Nová pravidla zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) počítá s tím, že zadávací řízení zahájená před 1. říjnem budou dokončena podle stávajících pravidel zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Stejně tak případný přezkum zadávacích řízení zahájených před tímto datem bude prováděn v souladu s pravidly současného zákona.
Nově zahájená řízení však již bude nutno podrobit ZZVZ. Jedinou výjimku představují veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy uzavřené podle současného ZVZ. Tato řízení budou vedena podle ZVZ bez ohledu na to, zda byla zahájena před 1. říjnem nebo po něm.
ZZVZ staví na rozdíl od ZVZ na principu větší volnosti při zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům se tak dostává do rukou nástroj, který jim umožní více ovlivnit průběh zadávacího řízení, a tím také jeho výsledek. Rozsáhlých změn doznal zejména proces prokazování způsobilosti uchazečů o veřejnou zakázku. Vlastní hodnocení nabídek (v užším slova smyslu) naopak výrazných změn nezaznamenalo.
Na určitou míru volnosti je však úzce navázána zvýšená odpovědnost zadavatelů. ZZVZ předpokládá, že zadavatel bude již v námitkovém řízení řádně odůvodňovat svá sporná rozhodnutí. V případě, že tomu tak nebude, vrátí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedostatečně odůvodněné rozhodnutí zpět k dopracování, aniž by se přitom zabýval materiální stránkou věci. Zadávací řízení tak bude zablokováno přinejmenším do doby, kdy zadavatel své rozhodnutí řádně odůvodní.
Změny týkající se procesu prokazování způsobilosti mají vliv také na zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD). Uchazeči o veřejné zakázky by si tak měli ověřit, zda jejich zápis v SKD bude aktuální také po prvním říjnu. Pokud nikoliv, musí svůj zápis aktualizovat, a to nejpozději do konce tohoto roku, jinak budou z SKD vymazáni.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
