Letošní program představil účastníkům kongresu celou řadu legislativních novinek, ať šlo o právní předpisy, které soukolím legislativního procesu již zdárně prošly, či o počiny, které zátěžové zkoušky v podobě připomínek a pozměňovacích návrhů teprve čekají. Nouze nebyla ani o příspěvky z oblasti právní úpravy de lege lata a de lege ferenda.
Kdo se právnické hostiny nezúčastnil, nemusí si zoufat. O přednášky nepřijde. Je totiž již dobrým zvykem, že ochutnat z degustačního menu je možné i zpětně, a to díky stylizovaným a verifikovaným přepisům kongresových příspěvků. Ty budou k nalezení v následujících týdnech na portále Právní prostor.cz a v právním informačním systému CODEXIS. Těšit se také můžete na rozhovor s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským či vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.
Malá ochutnávka
V průběhu bloku k transparentnosti veřejné správy informovala Adéla Havlová přítomné o horkých novinkách z Poslanecké sněmovny. Jen několik chvil po jejím příspěvku o novém zakázkovém právu totiž sněmovna schválila zákon o zadávání veřejných zakázek ve znění jediného pozměňovacího návrhu Senátu, který účinnost zákona odsunul oproti původnímu plánu o další tři měsíce. Hlavní cíle nové právní úpravy lze podle Havlové shrnout třemi slovy - zjednodušení, zefektivnění a flexibilita. „Nový zákon vyžaduje i nové myšlení a přístup zadavatelů, větší flexibilita jejich postupu se totiž projevila v omezení kazuistických pravidel a zákon bude méně formalistický. Pro řadu z nich bude pravděpodobně těžké odpoutat se od staré úpravy. Budou se divit, že v novém zákoně mnoho věcí, na které byli zvyklí, nenajdou,” uvedla Havlová.
Nové nebude v blízké budoucnosti pouze právo veřejných zakázek, změn se podle všeho dočká též právo přestupkové. Reformní vládní návrh se v současnosti skrývá pod sněmovními tisky č. 554 a 555 a má za sebou dvě čtení v dolní komoře. Podaří-li se dodržet časový harmonogram, můžeme očekávat účinnost nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich již v červenci příštího roku. Jako stěžejní vnímá Petr Mlsna sjednocení správní odpovědnosti fyzických osob, podnikajících fyzických osob a osob právnických. Napříště tak budou správní delikty, tak jak je známe dnes, označovány jednotně jako přestupky, tedy pojmem dosud užívaným pouze pro správní odpovědnost fyzických osob. „Dnešní rozlišování je neodůvodnitelné, jeho faktický dopad na sankci nebo průběh řízení nemá význam,” doplnil Mlsna. Úpravy dozná také promlčení či správní tresty. Pozornost si vysloužila informace o nových požadavcích kladených na osoby, které budou o přestupcích rozhodovat. Podmínkou bude magisterské právnické vzdělání, případně úspěšně složená certifikovaná zkouška u Ministerstva vnitra. Přechodné ustanovení však toto pravidlo odsouvá až do roku 2022.
Pomyslnou třešničkou na dortu byla poslední část kongresového programu, jenž obsadily justiční špičky z Brna. Na pódiu se sešli předsedové Ústavního, Nejvyššího i Nejvyššího správního soudu, prezidentka Soudcovské unie a místopředseda Nejvyššího soudu. Silnější sestavu si tak ani nelze představit. Nejvýraznějším tématem posledního bloku programu se stala reorganizace české soudní soustavy s myšlenkou zrušení okresních soudů, kolem které se točila i závěrečná diskuze. Profesor Pavel Šámal svůj příspěvek přednesl zaplněnému kongresovému sálu s vírou, že se podaří vyvolat diskuzi, která povede k rozumným závěrům. Sám se domnívá, že reformu je třeba směřovat zdola, od soudů I. stupně. Takový trend je patrný i v mnoha evropských státech, přistoupily k ní například Francie, Nizozemsko či Belgie. „Ač justice volá po koncepčních řešeních, z druhé strany se řeší stále větší detaily a marginality,” míní profesor Šámal. Základním předpokladem dobrého soudnictví je kromě efektivity také jeho důvěryhodnost. Ač se ve společnosti hovoří o nedůvěře k soudním orgánům, výsledky nedávného průzkumu ukazují, že v době všeobecné nedůvěry v orgány a instituce, si na tom české soudy nestojí tak špatně. Více než polovina občanů justici věří.
Michelinská hvězda?
Pokud by se odborným akcím udělovalo ocenění obdobné Michelinským hvězdám pro restaurace výjimečné kvality, kongres Právní prostor by se jím rozhodně mohl pyšnit. To koneckonců potvrdil i mediátor a rozhodce Martin Svatoš, který společně s profesorem Janem Dědičem a Tomášem Horáčkem celý kongres v prvním tematickém bloku otevřel. „Právní prostor 2016 naplnil všechna má očekávání a bez nadsázky jej lze označit za pětihvězdičkový právní kongres. Každá podobná akce musí splňovat pět základních podmínek: Předně je třeba, aby se objektem diskuze stala zajímavá a aktuální témata, která zrcadlí současné trendy a problémy, které zajímají jak odbornou tak laickou veřejnost. Druhou podmínkou je perfektní organizace, třetí pak krásné místo. Nelze opomenout ani sociální program a konečně zastoupení všech právních profesí jak mezi přednášejícími, tak v auditoriu. Všechny tyto podmínky kongres Právní prostor 2016 splňuje,” ocenil kongres a jeho organizátory Martin Svatoš. „Během příspěvků jednotlivých řečníků se podařilo nejenom seznamovat s aktuálními problémy v dané oblasti, ale také generovat podněty k dalšímu vývoji. Jen těžko si lze představit lepší cíl, jaký by si měl právnický kongres stanovit," dodal.
Kongres moderoval již potřetí v řadě Michal Vávra, brněnský advokát se slabostí pro barevné košile a vášnivý šachista: „Letošní kongres Právní prostor byl z mého pohledu jeden z nejlepších ročníků, ne-li úplně nejlepší. Plně to potvrzuje závěrečný blok na téma palčivých otázek české justice. Ne nadarmo byl tento blok označen za jeden ze čtyř pilířů, na kterých tato konference stojí.”
Kongres se i letos, pošesté, povedl. Účastníci, přednášející, ale i organizátoři si výborně pochutnali a těší se, jaké menu šéfkuchaři připraví na příští rok. Nezbývá než poděkovat všem zúčastněným za dvoudenní přísun zajímavých informací a debat, stejně jako za tu pravou kongresovou atmosféru.
Diskuze k článku ()