ZZVZ nově kodifikuje nejen proces zadávání veřejných zakázek, ale i koncesí, které byly dříve upraveny samostatným zákonem. Určitých změn doznala i úprava dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, která je i nadále svěřena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
Cílem ZZVZ je také zavedení plně elektronického zadávání veřejných zakázek týkající se všech zadávacích řízení, a to od října 2018. Ačkoli mnoho zadavatelů již dnes komunikuje a zadává zakázky pomocí elektronických prostředků, ZZVZ hodlá přinést v tomto ohledu plnou transparentnost, rovné zacházení a zamezit diskriminaci tím, že stanoví jasnou lhůtu pro povinnost elektronického zadávání pro všechny zadavatele.
Mezi další významné změny, které ZZVZ přináší, je možno zařadit:
(i) navýšení finančního limitu při zadávání veřejných zakázek na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení ze současných 10 milionů Kč na 50 milionů Kč;
(ii) zavedení nového druhu zadávacího řízení (tzv. zjednodušeného režimu) pro zadávání veřejných zakázek v určitých oblastech (např. zakázek na poskytování právních služeb). Za předpokladu dodržení zásad zadávacího řízení, ZZVZ v rámci tohoto řízení zadavateli umožňuje modifikovat standardní pravidla postupu v zadávacím řízení;
(iii) bankovní úvěry jsou zcela vyňaty z působnosti zákona (podle dosavadního zákona byly bankovní úvěry předmětem zadávacího řízení, což způsobovalo průtahy a zbytečné výdaje na straně zadavatelů);
(iv) zavedení nové skupiny důvodů, na základě kterých je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení pro předchozí špatné zkušenosti s jeho plněním (např. z důvodu nesplnění povinnosti včas nebo pro jiné porušení smlouvy);
(v) tzv. self-cleaning, který doplňuje úpravu pravidel vyloučení účastníka a umožňuje vyloučenému účastníkovi zadávacího řízení zvrátit vyloučení tím, že prokáže, že napravil svá pochybení a důvody pro vyloučení již nenaplňuje;
(vi) přísnější režim pro dodavatele mající právní formu akciové společnosti nebo právní formu obdobnou. Pokud takový dodavatel nemá vydány výlučně zaknihované akcie, zadavatel jej ze zadávacího řízení vyloučí;
(vii) větší důraz na „ekonomickou výhodnost nabídky“ s cílem prosadit hodnocení na základě posouzení poměru ceny a kvality oproti hodnocení pouze nejnižší ceny. Pro zadavatele bude k dispozici celá škála kvalitativních kritérií, např. estetické, sociální nebo environmentální. Zadavatel může rovněž stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
(viii) přesnější vymezení definice podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a možnosti změn závazků. Nedostatečná úprava v tomto ohledu vedla k častým diskuzím o tom, jaké změny smluv na veřejnou zakázku jsou ještě přípustné, jelikož v případě podstatné změny je vyžadována realizace nového zadávacího řízení; a
(ix) snahu limitovat obstrukční podněty podávané k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které mohou zpozdit nebo dokonce zmařit zadávací řízení. Od 1. října 2016 je podání podnětu k zahájení správního řízení Úřadem zpoplatněno částkou 10 000 Kč. Dotčené ustanovení je však značně kontroverzní, neboť Úřad je ze zákona povinen přezkoumávat všechny relevantní informace o údajném porušení pravidel zadávání veřejných zakázek. Kromě toho budou stěžovatelé i nadále povinni složit kauci ve výši jednoho procenta nabídkové ceny (nejméně však 50 000 Kč a nejvíce 10 milionů Kč) v případě podání návrhu na zahájení přezkumného řízení.
Diskuze k článku ()