Místopředseda NS Fiala a spisovatel Cílek bez politické korektnosti
Dne 21. 11. 2016 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na právnické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Institutem 2080 panelovou diskuzi na téma Paralýza státu. Hosty byli místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala a geolog, filosof a spisovatel Václav Cílek. Během bezmála dvou hodin si mohli návštěvníci z řad studentů i veřejnosti vyslechnout zamyšlení obou hostů nad současnými problémy justice, práva a státu.
Ve svém úvodním příspěvku spisovatel Cílek varoval před složitostí právního systému a zdůraznil, že pokud komplexnost jakéhokoli systému přesáhne únosnou mez, začne se hroutit. Dále poznamenal, že složitost už není znakem moci, nýbrž je přímo jejím pohonem.
Soudce Fiala s myšlenkou složitosti systému práva souhlasil a Cílkovo varování doplnil několika praktickými příklady: “Ve Francii překročili obsolentní ustanovení judikaturou. U nás je to naopak. Snažíme se vytvářet hodně norem, což je dobrá vizitka pro politiky. Náš právní řád je zahlcen a to porušuje jeho stálost. Judikatura občanského zákoníku se bude ustavovat 10 let - bude to období nestability.”
Další problém, který podle Fialy přiživuje paralýzu státu, je chybný výklad principu rovnosti. Tvrdí, že v době sepsání Listiny základních práv a svobod ji její autoři chápali jako rovnost příležitostí, kdežto dnes je vykládána jako rovnost výsledků. To způsobuje posilování slabší strany, které může vyústit až v to, že se slabší strana stává silnější a naopak. “Kdysi děti zjistily až v období puberty, že pokud odmítnou poslouchat své rodiče, vlastně jim nic nehrozí. Dnes to vědí mnohem dříve a rodiče si k nim nemůžou dovolit vůbec nic. Stejně tak například ochrana postavení studentů způsobila, že se dnes obětí šikany stávají spíše než děti učitelé.”
Vedle výše uvedených problémů viní z paralýzy státu JUDr. Fiala i zahlcenost soudů. Jako řešení navrhuje zrušení povinnosti odůvodňovat rozsudky, což podle něj zabírá zbytečně moc času. Někteří soudci navíc činí z odůvodnění rozsudků neúměrně rozsáhlé teoretické spisy.
V neposlední řadě soudce Fiala varoval před politickou korektností, která podle něj brání možnosti pokládat si důležité otázky, což odporuje svobodné diskuzi. Jako příklad uvedl návrh prof. Gerlocha vrátit do Ústavy pojem národ, jež vyvolal bouřlivé emoce. “Měli bychom být schopni diskutovat a pochybovat o všem,” řekl.
Jeden z dotazů posluchačů mířil na popření přirozené autority a rychle se měnící hodnoty v moderní západní civilizaci. Oba hosté se shodli na tom, že jsme svědky něčeho skutečně přelomového, avšak není možné se ke starým hodnotám jednoduše vrátit, jak posluchač ve své otázce navrhl. “U soudu si nepřejme nic, než konzervatismus. Je to stabilita hodnot a právní jistota. Opak je kam vítr tam plášť,” dodal Fiala.
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




