Novinky v úhradové regulaci zdravotnických prostředků
Ministerstvo zdravotnictví v reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 („Nález“), jímž Ústavní soud zrušil s Účinností od 1. ledna 2019 úhradovou regulaci tzv. poukazových zdravotnických prostředků, předložilo návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („Zákon o v.z.p.“).
Rekapitulace Nálezu
Jak jsme Vás již informovali v červnu 2017, Ústavní soud svým Nálezem zrušil klíčová ustanovení Zákona o v.z.p. upravující mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb. Ústavní soud zrušil úhradovou regulaci tzv. poukazových zdravotnických prostředků (např. inkontinenční vložky, protézy, invalidní vozíky, sluchadla nebo glukometry a jiné pomůcky pro diabetiky). Konkrétně byla zrušena ta ustanovení, která určovala, že nárok pojištěnce na úhradu zdravotnických prostředků je realizován v ekonomicky nejméně náročném provedení, které zjišťuje průzkumem trhu zdravotní pojišťovna.
S účinností od 1. ledna 2019 tak prakticky dojde k vyprázdnění oddílu C přílohy č. 3 Zákona o v.z.p., který obsahuje seznam zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Cílem předkládané novely je dle důvodové zprávy „zajistit širokou dostupnost plně hrazených zdravotnických prostředků a zároveň minimalizovat ekonomické dopady do systému veřejného zdravotního pojištění“.
Změny, které má novela přinést
Novela přináší změny v oblasti kategorizace zdravotnických prostředků hrazených na poukaz a procesu zařazování. Nejzásadnější změna se týká již zmiňované přílohy č. 3, která má být nahrazena v plném rozsahu. Nová tabulka, jež nahrazuje stávající seznam zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních služeb, má celkem 7 charakteristik:
- kategorizační strom
- popis
- preskripční omezení
- indikační omezení
- množstevní limit
- finanční limit
- možnost cirkulace
Nová tabulka je tedy podrobnější a precizovanější, což by mělo vést ke snazšímu a přesnějšímu zařazování do úhradových skupin. Je pozoruhodné, že oproti stávající úpravě není finanční limit (resp. limitace výše Úhrady) stanoven procentuálně při současném určení absolutního maxima v korunách, jako je tomu doposud, ale je stanoven v korunách za dílčí jednotku (ml, g, cm2).
Domníváme se, že právě příloha č. 3 bude v průběhu legislativního procesu podrobena mnoha diskusím a úpravám, než bude její verze konečná.
Podrobně je též upraven způsob kategorizace. Zdravotnické prostředky předepsané na poukaz mají být hrazeny podle zařazení do úhradové skupiny ve smyslu přílohy č. 3. Výrobce (resp. zplnomocněný zástupce výrobce usazeného ve třetí zemi, anebo osoba písemně pověřená výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem výrobce usazeného ve třetí zemi) jakožto ohlašovatel elektronicky ohlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv („SÚKL“) zařazení, vyřazení nebo změnu zařazení zdravotnického prostředku do Úhradové skupiny, popřípadě do skupiny v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků v rámci úhradové skupiny, pokud ji SÚKL vytvořil. K výběru úhradové skupiny může ohlašovatel požádat SÚKL o stanovisko.
SÚKL má rovněž pravomoc rozhodnout o vyřazení zdravotnického prostředku z úhradové skupiny, a to typicky v případě, že zdravotnický prostředek byl zařazen do úhradové skupiny, do níž podle svých funkčních vlastností nebo určeného účelu použití nenáleží.
Zdravotnické prostředky a pomůcky hrazené k 31. prosinci 2017 budou hrazeny od 1. ledna 2019 ve výši, v jaké byly hrazeny k 31. prosinci 2017, a to až do okamžiku zveřejnění výše jejich nové úhrady. Zdravotnické prostředky hrazené k 31. prosinci 2018, avšak nehrazené k 31. prosinci 2017, budou hrazeny od 1. ledna 2019 ve výši, v jaké byly hrazeny k 31. prosinci 2018, a to až do okamžiku zveřejnění výše jejich nové úhrady.
Pro úplnost doplňujeme, že připomínkové řízení již skončilo a návrh je v současné době opět v rukou Ministerstva zdravotnictví. Očekává se, že by měl být předložen pracovním skupinám Legislativní rady vlády, následně Vládě čR samotné a v ideálním případě by se první čtení v Poslanecké sněmovně mohlo konat již v červnu tohoto roku.
Quo vadis, Úhradová regulace
Není bez zajímavosti, že Ústavní soud konstatoval, že také regulace úhrad zdravotnických prostředků používaných při lůžkové péči (tzv. zvlášť účtovaný materiál) je stižena stejnými nedostatky jako úprava úhrady poukazových zdravotnických prostředků. Přesto však tuto část nezrušil. Návrh Ministerstva zdravotnictví tak počítá pouze se změnami v oblasti poukazových zdravotnických prostředků, nikoliv v oblasti zdravotnických prostředků používaných při lůžkové péči. Vzniká tím otázka, zda a kdy dojde ke změnám úhradové regulace těchto „nemocničních“ zdravotnických prostředků.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




