Místopředseda NS Fiala a spisovatel Cílek bez politické korektnosti
Dne 21. 11. 2016 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na právnické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Institutem 2080 panelovou diskuzi na téma Paralýza státu. Hosty byli místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala a geolog, filosof a spisovatel Václav Cílek. Během bezmála dvou hodin si mohli návštěvníci z řad studentů i veřejnosti vyslechnout zamyšlení obou hostů nad současnými problémy justice, práva a státu.
Ve svém úvodním příspěvku spisovatel Cílek varoval před složitostí právního systému a zdůraznil, že pokud komplexnost jakéhokoli systému přesáhne únosnou mez, začne se hroutit. Dále poznamenal, že složitost už není znakem moci, nýbrž je přímo jejím pohonem.
Soudce Fiala s myšlenkou složitosti systému práva souhlasil a Cílkovo varování doplnil několika praktickými příklady: “Ve Francii překročili obsolentní ustanovení judikaturou. U nás je to naopak. Snažíme se vytvářet hodně norem, což je dobrá vizitka pro politiky. Náš právní řád je zahlcen a to porušuje jeho stálost. Judikatura občanského zákoníku se bude ustavovat 10 let - bude to období nestability.”
Další problém, který podle Fialy přiživuje paralýzu státu, je chybný výklad principu rovnosti. Tvrdí, že v době sepsání Listiny základních práv a svobod ji její autoři chápali jako rovnost příležitostí, kdežto dnes je vykládána jako rovnost výsledků. To způsobuje posilování slabší strany, které může vyústit až v to, že se slabší strana stává silnější a naopak. “Kdysi děti zjistily až v období puberty, že pokud odmítnou poslouchat své rodiče, vlastně jim nic nehrozí. Dnes to vědí mnohem dříve a rodiče si k nim nemůžou dovolit vůbec nic. Stejně tak například ochrana postavení studentů způsobila, že se dnes obětí šikany stávají spíše než děti učitelé.”
Vedle výše uvedených problémů viní z paralýzy státu JUDr. Fiala i zahlcenost soudů. Jako řešení navrhuje zrušení povinnosti odůvodňovat rozsudky, což podle něj zabírá zbytečně moc času. Někteří soudci navíc činí z odůvodnění rozsudků neúměrně rozsáhlé teoretické spisy.
V neposlední řadě soudce Fiala varoval před politickou korektností, která podle něj brání možnosti pokládat si důležité otázky, což odporuje svobodné diskuzi. Jako příklad uvedl návrh prof. Gerlocha vrátit do Ústavy pojem národ, jež vyvolal bouřlivé emoce. “Měli bychom být schopni diskutovat a pochybovat o všem,” řekl.
Jeden z dotazů posluchačů mířil na popření přirozené autority a rychle se měnící hodnoty v moderní západní civilizaci. Oba hosté se shodli na tom, že jsme svědky něčeho skutečně přelomového, avšak není možné se ke starým hodnotám jednoduše vrátit, jak posluchač ve své otázce navrhl. “U soudu si nepřejme nic, než konzervatismus. Je to stabilita hodnot a právní jistota. Opak je kam vítr tam plášť,” dodal Fiala.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




