Nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou
JUDr. Iva Brožová se narodila 7. března 1951 v Brně jako Iva Zapletalová. Svá studia na brněnské právnické fakultě úspěšně ukončila s červeným diplomem v roce 1974, na téže fakultě se stala nejmladší externí pedagožkou. Od roku 1975 působila jako soudkyně Městského soudu v Brně. V témže roce se však rigorózní práce Ivy Brožové stala předmětem jednání o vědeckou aspiranturu, podmiňovanou členstvím v KSČ, které odmítla. Poté s ní fakulta ukončila spolupráci a na soudě byla až do revoluce přeřazena na agendu administrativní povahy, platebních rozkazů. Po revoluci se však stala přípisem děkana rehabilitovaným učitelem, s odůvodněním, že její činnost na fakultě byla: „svévolně, v důsledku politické diskriminace ukončena“.
V květnu roku 1990 se stala soudkyní Krajského soudu v Brně, odkud o tři roky později pokračovala na Ústavní soud České republiky. Zde působila jako soudkyně až do konce roku 1999. Na přelomu tisíciletí nastoupila doktorka Brožová na Nejvyšší soud a stala se předsedkyní jeho občanskoprávního kolegia. O dva roky později, 20. března 2002, byla prezidentem jmenována předsedkyní Nejvyššího soudu, kterou zůstala až do svého odchodu na odpočinek v roce 2015. Cílem Ivy Brožové byla snaha změnit tehdejší Nejvyšší soud hodnotovým nazíráním na právo, snaha uvést v život nálezy Ústavního soudu. Předsedkyně se snažila rovněž nově uchopit sjednocující funkci Nejvyššího soudu tak, aby právní jistota a předvídatelnost rozhodnutí nebyla hodnotou samoúčelnou, ale aby byl dán průchod ústavně zakotvené ochraně práv každého na individuální posouzení jeho věci.
Ve svých názorech byla doktorka Brožová pevná a nekompromisní, i když byly její kroky a postoje často vnímány jako nepopulární, a to i v jejím blízkém justičním okolí. Příkladem může být její postoj k otázce platů soudců. V roce 2006 se ubránila nejen odvolání z funkce ze strany prezidenta republiky, ale i neústavnímu dosazení druhého místopředsedy Nejvyššího soudu, a v neposlední řadě kárnému řízení, vedenému proti ní tehdejším ministrem spravedlnosti v důsledku zneužití výsledků finanční kontroly soudu. Díky její argumentaci v řízeních před Ústavním soudem byly v následně vydaných nálezech narýsovány jasné hranice, za něž nemohou nejvyšší představitelé moci výkonné při své činnosti vůči soudnictví zajít. Tyto judikáty zůstávají nosnými pilíři nezávislosti soudní moci v České republice.
Zásluhy Ivy Brožové na poli nezávislosti soudní moci, jsou zásadní a neocenitelné. V klíčových okamžicích nikdy nezvažovala, komu se svým postojem zalíbí a komu ne. Často přitom stála jako jediná proti řadě jiných, zdánlivě silnějších hlasů. „Při výkonu funkce jsem byla konfrontována v tolika směrech a tolika způsoby, že se pocit úspěšnosti vytratil. Nešlo jen o moje odvolání prezidentem republiky, ale i kárné stíhání, šikanu ze strany ministerstva financí, petici třetiny soudců Nejvyššího soudu, žádající, abych přijala rozhodnutí prezidenta republiky o mém odvolání, ale také celkovou hluchotu právnické obce k podstatě potíží, kterým jsem čelila,“ hodnotí svou profesní kariéru Brožová. Ocenění v soutěži Právník roku pro ni však znamená potvrzení, že nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou, což vnímá jako zásadní.
Ocenění převzalo celkem třináct právníků v deseti kategoriích
Galavečer Právníka roku se letos vrátil do Prahy, a i letos jej pořádala Česká advokátní komora společně s vydavatelstvím EPRAVO.CZ. Slavnostním předáváním cen v TOP HOTELU Praha prováděli hosty a oceněné Aleš Háma a Jakub Wehrenberg. Záštitu nad soutěží převzali předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka a ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Skleněnou plastiku sv. Yva obdrželi ocenění v sedmi řádných a třech mimořádných kategoriích:
Občanské právo
JUDr. Ladislav Muzikář, soudce Městského soudu v Praze
Trestní právo
JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., vrchní státní zástupkyně v Praze
Kategorie Pro bono
JUDr. Viktor Rossmann, samostatný advokát, Praha
Finanční právo
JUDr. Monika Novotná, advokátní kancelář Rödl & Partner, Praha
Právo duševního vlastnictví
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D., advokátní kancelář Kříž a partneři, Praha
Pracovní právo
JUDr. Ladislav Jouza, samostatný advokát
Rodinné právo
JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů
Občanská a lidská práva, právo ústavní
David Kosař, vysokoškolský pedagog
Zvláštní cena sv. Yva za přínos české justici
JUDr. Ivana Švehlová, bývalá předsedkyně Krajského soudu v Praze
Talent roku
3. místo: Mgr. Ivana Nemčeková, advokátní koncipientka, AK NIELSEN MEINL, Praha
2. místo: Mgr. Jan Sůra, trvale spolupracující advokát AK CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, Praha
1. místo: Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek, advokátní koncipient, AK ROWAN LEGAL, Praha
Právnická síň slávy
JUDr. Iva Brožová
Diskuze k článku ()