Nová pravidla zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) počítá s tím, že zadávací řízení zahájená před 1. říjnem budou dokončena podle stávajících pravidel zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Stejně tak případný přezkum zadávacích řízení zahájených před tímto datem bude prováděn v souladu s pravidly současného zákona.
Nově zahájená řízení však již bude nutno podrobit ZZVZ. Jedinou výjimku představují veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy uzavřené podle současného ZVZ. Tato řízení budou vedena podle ZVZ bez ohledu na to, zda byla zahájena před 1. říjnem nebo po něm.
ZZVZ staví na rozdíl od ZVZ na principu větší volnosti při zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům se tak dostává do rukou nástroj, který jim umožní více ovlivnit průběh zadávacího řízení, a tím také jeho výsledek. Rozsáhlých změn doznal zejména proces prokazování způsobilosti uchazečů o veřejnou zakázku. Vlastní hodnocení nabídek (v užším slova smyslu) naopak výrazných změn nezaznamenalo.
Na určitou míru volnosti je však úzce navázána zvýšená odpovědnost zadavatelů. ZZVZ předpokládá, že zadavatel bude již v námitkovém řízení řádně odůvodňovat svá sporná rozhodnutí. V případě, že tomu tak nebude, vrátí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedostatečně odůvodněné rozhodnutí zpět k dopracování, aniž by se přitom zabýval materiální stránkou věci. Zadávací řízení tak bude zablokováno přinejmenším do doby, kdy zadavatel své rozhodnutí řádně odůvodní.
Změny týkající se procesu prokazování způsobilosti mají vliv také na zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD). Uchazeči o veřejné zakázky by si tak měli ověřit, zda jejich zápis v SKD bude aktuální také po prvním říjnu. Pokud nikoliv, musí svůj zápis aktualizovat, a to nejpozději do konce tohoto roku, jinak budou z SKD vymazáni.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
