Dlouhodobé ošetřovné – novinka ve světě dávek
Od 1. června 2018 poskytuje Česká správa sociálního zabezpečení ze systému nemocenského pojištění novou dávku, dlouhodobé ošetřovné, která může být poskytnuta v délce 90 kalendářních dnů.
Od 1. června 2018 se z nemocenského pojištění nově poskytuje dlouhodobé ošetřovné. Smyslem této dávky je zajistit pojištěnce (pečujícího, ošetřující osobu), která pečuje o osobu, která potřebuje poskytnutí dlouhodobé péče v domácím prostředí po propuštění z nemocnice. Zároveň je garantována ochrana pracovního místa. Dávku mohou čerpat jak zaměstnanci, pokud byli minimálně 90 dní v posledních 4 měsících účastni na nemocenském pojištění, tak OSVČ, pokud byli nemocensky pojištěni minimálně 3 měsíce.
Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba byla hospitalizována minimálně 7 dní a existuje předpoklad, že po propuštění bude domácí péče trvat minimálně 1 měsíc. Ošetřovaná osoba navíc musí pečujícímu udělit písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Dlouhodobé ošetřovné může být poskytnuto nejdéle v délce 90 dní. Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Výhodou této dávky je, že se členové rodiny v péči mohou střídat. V takovém případě uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při předem domluveném střídání se k žádosti o dávku přiloží harmonogram služeb pečujících osob spolu s podepsaným souhlasem ošetřované osoby.
Pečující osobou, která pečuje o ošetřovanou osobu, může být:
- manžel/manželka,
- registrovaný partner/partnerka,
- příbuzný v přímé linii nebo v pobočné linii,
- příbuzný v přímé i pobočné linii manžela, druha, registrovaného partnera, jestliže spolu žijí v jedné domácnosti,
- jiná fyzická osoba žijící v jedné domácnosti s ošetřovanou osobou.
Zaměstnavatel může dlouhodobé ošetřovné nepovolit, pokud prokáže důvody k ohrožení řádného provozu. Mezi tyto provozní důvody se řadí případy, kdy nebude zajištěno plnění úkolů nebo činností souvisejících se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb.
Zdroj:
- ČSSZ – dávky z nemocenského pojištění
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




