Nová pravidla zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) počítá s tím, že zadávací řízení zahájená před 1. říjnem budou dokončena podle stávajících pravidel zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Stejně tak případný přezkum zadávacích řízení zahájených před tímto datem bude prováděn v souladu s pravidly současného zákona.
Nově zahájená řízení však již bude nutno podrobit ZZVZ. Jedinou výjimku představují veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy uzavřené podle současného ZVZ. Tato řízení budou vedena podle ZVZ bez ohledu na to, zda byla zahájena před 1. říjnem nebo po něm.
ZZVZ staví na rozdíl od ZVZ na principu větší volnosti při zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům se tak dostává do rukou nástroj, který jim umožní více ovlivnit průběh zadávacího řízení, a tím také jeho výsledek. Rozsáhlých změn doznal zejména proces prokazování způsobilosti uchazečů o veřejnou zakázku. Vlastní hodnocení nabídek (v užším slova smyslu) naopak výrazných změn nezaznamenalo.
Na určitou míru volnosti je však úzce navázána zvýšená odpovědnost zadavatelů. ZZVZ předpokládá, že zadavatel bude již v námitkovém řízení řádně odůvodňovat svá sporná rozhodnutí. V případě, že tomu tak nebude, vrátí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedostatečně odůvodněné rozhodnutí zpět k dopracování, aniž by se přitom zabýval materiální stránkou věci. Zadávací řízení tak bude zablokováno přinejmenším do doby, kdy zadavatel své rozhodnutí řádně odůvodní.
Změny týkající se procesu prokazování způsobilosti mají vliv také na zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD). Uchazeči o veřejné zakázky by si tak měli ověřit, zda jejich zápis v SKD bude aktuální také po prvním říjnu. Pokud nikoliv, musí svůj zápis aktualizovat, a to nejpozději do konce tohoto roku, jinak budou z SKD vymazáni.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
