Jak se při kontrolách překompenzace budou chránit vaše údaje
O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.
Obecnou mlčenlivost státních zaměstnanců upravuje zákon o státní službě. Ten však upravuje zejména mlčenlivost o údajích, které nelze sdělovat třetím osobám v zájmu tzv. služebního úřadu. Navíc lze zaměstnance této mlčenlivosti snadno zbavit. Úpravu, která ochrání údaje výrobců, je tak třeba hledat jinde.
Základním předpisem upravujícím výkon veřejné správy je správní řád. Ten upravuje mlčenlivost oprávněných úředních osob. Nicméně mlčenlivost je vymezena s ohledem na širokou aplikaci správního řádu velmi vágně, a to pouze na „skutečnosti, o kterých se dozvěděla oprávněná úřední osoba v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny.”
V tomto ohledu se jeví mnohem vhodnější úprava mlčenlivosti obsažená v kontrolním řádu. Kontrolující osoby totiž mají povinnost zachovávat mlčenlivost o naprosto všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Pokud by návrh novely zákona o podporovaných zdrojích výslovně upravil analogickou aplikaci kontrolního řádu na individuální kontroly překompenzace (což očekáváme), pak by za úkony předcházející kontrole prováděné kontrolním orgánem bylo možné považovat také úkony v rámci sektorového šetření. V daném případě však sektorové šetření a individuální kontrolu překompenzací nemá provádět tentýž kontrolní orgán, a tudíž by bylo možné aplikovat neomezenou mlčenlivost podle kontrolního řádu pouze na individuální kontroly překompenzací, zatímco na sektorové šetření by se aplikovala obecná úprava omezené mlčenlivosti dle správního řádu.
Vzhledem k výše uvedenému tedy doporučujeme, aby novela zákona o podporovaných zdrojích zavádějící mechanismus kontrol překompenzací obsahovala výslovně vlastní úpravu povinnosti mlčenlivosti tak, aby se mlčenlivost vztahovala na všechny skutečnosti zjištěné v souvislosti s kontrolou, a to včetně sektorového šetření. S ohledem na citlivost předávaných údajů by také měla být výslovně omezena možnost zbavení úředních osob povinnosti mlčenlivosti toliko na případy, kdy je to nezbytné s ohledem na dosažení cíle kontrol překompenzací.
Jestliže vás čeká kontrola překompenzace a chcete si být jisti, že proběhne podle pravidel, absolvujte kontrolu s naší asistencí. Pohlídáme, aby po vás kontrolní orgán chtěl jen ty informace, na které má nárok.
Více k danému tématu naleznete na: http://www.prekompenzace.eu/ .
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



