Lidé si nás pletou s obecními zastupiteli, říká Matula z Unie státních zástupců
V rámci cyklu právnických profesí pořádaných na Právnické fakultě UK Spolkem českých právníků Všehrd pod záštitou docentky Aleny Mackové své povolání studentům představil prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.
„Ucházel jsem se o studium i zde na Právnické fakultě v Praze, ale bohužel jste mě nechtěli. Vaše smůla!“ zavtipkoval hned v úvodu Matula, rodák z Hodonína, který nakonec vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Dnes je Mgr. Zdeněk Matula státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Konkrétně působí na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Zabývá se tak postihováním trestné činnosti se škodou nad 150 milionů korun na vlastnictví státu či státních organizací a pod ruku se mu dostanou i velké korupční aféry. „Takovou poslední kauzou, kterou teď žiji od rána do večera, je kauza Nemocnice Na Homolce,“ nastínil studentům.
Po tomto krátkém úvodu se již téma stočilo směrem k profesi státního zástupce. „Zaznamenal jsem výzkum, který profesi státního zástupce zařadil mezi jednu z nejvíce deprimujících. My totiž celý den trávíme s trestnou činností a naší jedinou radostí je, když se nám někoho podaří zavřít na osm nebo deset let do vězení,“ poznamenal Matula s nadsázkou. „Každý z nás to kompenzuje jiným způsobem. Ne nadarmo je jedním z nejčastějších kárných provinění státních zástupů problém s alkoholem. Já sám to řeším například hraním různých počítačových her,“ doplnil.
Státním zástupcem nesnadno a pomalu
Velmi podrobně se Zdeněk Matula věnoval problematice, o kterou se řada z přítomných jistě zajímala, totiž jak se státním zástupcem stát, jestli se jím vůbec stát a jaké překážky na případného zájemce čekají. Rozhodnutí, jakým směrem se po škole vydat, rozhodně není jednoduché. Sám Matula si posteskl, že na rozdíl od západních států, kde je možné volně procházet mezi právnickými profesemi, je náš systém velmi neprůchodný. „Zaškatulkujete se do jedné profese a tam zpravidla buďto umíráte, nebo odcházíte s nějakým problémem,“ poznamenal.
A co vás čeká, pokud se rozhodnete pro kariéru státního zástupce? V první řadě musíte složit zkoušku na právního čekatele. Jedná se o test, který obsahuje okolo padesáti otázek. Navzdory očekávání nejsou všechny jen z oblasti práva, může dojít i na otázku zkoumající šíři vašeho všeobecného přehledu. „Já sám jsem se setkal s otázkou, kdo je aktuálním premiérem Číny,“ přiblížil Matula. Dále musíte překonat psychologicko-diagnostický test, ve kterém příslušný odborník zjišťuje, zda je vaše osobnost pro výkon povolání státního zástupce dostatečně silná.
Pokud tímto sítem projdete, můžete se ucházet o pozici právního čekatele. Následně jste umístěni na konkrétní okresní (resp. obvodní) státní zastupitelství v rámci kraje, kde se o pozici ucházíte. Stejně jako v případě advokátního koncipienta, i pozici právního čekatele musíte vykonávat tři roky. „Postupně vás necháváme nahlédnout pod pokličku naší činnosti. Zpravidla také přijímáte trestní oznámení, což čekatelskou praxi dělá zajímavou,“ přiblížil tuto činnost Matula. Dodal, že zhruba po roce je čekateli umožněno rovněž zastupování na soudech v jednoduchých případech. A jaký plat takový právní čekatel pobírá? Zdeněk Matula poskytl jasnou odpověď: „Kolem osmnácti tisíc hrubého.“
Po třech letech se můžete přihlásit na závěrečnou zkoušku, která podle Matuly „skutečně stojí za to“. V první řadě je dobré zmínit, že tato zkouška trvá čtyři dny. „Tři dny dostáváte vylosované spisy a musíte zpracovávat rozhodnutí, čtvrtý den jdete na závěrečnou ústní zkoušku z celého práva,“ vysvětlil Zdeněk Matula. Po složení zkoušky už jen čekáte, než se někde uvolní pracovní místo, a vaše kariéra může začít. Státním zástupcem se můžete stát nejdříve ve 25 letech věku, to ovšem vzhledem k délce čekatelské praxe nehraje roli.
Život státního zastupitele
V další části přednášky Zdeněk Matula osvětlil publiku, jak vypadá struktura státního zastupitelství v České republice. „Je nás celkem 1250,“ začal, „osmdesát šest okresních státních zastupitelství, osm krajských, dvě vrchní a jedno nejvyšší.“ Na okresní (resp. obvodní) úrovni se pracuje s méně závažnými trestnými činy. Přesněji řečeno takovými, u nichž spodní hranice trestní sazby nepřesáhne pět let odnětí svobody. Závažnější trestnou činnost mají na starosti krajská státní zastupitelství.
„Pokud jde o působnost státního zastupitelství, není určitě žádnou novinkou, že hlavní je agenda trestní,“ řekl Matula. „Chráníme veřejný zájem,“ dodal. Dále konstatoval, že státní zástupce má povinnost stíhat veškeré trestné činy, o nichž se dozví. „Kamarádi si před vámi zpravidla dávají pozor na to, co říkají. Občas i já je upozorním na to, že když se baví o tom, jak stahují filmy, neměl bych to slyšet,“ přiznává.
Následně Matula podrobně popsal roli státního zástupce v trestním řízení a posteskl si, že lidé často vůbec netuší, co jsou vlastě státní zástupci zač. Tuto neznalost prý navíc málokdy přiznají. Až z následného rozhovoru tak často vyplyne, že si daný člověk kupříkladu myslí, že si státního zástupce může najmout coby obhájce. „Lidé si také občas pletou státní zástupce a obecní zastupitele,“ doplnil s úsměvem.
Následující část přednášky se věnovala Unii státních zástupců. Jedná se o dobrovolné sdružení, které má status spolku. „V rámci této spolkové činnosti se snažíme bojovat za zlepšování státního zastupitelství, navíc hájíme statusové zájmy státních zástupců. Plus se na mě zhruba jednou týdně obrací nějaký novinář,“ vysvětlil Matula. „Kromě zmíněného nabízíme státním zástupcům také možnost volnočasového vyžití,“ dodal. Z celkového počtu 1250 státních zástupců je jich v Unii sdruženo zhruba 320.
Prezident Unie státních zástupců v průběhu přednášky zmínil i některá další témata. Dotkl se otázky vztahu státních zástupců a médií, nevyhnul se problematice nutnosti nového zákona o státním zastupitelství a zmínil také ne vždy bezproblémovou spolupráci s policií. „Bylo by pro mě dobré, kdyby policejní orgán byl gejzír nápadů, ve kterém bych já stanovoval proud. V mnoha případech je to ale tak, že chodíte k vyschlému pramenu,“ podotkl.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




