Jak se při kontrolách překompenzace budou chránit vaše údaje
O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.
Obecnou mlčenlivost státních zaměstnanců upravuje zákon o státní službě. Ten však upravuje zejména mlčenlivost o údajích, které nelze sdělovat třetím osobám v zájmu tzv. služebního úřadu. Navíc lze zaměstnance této mlčenlivosti snadno zbavit. Úpravu, která ochrání údaje výrobců, je tak třeba hledat jinde.
Základním předpisem upravujícím výkon veřejné správy je správní řád. Ten upravuje mlčenlivost oprávněných úředních osob. Nicméně mlčenlivost je vymezena s ohledem na širokou aplikaci správního řádu velmi vágně, a to pouze na „skutečnosti, o kterých se dozvěděla oprávněná úřední osoba v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny.”
V tomto ohledu se jeví mnohem vhodnější úprava mlčenlivosti obsažená v kontrolním řádu. Kontrolující osoby totiž mají povinnost zachovávat mlčenlivost o naprosto všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Pokud by návrh novely zákona o podporovaných zdrojích výslovně upravil analogickou aplikaci kontrolního řádu na individuální kontroly překompenzace (což očekáváme), pak by za úkony předcházející kontrole prováděné kontrolním orgánem bylo možné považovat také úkony v rámci sektorového šetření. V daném případě však sektorové šetření a individuální kontrolu překompenzací nemá provádět tentýž kontrolní orgán, a tudíž by bylo možné aplikovat neomezenou mlčenlivost podle kontrolního řádu pouze na individuální kontroly překompenzací, zatímco na sektorové šetření by se aplikovala obecná úprava omezené mlčenlivosti dle správního řádu.
Vzhledem k výše uvedenému tedy doporučujeme, aby novela zákona o podporovaných zdrojích zavádějící mechanismus kontrol překompenzací obsahovala výslovně vlastní úpravu povinnosti mlčenlivosti tak, aby se mlčenlivost vztahovala na všechny skutečnosti zjištěné v souvislosti s kontrolou, a to včetně sektorového šetření. S ohledem na citlivost předávaných údajů by také měla být výslovně omezena možnost zbavení úředních osob povinnosti mlčenlivosti toliko na případy, kdy je to nezbytné s ohledem na dosažení cíle kontrol překompenzací.
Jestliže vás čeká kontrola překompenzace a chcete si být jisti, že proběhne podle pravidel, absolvujte kontrolu s naší asistencí. Pohlídáme, aby po vás kontrolní orgán chtěl jen ty informace, na které má nárok.
Více k danému tématu naleznete na: http://www.prekompenzace.eu/ .
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
