Novela zákoníku práce a práce na dálku: jak to bude fungovat a bude vůbec home office vymahatelný?
Již koncem minulého roku předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, která by měla především provést transpozici příslušné evropské legislativy, konkrétně směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách (EU) 2019/1152 a tzv. Work-life balance směrnice (EU) 2010/18, u kterých lhůta pro jejich transpozici do českého práva uplynula v létě roku 2022.
Je zde proto zájem, aby novela vešla v účinnost pokud možno co nejdříve, nejlépe ještě v tomto roce.
Dřívější návrh novely z loňského roku doznal v aktuální podobě značných změn v důsledku velkého množství připomínek podaných v rámci připomínkového řízení.
Jedním ze záměrů je, aby zákoník práce v nové podobě zohlednil individuální potřeby těhotných žen, rodičů, či osob pečujících o své blízké, a to formou zákonného nároku na tzv. home office či nároku na zkrácení úvazku.
Novela samozřejmě zavádí i další významné novinky, nicméně v tomto článku se zaměříme čistě na novou úpravu tzv. home office, neboli práce z domova. Novela však výkon práce nelimituje jen na domov a hovoří tak o „práci na dálku“ (např. z chaty, od moře apod.), nicméně lze očekávat, že většina případů bude skutečně dopadat právě na práci z domova.
Koncem července novelu projednal Senát a vrátil ji s připomínkami do Sněmovny. Její podoba tedy není konečná a může ještě doznat změn.
Práce na dálku aneb home office nejen z domova
Jak je uvedeno výše, nová úprava tohoto institutu hovoří o tzv. práci na dálku, kterou se rozumí výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele.
Práce na dálku tak bude pojmem širším, než práce z domova, a bude aplikována na všechny případy, kdy bude zaměstnanec realizovat výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, např. tedy z chaty, z pláže nebo jiného místa. Samozřejmě však za předpokladu, že nepůjde o pracovní cestu.
Aktuální právní úprava práce na dálku a přechod na novou
V současné době platí, že zaměstnanci nemají zákonný nárok na to, aby mohli pracovat na dálku, ani z domova. Zaměstnavatel tak dnes nemá povinnost zdůvodňovat, proč se rozhodl případnému požadavku zaměstnance na tzv. home office nevyhovět a nemá ani povinnost některým konkrétním skupinám zaměstnanců přednostně tento způsob výkonu práce umožnit.
To se však v případě přijetí novely změní, jak si popíšeme níže. Dle aktuálně platné právní úpravy platí, že dohodu o výkonu práce z domova lze uzavřít ústně i písemně bez jakýchkoliv zákonných náležitostí, případně může být tento způsob výkonu práce upraven vnitřním předpisem.
Nejsou dána žádná zákonná pravidla a není stanovena ani žádná výše náhrady souvisejících nákladů. Práce tzv. na home office je tak dnes čistě věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele, přičemž nejčastěji je v praxi nabízena buď jako pracovní benefit, kdy zaměstnanci pracují ve sjednané pracovní době, avšak mimo pracoviště (ne nutně z domova) či je tento výkon práce zaměstnavatelem přímo vyžadován, např. z důvodu nedostatku kapacity pracovních míst v sídle zaměstnavatele, zájmu na úspoře nákladů, apod.
Obě tyto hojně využívané varianty home office se však budou muset v případě přijetí novely uzpůsobit nové právní úpravě. Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem tedy již dříve uzavřel např. ústně dohodu o práci na dálku, budou ji muset přizpůsobit nové právní úpravě, a to nejpozději do pouhého 1 měsíce od účinnosti novely (původně byla navrhována lhůta 3 měsíční). Všichni, kdo home office využívají, by se tak měli mít na pozoru, neboť neuzpůsobení dohod o práci na dálku nové právní úpravy může být spojeno se sankcí, jak bude popsáno níže. S přípravou nové dohody o práci na dálku dle nové právní úpravy je tak vhodné obrátit se na advokátní kancelář.
Kdo bude mít nárok na práci na dálku
Přestože o možnost tzv. home office bude moci i nadále požádat kdokoliv, bude nově vymezeno několik skupin zaměstnanců, kteří budou mít dokonce právo požadovat, aby jim výkon práce na dálku zaměstnavatel umožnil. Zaměstnavatel pak bude mít povinnost takovému požadavku až na odůvodněné výjimky vyhovět.
Dle novely půjde o následující skupiny zaměstnanců:
- těhotná zaměstnankyně,
- zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let (původně bylo navrhováno 15 let), nebo
- zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby (invalidní osoby)
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.



