápasů českému fotbalu, resp. světovému sportu jako takovému, nehrozí. Co více, hrozba ovlivňování sportovních událostí díky internetu a rozmachu nelegálního sázení dosáhla takových rozměrů, že bez nadsázky ohrožuje samotné kořeny sportovního zápolení.

Jan Woska

Jan Woska

Právnická fakulta UK v Praze

Jan Woska

Právnická fakulta UK v Praze

Stín ovlivňování výsledků se nad sportem vznášel už snad od jeho prvopočátků. Jenomže právě nyní se s anglickým termínem „match fixing“ setkáváme v mediích častěji, než kdy předtím. Prakticky neexistuje sport, kterého by se tento problém nedotknul či se jej alespoň nemusel obávat. V tomto článku se dále soustředím především na fotbal, ve kterém proudí obrovské množství peněz, a je tak z hlediska případného ovlivnění velmi atraktivní.

Match fixing je „nezákonné ovlivňování průběhu nebo výsledku sportovních událostí, jehož účelem je získání prospěchu pro sebe nebo jiného a úplné či částečné odstranění nejistoty, která je se sportem běžně spojena."[1] Ovlivnění výsledku utkání, kdy je sportovci či rozhodčímu nabídnuta odměna třetí osobou za to, že pomůže docílit výsledku, jaký si třetí osoba přeje, je poměrně srozumitelné. Nejasnosti mohou nastat ve druhém případě, tedy ovlivnění průběhu sportovní události.

Tzv. spot fixing spočívá v zajištění toho, že během sportovní události nastane předem dohodnutá skutečnost, která sama o sobě nemusí mít vliv na samotný výsledek sportovní události. Právě tato varianta match fixingu je velmi atraktivní z pohledu sportovního sázení. Jejím příkladem může být případ fotbalisty, který v zápase jako první obdrží žlutou kartu. Sázkaři, který si rozhodne na takovou skutečnost vsadit a „pojistit si jí“, stačí ovlivnit pouze jediného člena týmu, navíc výsledek takovéto dohody bude zpravidla méně nápadný než překvapivá prohra favorita v utkání s outsiderem. A vzhledem ke skutečnosti, že na jedno utkání existuje u sázkové kanceláře i více než 200 sázkových příležitostí (první žlutá karta, první rohový kop, …) je vážně z čeho vybírat.

Právě díky snazšímu ovlivnění jedince bývá ve fotbalovém prostředí častým terčem nelegálních praktik ten, který jej řídí - rozhodčí. Zjednodušeně by se dalo tvrdit, že četnost ovlivnění/pokusů klesá se vzrůstající kvalitou, a tím zpravidla i organizovaností soutěže. Mnohem více případů bývá zaznamenáno na úrovni nižších fotbalových lig, popřípadě jde o zápasy juniorských soutěží. To však neznamená, že by se match fixing netýkal i těch nejvyšších pater fotbalové pyramidy. Za všechny lze uvést případ Oriekhov v. UEFA.[2] Ukrajinský rozhodčí Oriekhov byl rozhodnutím Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) potrestán doživotním zákazem výkonu jakékoliv činnosti související s fotbalem za to, že neinformoval příslušné orgány UEFA, když byl kontaktován zločineckou skupinou zapojenou do sázkařských podvodů, aby ovlivnil zápas Evropské ligy mezi FC Basilej a CSKA Sofia, který 5. listopadu 2009 řídil. Za pozornost jistě stojí argumentace UEFA a Mezinárodní sportovní arbitráže, která její rozhodnutí potvrdila. Oriekhov byl v daném případě vinen bez ohledu na fakt, zda svým jednáním na hřišti skutečně ovlivnil výsledek utkání, které skončilo 3:1 ve prospěch domácího týmu. Neinformování UEFA o jeho kontaktování zločineckou skupinou za účelem ovlivnit zápas znamená samo o sobě porušení příslušných předpisů asociace. Manipulace s výsledky zápasů Evropské ligy poškozuje postavení UEFA a fotbalu obecně, zároveň zakládá pochybnosti o tom, zda jsou výsledky zápasů opravdu dílem fotbalistů na hřišti nebo výsledkem nezákonných aktivit. V tomto světle je doživotní zákaz pro Oriekhova přiměřenou sankcí.

Match fixing je globální problém. Především díky internetovému sázení mohou sázkařské gangy operovat prakticky po celé planetě. Ať už jsou odkudkoliv, jistě znají jméno Wilson Raj Perumal. Ten během své kriminální kariéry údajně ovlivnil 80-100 utkání a přišel si k přibližně 5 milionům amerických dolarů.[3] Několik let strávil ve vězení, nyní poskytuje rozhovory o svém bývalém ,"koníčku" a pomáhá při vyšetřování match fixingových kauz. To je skoro na knihu, říkáte si? Pozdě, už vás předběhli jiní s publikací "Kelong Kings".[4]

Perumalovou specialitou byla přátelská utkání. Jeho společnost oslovovala chudší fotbalové asociace a nabízela jim dodání rozhodčích pro mezinárodní přátelská utkání na vlastní náklady. Ačkoliv jde dle pravidel FIFA o zakázanou praktiku, mnohokrát jej asociace vítaly s otevřenou náručí a bez problému na tyto nabídky přistoupily. Sudí byli pochopitelně ovlivněni a mohlo se začít sázet…

Dobrá ilustrace naprosto bezostyšného počínání sázkařských gangů se odehrála roku 2011 během turnaje v turecké Antalyi. Výběry Bolívie, Bulharska, Lotyšska a Estonska obdržely pozvání s ujištěním, že veškeré náklady za ně budou uhrazeny. Tribuny byly prázdné, ale sázkové kanceláře měly utkání turnaje v nabídce. Vyšetřovatel FIFA Terry Steans k tomu uvádí: „Seděl jsem tam a viděl, jak lidé ze sázkařského gangu pobíhají s kufříky plných peněz pro rozhodčí.“ Ve dvou zápasech miniturnaje padlo 7 branek. Všechny byly vstřeleny z pokutových kopů…[5]

Rozhodčí byli následně potrestání doživotními zákazy působení ve fotbale, ale není to již příliš pozdě? Dělají národní, resp. mezinárodní fotbalové asociace dost pro to, aby ovlivňování zápasů potlačily? Podrobné rozvržení strategie boje s match fixingem by značně přesahovalo rozsah tohoto článku, přesto se pokusím o vyjmenování několika oblastí, jenž jsou z mého pohledu klíčové k zachování důvěryhodnosti sportovního prostředí celkově.

Funkční předpisy ve sportu. Jednotlivé asociace potřebují stanovit jasná pravidla ve vztahu k sportovnímu sázení a za jejich porušení stanovit adekvátní sankce. V rámci asociací by měly fungovat takové orgány, jenž budou schopny případná podezření samy vyšetřit a v rámci sportovně-disciplinární roviny případné viníky potrestat. Pravidla musí být srozumitelnou formou komunikována sportovcům a jednotlivé kluby nabádány k pomoci s „osvětou“.

Právní předpisy. Máloco je pro reputaci sportovce tak děsivé jako být nazýván kriminálníkem.[6] Počet případů, kdy je lidem zapleteným do ovlivňování zápasů udělen trest odnětí svobody, stoupá a ve světě přibývá zemí, jenž kvůli match fixingu mění své trestní zákony.[7] Na druhou stranu je při vyšetřování kauz třeba důsledně dbát na ochranu práv podezřelých. Vzhledem k délce sportovní kariéry může mít obvinění sportovce, které se později ukáže jako nepodložené, závažné důsledky pro jeho profesní život.[8]

Spolupráce sázkových kanceláří. Match fixing je velkým problémem pro samotné legálně provozované sázkové kanceláře. V případě zvýšeného počtu skandálů spojených s ovlivňováním zápasů reálně hrozí ztráta důvěry běžných sázkařů v čistotu sportu, a tím i zájmu sázet. Jejich úbytek pak bude ztrátou pro samotné sázkové kanceláře.[9] Některé již investovaly vlastní prostředky do systémů, které vyhodnocují sázení a upozorňují na potencionální hrozby.

Na podrobných strategiích boje s match fixingem pracují dlouhodobě spousty sportovních asociací. Není sporu o tom, že před sebou mají nelehký boj a vítězství je zatím v nedohlednu. Pozitivem je plné uvědomění si hrozby ze strany všech zainteresovaných. Ochota si připustit, že snahou o potlačení dopingu to nekončí a výzev je mnohem více, je velmi důležitá. Pokud by se místo toho strčila hlava do písku, zřejmě by došlo k naplnění černého scénáře vyšetřovatele FIFA Steanse: „Skončí to hrou, která postrádá integritu, jejíž pověst je v troskách a s fanoušky, kteří netuší, co vlastně sledují.

 


[1] International Sport Federation. Integrity in Sport: Understanding and Preventing match-fixing. [cit. 22.01.15]. Dostupné z WWW: http://www.sportaccord.com/multimedia/docs/2013/03/2013-02_-_SportAccordIntegrityReport_UpdatedFeb2013.pdf.

[2] Oriekhov v/ UEFA (CAS 2010/A/2172).

[3] Riddel, Don. Knight, Mattew. Wilson Raj Perumal: The man who fixed football. CNN. [cit. 22.01.15]. Dostupné z WWW: http://edition.cnn.com/2014/08/26/sport/football/match-fixing-wilson-raj-perumal-corruption/.

[4] Kelon Kings. [cit. 22.01.15]. Dostupné na WWW: http://www.kelongkings.com/.

[5] Riddel, Don. Knight, Matthew. Referee! How Wilson Raj Perumal made football pay the penalty. CNN. [cit. 22.01.15]. Dostupné na WWW: http://edition.cnn.com/2014/08/28/sport/football/match-fixing-wilson-raj-perumal-referee-corruption/.         

[6] Carpenter, Kevin. Match Fixing the Biggest Threat to Sport in 21st Century? LawInSport. [cit. 22.01.15]. Dostupné na WWW: http://www.lawinsport.com/pdf/MatchFixingArticle.pdf.

[7] Australian Leisure Management. Match-Fixers to Face Jail Under Australia-Wide Laws.[cit. 22.01.15]. Dostupné na WWW: http://www.ausleisure.com.au/news/match-fixers-to-face-jail-under-australia-wide-laws/.

[8] Doyle, Paul. Stephen Dawson: the police told me I could go to prison for match-fixing.The Guardian.[cit. 22.01.15]. Dostupné na WWW: http://www.theguardian.com/football/2015/jan/16/stephen-dawson-match-fixing.

[9] Oxford Research A/S, April 2010 cit. podle Carpenter, Kevin. Match Fixing the Biggest Threat to Sport in 21st Century? LawInSport. [cit. 22.01.15]. Dostupné na WWW: http://www.lawinsport.com/pdf/MatchFixingArticle.pdf.

sportovní právo

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze