Některé změny podle novely autorského zákona
Dne 20. 4. 2017 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Novela především implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/26/EU ze dne 26. 2. 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a o udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Dle důvodové zprávy je jejím hlavním cílem „dosáhnout komplexní a vyvážené právní úpravy práv a povinností v oblasti autorského práva, především ohledně kolektivní správy práv.“
Úprava kolektivní správy v části první hlavě čtvrté autorského zákona se rozrostla z dosavadních jedenácti paragrafů téměř na šestinásobek, zcela nově zde nalezneme úpravu členství a organizační struktury kolektivního správce, podrobnější úpravy se dočkal i samotný výkon kolektivní správy, včetně závazků mezi kolektivními správci navzájem, rozšířené kolektivní správy, transparentnosti a podrobné úpravy tvorby sazebníků kolektivních správců.
V rámci posílení transparentnosti kolektivní správy zákon stanoví, jaké informace je kolektivní správce povinen poskytovat veřejnosti na svých internetových stránkách, jinému kolektivnímu správci, jehož práva spravuje, a ministerstvu kultury, a jaké informace je povinen poskytnout na základě důvodné žádosti dalším osobám.
Nově najdeme v autorském zákoně také více případů rozšířené kolektivní správy, tj. situací, kdy kolektivní správce poskytne hromadnou licenční smlouvou oprávnění k užití předmětu ochrany stanoveným způsobem nejen jím zastupovaných nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu na základě smlouvy, ale i předmětů ochrany nezastupovaných nositelů práv. Ti se však z tohoto režimu mohou vyvázat jednostranným projevem vůle vůči kolektivnímu správci. Dle důvodové zprávy je cílem této úpravy usnadnění licencování pro paměťové a vzdělávací instituce (knihovny, muzea, školy aj.) takových způsobů užití, jako je např. zpřístupňování digitalizovaného obsahu děl na internetu a zpřístupňování obsahu digitalizovaného jinou knihovnou v ČR na svých terminálech, resp. aby pro tyto instituce vůbec mohla existovat rozšířená kolektivní správa pro takové licencování. Knihovny by tak na základě kolektivní smlouvy mohly sdílet digitalizované obsahy mezi sebou a školy pořizovat kopie autorských děl pro účely výuky ve větším rozsahu než dosud.
Novela autorského zákona také zavádí přísnější podmínky pro stanovení sazby odměn vybíraných kolektivními správci. Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Platné sazebníky uveřejňuje Ministerstvo kultury na svých internetových stránkách a při jejich stanovení musí kolektivní správce přihlédnout k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem ochrany. Při sjednávání sazebníku je kolektivní správce také povinen jeho návrh nejprve zveřejnit na internetových stránkách a předložit ho dotčeným subjektům k vyjádření. Těmito subjekty jsou organizace sdružující uživatele autorských děl, a pokud ti uplatní proti návrhu sazebníku včas písemné námitky, považuje se sazebník z jejich strany za neodsouhlasený a tato organizace nebo kolektivní správce jsou oprávněni podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku. Pokud kolektivní správce hodlá zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši, nemělo by se tak dít nad míru každoroční inflace, ledaže získá předchozí souhlas Ministerstva kultury. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.
Kolektivní správa ovšem není jediné téma, kterému se novela autorského zákona věnuje. Ve vztahu k zákonným licencím rozšiřuje licenci k architektonickým dílům na architektonické dílo vyjádřené nejen stavbou, ale také výkresem nebo plánem, a nově zavádí zákonnou licenci pro karikaturu a parodii. Do práva autorského tedy nově nebude zasahovat ten, kdo užije autorské dílo pro účely karikatury a parodie.
Novela dále přináší novou definici zaměstnaneckého díla a stanoví nový způsob ukončení statusu díla osiřelého, tj. díla, jehož autor není určen nebo je určen, ale není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání. K ukončení dochází ze strany samotného autora v případě, že dojde k užití díla podle zákonné licence pro užití osiřelého díla a to oznámením nabyvateli licence nebo nedojde-li k takovému užití, písemným oznámením svého autorství k dílu kolektivnímu správci, který vede příslušný seznam osiřelých děl.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.

-aeb78767.jpg)

