Jak se při kontrolách překompenzace budou chránit vaše údaje
O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.
Obecnou mlčenlivost státních zaměstnanců upravuje zákon o státní službě. Ten však upravuje zejména mlčenlivost o údajích, které nelze sdělovat třetím osobám v zájmu tzv. služebního úřadu. Navíc lze zaměstnance této mlčenlivosti snadno zbavit. Úpravu, která ochrání údaje výrobců, je tak třeba hledat jinde.
Základním předpisem upravujícím výkon veřejné správy je správní řád. Ten upravuje mlčenlivost oprávněných úředních osob. Nicméně mlčenlivost je vymezena s ohledem na širokou aplikaci správního řádu velmi vágně, a to pouze na „skutečnosti, o kterých se dozvěděla oprávněná úřední osoba v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny.”
V tomto ohledu se jeví mnohem vhodnější úprava mlčenlivosti obsažená v kontrolním řádu. Kontrolující osoby totiž mají povinnost zachovávat mlčenlivost o naprosto všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Pokud by návrh novely zákona o podporovaných zdrojích výslovně upravil analogickou aplikaci kontrolního řádu na individuální kontroly překompenzace (což očekáváme), pak by za úkony předcházející kontrole prováděné kontrolním orgánem bylo možné považovat také úkony v rámci sektorového šetření. V daném případě však sektorové šetření a individuální kontrolu překompenzací nemá provádět tentýž kontrolní orgán, a tudíž by bylo možné aplikovat neomezenou mlčenlivost podle kontrolního řádu pouze na individuální kontroly překompenzací, zatímco na sektorové šetření by se aplikovala obecná úprava omezené mlčenlivosti dle správního řádu.
Vzhledem k výše uvedenému tedy doporučujeme, aby novela zákona o podporovaných zdrojích zavádějící mechanismus kontrol překompenzací obsahovala výslovně vlastní úpravu povinnosti mlčenlivosti tak, aby se mlčenlivost vztahovala na všechny skutečnosti zjištěné v souvislosti s kontrolou, a to včetně sektorového šetření. S ohledem na citlivost předávaných údajů by také měla být výslovně omezena možnost zbavení úředních osob povinnosti mlčenlivosti toliko na případy, kdy je to nezbytné s ohledem na dosažení cíle kontrol překompenzací.
Jestliže vás čeká kontrola překompenzace a chcete si být jisti, že proběhne podle pravidel, absolvujte kontrolu s naší asistencí. Pohlídáme, aby po vás kontrolní orgán chtěl jen ty informace, na které má nárok.
Více k danému tématu naleznete na: http://www.prekompenzace.eu/ .
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




