INFORM: Ochrana osobních údajů z hlediska soudů a praktikujících právníků – Část 2.

V první části článku byl představen právě probíhající projekt INFORM, financovaný Evropskou komisí skrze program Justice (JUST) 2014-2020, na kterém pracuje devět partnerských institucí z Bulharska, České republiky, Francie, Itálie, Kypru, Německa, Nizozemí, Polska a Slovenska na rozšíření povědomí a rozvoji odborného vzdělávání ve vztahu k soudcům, soudnímu personálu a praktikujícím právníkům.

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Foto: Shutterstock

V návaznosti na předchozí část bude tato věnována výstupům a aktivitám zaměřeným primárně na zástupce těchto cílových skupin. 

V rámci přípravné fáze projektu koncentrované především do první poloviny již téměř uplynulého roku 2018 byly nejprve vypracovány 3 specifické zprávy s hloubkovou analýzou Obecného nařízení o ochraně osobních údajů [1] (GDPR) ve vztahu ke každé cílové skupině a následně též zprávy s analýzou evropské roviny právní úpravy dle Policejní směrnice 2016/680. [2]

Tyto byly doplněny komparativní analýzou mezi současnou a předchozí evropskou právní úpravou ochrany osobních údajů. Byl též vypracován slovník pojmů, který slouží jednak ke sjednocení vnímání obsahu jednotlivých pojmů významných pro aplikaci této právní úpravy, současně však může posloužit jako zdroj dodatečných informací a vysvětlení. Na základě tohoto souboru poznatků došlo k vypracování školicích metodologií pro efektivní a optimalizované seznámení cílových skupin s problematikou ochrany osobních údajů a souvisejícími vhodnými přístupy a postupy. K tomu slouží též tři vypracované soubory vodítek shrnujících nejvýznamnější poznatky a doporučení do uceleného materiálu vhodného k distribuci mezi širší veřejnost. Zmíněné výstupy projektu jsou již nyní nebo brzy budou dostupné na stránkách projektu INFORM.

Hlavní projektovou aktivitou, ke které směřovalo vypracování výše popsaných materiálů, byl sled šesti odborných dvoudenních workshopů v anglickém jazyce. Ty jsou vždy po dvou věnovány specifickým otázkám a výzvám, které právní úprava ochrany osobních údajů přináší pro (i.) soudce; (ii.) soudní personál; a (iii.) praktikující právníky. První workshop pro soudce proběhl ve dnech 20. a 21. září 2018 v Göttingenu, Německo, druhý pak velmi nedávno ve dnech 3. a 4. prosince 2018 v Leidenu, Nizozemí. Soudnímu personálu byl věnován nedávný workshop v Brně, konaný 29. a 30. listopadu 2018, o kterém je pojednáno blíže v následujícím odstavci. Druhý workshop je plánován na 12. a 13. února 2019 na Slovensku v Bratislavě. V bulharské Sofii proběhl 11. a 12. října 2018 workshop pro praktikující právníky a druhý proběhne 17. a 18. ledna 2019 v polské Wrocławi.

Pro lepší představu je na místě přiblížit program úspěšně proběhlého workshopu pro soudní personál v Brně. Na akci se setkalo 24 zástupců cílové skupiny z 15 členských států EU, čímž bylo zajištěno rozmanité a dynamické fórum pro navázání kontaktů a vzájemnou výměnu zkušeností a doporučení. K setkání došlo v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, organizaci zajišťoval Ústav práva a technologií, který za Masarykovu univerzitu v rámci projektu INFORM vystupuje. Pro účastníky bylo připraveno celkem pět sekcí, které byly vždy věnovány dílčímu tématu, vybranému na základě zkušeností nabytých v průběhu projektu a též na základě diskusí během dříve proběhlého INFORM dne popsaného v první části článku.

Na první ranní sekci uvítal účastníky workshopu Radim Polčák [3] a poskytl jim seznámení se základní systematikou diskutovaných předpisů. Diskuse byla dále obohacena o příspěvek Boštjana Zalara. [4] Následovala sekce zabývající se specifickým postavením soudního personálu ve vztahu k problematice ochrany osobních údajů a diskutující podobnosti a národní specifika struktury a fungování justice v různých částech EU. Společně s Radimem Polčákem se o obsahovou náplň sekce postaral Jakub Míšek.[5]

Zbývající tři sekce workshopu moderoval autor tohoto článku, významný díl obsahu však poskytli přizvaní odborníci i samotní účastníci workshopu svou aktivitou a dynamickou diskusí. Na sekci věnující se vhodným technických a organizačním opatřením pro zajištění ochrany osobních údajů na soudech tak bylo možné přivítat Pavla Loutockého, [6] který probíral výzvy elektronizace soudnictví v rámci rozvoje eJustice, ale i online řešení sporů. Hostem na čtvrté sekci byla Federica Casarosa, [7] která hovořila na téma omezení uplatnění práv subjektu údajů ve vztahu ke zpracování osobních údajů soudy a soudním personálem. Dále byly v sekci také probírány přístupy k vyřizování těchto žádostí a především vhodný přístup k jejich zamítání, přičemž v diskusi k tomuto tématu se uplatnila praktická zkušenost řady účastníků. V závěrečné sekci bylo však pojednáno o specifických požadavcích kladených evropským právním rámcem ochrany osobních údajů na přeshraniční poskytování osobních údajů do států mimo EU i o právních rámcích justiční spolupráce v rámci EU a připravované legislativě umožňující urychlení získávání elektronických důkazů.

Ačkoliv je zde popisována již proběhlá událost, čtenáři budou moci značnou část poskytnutých informací čerpat z projektové e-learningové platformy v angličtině, která by při nadcházející optimalizaci měla být aktualizována o dodatečné poznatky a informace získané mmj. na základě diskusí se zástupci cílových skupin během workshopů. Současně jsou výše popsané aktivity doplněny o publikační činnost členů projektových týmů na témata dílčích otázek této specifické oblasti problematiky ochrany osobních údajů.


Tento příspěvek vznikl v rámci projektu “INtroduction of the data protection reFORM to the judicial system” (INFORM). Projekt je financován z Justice Programme (2014-2020) Evropské unie na základě Grantové dohody č. 763866. Obsah příspěvku představuje pouze názory autora a je jeho výlučnou odpovědností.

Evropská komise nepřejímá žádnou odpovědnost za užití informací, které jsou v příspěvku obsaženy. The current publication is created within the project “INtroduction of the data protection reFORM to the judicial system” (INFORM).

The project is funded by the European Union’s Justice Programme (2014-2020) under Grant Agreement no. 763866. The content of this publication represents the views of the author only and is his sole responsibility. The European Commission does not accept any responsibility for use that may be made of the information it contains.


[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

[3] Docent a vedoucí Ústavu práva a technologií PF MUNI.

[4] Soudce nejvyššího správního soudu Slovinské republiky (Upravno sodišče Republike Slovenije) a předseda evropské sekce mezinárodní asociace soudců věnujícím se problematice uprchlictví a migrace (International Association of Refugee and Migration Judges).

[5] Ústav práva a technologií PF MUNI.

[6] Ústav práva a technologií PF MUNI.

[7] Centrum pro soudní spolupráci pod Evropským univerzitním institutem ve Florencii.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články