Kongres Právní prostor 2018 se již tradičně konal v hotelu Jezerka v Seči u Chrudimi a jako v předchozích ročnících, i letos organizátoři přivítali téměř dvě stovky účastníků. Konferenci svým úvodním slovem zahájili Ing. Lubomír Brož a JUDr. Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting a moderátor celého kongresu Mgr. et Mgr. Michal Vávra.
Velmi aktuálnímu tématu GDPR se v úvodním příspěvku věnoval JUDr. David Borovec, a to konkrétně ochraně osobních údajů v personální praxi, ve kterém upozornil například na nadužívání souhlasu se zpracováním osobních údajů. Mgr. Jana Pattynová, LL.M. se v příspěvku nazvaném Ochrana osobních údajů ve střední a malé korporaci věnovala mimo jiné přijímání související české legislativy a blok uzavřel Mgr. František Korbel, Ph.D. svým příspěvkem o ne-odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti v digitálním světě.
Druhý, pracovněprávní blok zahájila Mgr. Ing. Markéta Pravdová, která se věnovala sociálním médiím na pracovišti a ve svém příspěvku upozornila na konkrétní projevy nebezpečného chování zaměstnanců na sociálních sítích. Výhody, nevýhody a nástrahy agenturního zaměstnávání potom shrnula Mgr. Romana Náhlíková Kaletová, která hovořila mimo jiné o nutnosti vytvořit srovnatelné podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců.
Po obědě čekal na účastníky silně obsazený blok nazvaný deliktní právo, který zahájil prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D. a v příspěvku věnujícím se ukládání peněžitých trestů upozornil například na potřebu zjišťovat majetkové poměry povinného již v přípravném řízení, či na efektivitu kombinovaného použití peněžitého trestu s např. trestem zákazu činnosti. JUDr. Jan Lata, Ph.D., který jej u řečnického pultu vystřídal, zmapoval rozdíly a historii prokuratury a státního zastupitelství v ČR a věnoval se roli státního zastupitelství v právním státu. Poslední řečník tohoto bloku, předseda Městského soudu v Praze JUDr. Libor Vávra svým aktuálním příspěvkem nazvaným Budeme si ještě více nadávat, nebo se už začneme mlátit? Zamyšlení nad sociálními sítěmi z pohledu trestního soudce upozornil na to, že v politické oblasti by měly být trestní orgány velmi zdrženlivé, ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že pokud verbální agresivita stoupá, může přejít i v agresivitu fyzickou a zpětně bude na internetu jen obtížně dohledatelné, kdo přišel s návodem k trestnému činu.
Příspěvek doc. JUDr. Aleše Rozehnala, Ph.D. na předchozího řečníka částečně navázal, když rozebíral možnosti omezení koncentrace vlastnictví médií a kladl si otázky jako: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace médií nad rámec soutěžního práva? Do jaké míry je koncentrace možná? Do jaké míry může zákon ovlivnit osoby vlastnící média? JUDr. Petr Meduna poté otevřel téma restitucí a hovořil především o tzv. Lex Schwarzenberg z roku 1947 a jeho vlivu na současnost.
Fenomén judikatury v právu dostal letos na kongresu svůj prostor poprvé a JUDr. Lukáš Králík, Ph.D. proto v úvodním příspěvku především definoval rozdíly mezi soudním rozhodnutím a judikátem, když za vlastnosti judikátu označil, že jde zpravidla o rozhodnutí vyššího soudu, které se vyznačuje abstraktností, přesahem, známostí a citovaností. JUDr. Mgr. Ivo Pospíšil, Ph.D. na něj navázal, když hovořil o krizi incidenční závaznosti soudních rozhodnutí jako paradoxu doby, především o nechuti soudů respektovat závazná rozhodnutí vyšších soudů. Věnoval se obecné závaznosti judikatury a upozornil, že není možné mechanicky přebírat všechno, co bylo dosud vydáno a zpracování a používání judikatury je velkou intelektuální výzvou.
V příspěvku plném map JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. účastníkům vysvětlil, jak je to s úpravou referenda v zemích EU, když úpravu referenda najdeme ve všech státech kromě ČR, Belgie a Kypru, ovšem jednotlivé úpravy se od sebe významně liší. JUDr. Tomáš Havel následně na příkladech z nedávné historie demonstroval, že interpretace Ústavy může být často ovlivněna polarizací společnosti a popsal roli prezidenta republiky při utváření a ustavení vlády v ČR, na čemž ukázal, že i přes jisté faktické změny nedochází k přeměně v polo-prezidentský systém. Blok věnovaný ústavnímu právu, který byl zároveň posledním v nabitém prvním dni kongresu, uzavřel prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., který hovořil o rigiditě a flexibilitě ústavního systému a dospěl k závěru, že ústavní pořádek se musí vyznačovat pevností, na rozdíl od ústavního systému, kterému by měla být vlastní pružnost.
Po skončení odborného programu prvního dne kongresu Právní prostor 2018 dostali účastníci jen krátký čas na odpočinek než přišel na řadu společenský večer. Na všechny kromě obvyklého rautu a hudby čekalo i vyhlášení studentské soutěže Ukaž svou kreativitu VII, slavnostní křest nových produktů společnosti ATLAS consulting spol. s r.o., člen skupiny ATLAS GROUP a tombola. Zlatým hřebem večerního programu pak bylo stand-up comedy vystoupení kouzelníka a komika Richarda Nedvěda.
Druhý den kongresu zahájil JUDr. Jan Lasák, LL.M., který upozornil na dynamické změny v oblasti druhů podílů a akcií v kapitálových společnostech, především na možnost přidávat a odebírat práva z akcií. U řečnického pultu jej v rámci bloku občanského práva vystřídal JUDr. Aleš Linhart, Ph.D., který se věnoval mezím předsmluvní odpovědnosti a především ukončení jednání bez spravedlivého důvodu. Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. poté v aktuálním příspěvku Problematika sdílené ekonomiky upozornil, že pohledy na sdílenou ekonomiku se liší – záleží na prezentaci a úhlu pohledu. Varoval ovšem před přemírou regulace a nebezpečími pro ekonomiku i zaměstnanost, které s tzv. sdílenou ekonomikou souvisejí.
Poslední, již tradiční blok kongresu Právní prostor 2018 věnující se aktuálním otázkám justice byl opět plný právnických osobností. Všichni účastníci s velkým zaujetím vyslechli příspěvek JUDr. Pavla Rychetského, předsedy Ústavního soudu, nazvaný Česká justice na prahu jednadvacátého století. Pan předseda v něm například varoval, že bobtnání psaného práva a jeho neustálé změny vedou jen ke ztrátě orientace, ztrátě schopnosti v právu se vyznat a interpretovat jej. Zároveň v návaznosti na zkušenosti z okolních států upozornil, že v podmínkách právního státu nemůže nabýt legitimity jiný režim, než režim demokratický a zároveň, že v právním státě nemůže norma vítězit nad obsahem, základní práva jsou korektivem ústavních norem, jejich interpretace a aplikace. JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu, se poté zamýšlel nad osobností soudce a dospěl k závěru, že na prvním místě je u soudce osobnostní kvalita morální autority a až za ní jsou odborné znalosti, přičemž potřeba spravedlnosti musí být imanentní soudcovskou vlastností. Mgr. Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie dále v rámci odpovědí na otázky, které si (ne)klademe o proměnách odpovědnosti soudce v dnešní společnosti, upozornila, že soudce si musí udržovat odstup od veřejného dění, ale zároveň si o něm musí vytvářet reálný přehled. Poslední řečník kongresu, předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa ve svém příspěvku popsal roli a místo Nejvyššího správního soudu v naší soudní soustavě, čímž odpověděl na patnáct let starou otázku „A k čemu je vlastně ten (Nejvyšší správní) soud, pane předsedo?“.
Co dodat na závěr? Program letošního ročníku kongresu se povedlo sestavit výborně. Téměř 200 účastníků dostalo porci 22 přednášek v devíti tematických blocích, provázených trefným a vtipným komentářem moderátora Michala Vávry, vše bylo okořeněno zajímavými debatami v sále i mimo něj. Nezbývá tak, než všem zúčastněným poděkovat za vytvoření výborné kongresové atmosféry a těšit se na další, již devátý ročník kongresu Právní prostor!
Více se o kongresu můžete dozvědět na webových stránkách kongrespravniprostor.cz.
Diskuze k článku ()