Některé změny podle novely autorského zákona

Dne 20. 4. 2017 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Novela především implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/26/EU ze dne 26. 2. 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a o udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Dle důvodové zprávy je jejím hlavním cílem „dosáhnout komplexní a vyvážené právní úpravy práv a povinností v oblasti autorského práva, především ohledně kolektivní správy práv.“

advokátka, Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář
Foto: Fotolia

Úprava kolektivní správy v části první hlavě čtvrté autorského zákona se rozrostla z dosavadních jedenácti paragrafů téměř na šestinásobek, zcela nově zde nalezneme úpravu členství a organizační struktury kolektivního správce, podrobnější úpravy se dočkal i samotný výkon kolektivní správy, včetně závazků mezi kolektivními správci navzájem, rozšířené kolektivní správy, transparentnosti a podrobné úpravy tvorby sazebníků kolektivních správců.

V rámci posílení transparentnosti kolektivní správy zákon stanoví, jaké informace je kolektivní správce povinen poskytovat veřejnosti na svých internetových stránkách, jinému kolektivnímu správci, jehož práva spravuje, a ministerstvu kultury, a jaké informace je povinen poskytnout na základě důvodné žádosti dalším osobám.

Nově najdeme v autorském zákoně také více případů rozšířené kolektivní správy, tj. situací, kdy kolektivní správce poskytne hromadnou licenční smlouvou oprávnění k užití předmětu ochrany stanoveným způsobem nejen jím zastupovaných nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu na základě smlouvy, ale i předmětů ochrany nezastupovaných nositelů práv. Ti se však z tohoto režimu mohou vyvázat jednostranným projevem vůle vůči kolektivnímu správci. Dle důvodové zprávy je cílem této úpravy usnadnění licencování pro paměťové a vzdělávací instituce (knihovny, muzea, školy aj.) takových způsobů užití, jako je např. zpřístupňování digitalizovaného obsahu děl na internetu a zpřístupňování obsahu digitalizovaného jinou knihovnou v ČR na svých terminálech, resp. aby pro tyto instituce vůbec mohla existovat rozšířená kolektivní správa pro takové licencování. Knihovny by tak na základě kolektivní smlouvy mohly sdílet digitalizované obsahy mezi sebou a školy pořizovat kopie autorských děl pro účely výuky ve větším rozsahu než dosud.

Novela autorského zákona také zavádí přísnější podmínky pro stanovení sazby odměn vybíraných kolektivními správci. Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Platné sazebníky uveřejňuje Ministerstvo kultury na svých internetových stránkách a při jejich stanovení musí kolektivní správce přihlédnout k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem ochrany. Při sjednávání sazebníku je kolektivní správce také povinen jeho návrh nejprve zveřejnit na internetových stránkách a předložit ho dotčeným subjektům k vyjádření. Těmito subjekty jsou organizace sdružující uživatele autorských děl, a pokud ti uplatní proti návrhu sazebníku včas písemné námitky, považuje se sazebník z jejich strany za neodsouhlasený a tato organizace nebo kolektivní správce jsou oprávněni podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku. Pokud kolektivní správce hodlá zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši, nemělo by se tak dít nad míru každoroční inflace, ledaže získá předchozí souhlas Ministerstva kultury. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.

Kolektivní správa ovšem není jediné téma, kterému se novela autorského zákona věnuje. Ve vztahu k zákonným licencím rozšiřuje licenci k architektonickým dílům na architektonické dílo vyjádřené nejen stavbou, ale také výkresem nebo plánem, a nově zavádí zákonnou licenci pro karikaturu a parodii. Do práva autorského tedy nově nebude zasahovat ten, kdo užije autorské dílo pro účely karikatury a parodie.

Novela dále přináší novou definici zaměstnaneckého díla a stanoví nový způsob ukončení statusu díla osiřelého, tj. díla, jehož autor není určen nebo je určen, ale není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání. K ukončení dochází ze strany samotného autora v případě, že dojde k užití díla podle zákonné licence pro užití osiřelého díla a to oznámením nabyvateli licence nebo nedojde-li k takovému užití, písemným oznámením svého autorství k dílu kolektivnímu správci, který vede příslušný seznam osiřelých děl.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články