Čtyři české právnické fakulty, Metropolitní univerzita Praha, Ústavní soud České a Slovenské republiky, Ústav státu a práva Akademie věd České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu Parlamentu České republiky, Kancelář veřejného ochránce práv, Právnická fakulta Univerzity Komenského Bratislava, Panevropská vysoká škola, Zemský soud ve Vídni, zástupci polských, maďarských, ukrajinských, slovenských a ruských univerzit, 298 hostů, to vše a mnohem více nabídla mezinárodní vědecká konference Olomoucké právnické dny v závěru tohoto akademického roku.
Zahájení 8. ročníku konference a přivítání účastníků se ujala děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. Akademická diskuze se posléze odvíjela v oblasti těch nejpalčivějších témat tuzemské i zahraniční rekodifikace právních předpisů.
V rámci plenárního zasedání vystoupila ministryně spravedlnosti prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která ve svém příspěvku informovala zejména o skutečnostech souvisejících s aplikací soukromoprávní legislativy v oblasti právní politiky a v praxi. Mluvila zejména o pozitivech a negativech nového občanského zákoníku. Slovy paní ministryně lze oznámit tzv. "good news“ jelikož očima ministerstva spravedlnosti se ani v nejmenším nenaplnily obavy, které přicházely v souvislosti s domnělým zavalením soudů nespočtem soudních nesrovnalostí a případů, a ani v praxi se neukázaly takové problémy, které by činily překážky v uplatňování práva. "Po minimálním ročním ověření účinnosti kodexu bude možno zvážit změny a podněty pro změnu a legislativní úpravu nového kodexu.“ Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala však tvrdí, že by měl být o.z. novelizován až po třech až čtyřech letech účinnosti.
Ministerstvo dokončuje akutní novelu. Ta má odstranit palčivé nedostatky kodexu. V nejbližší době dojde k uzavření přijímání podnětů od veškerých subjektů a tyto budou užity pro první akutní novelizaci. Podněty poté bude ministerstvo samozřejmě přijímat i nadále, nicméně jejich hodnocení bude probíhat v delším časovém intervalu. "Na nedostatcích kodexu ustavičně pracuje pracovní skupina KANCL 2, která se snaží odstranit nedostatky o.z. v rámci jeho aplikace v praxi," uvedla Válková.
Podněty k novelizaci přicházejí z mnoha stran (např. Česká stomatologická komora, Česká bankovní asociace, Notářská komora atd.), avšak je třeba rozhodnout, zda-li je novelizace daných institutů opravdu v akutní novele nutná, popřípadě zda-li je nutná i ve strategické novele kodexu. Diskutovanou otázku existence svěřenských fondů, připodobňovaných k otevření Pandořiny skříňky, neschvaluje veřejnost, a ani první náměstkyně ministryně spravedlnosti JUDr. Hana Marvanová. Válková však vidí rozhodování o existenci fondů jako předčasné a přiklání se k řešení této otázky ve strategické novele.
Profesor Eliáš, otec nového občanského zákoníku, v reakci na vystoupení paní ministryně varoval před hlasy určitých zájmových skupin, které byť navrhují novelizaci a ozývají se velmi hlasitě, nereprezentují názor všech či názor státu. V bodech se prof. Eliáš vyjádřil ve své reakci následovně:
- Nájem bytů řeší zákoník rovnocenně vůči oběma skupinám, a tudíž mají obě skupiny námitky.
- Nejvíce zneužitelným nástrojem je smlouva a soukromé vlastnictví nikoli svěřenské fondy. "Chceme-li zakázat jedno, tak zakažme všechno a bude tam kde jsme byli.“
- O.z. není posvátná kráva, a tudíž se novelizacím nevyhne.
Po obsahově bohatých diskuzích došlo i na zákon o státním zastupitelství, o kterém však ani mezi státními zástupci nepanuje 100% shoda. Předkladatelé zákona počítají se zrušením vrchních státních zastupitelství, nicméně je třeba dořešit otázku odvolatelnosti či jmenování náměstků. V takovémto závěru je na místě zřízení útvaru zaměřeného nejen na potírání korupce. Útvar by měl sestávat z 20 až 25 lidí, kteří by se střídali po sedmiletém funkčním období. Členové útvaru by měli širší kompetence než jsou kompetence současných vrchních státních zastupitelství ve velkých kauzách. Zákon by mohl nabýt účinnosti v roce 2015. "Citlivou otázkou je, jak naložit s přechodnými ustanoveními. Jak zabezpečit stabilitu a současně umožnit, aby proběhla výběrová řízení, a aby tato doba byla stanovena do délky 7 let. Všechny otázky jsou ale spíše nastíněním a nejedná se o prohlášení ministerstva spravedlnosti,“ uvedla v závěru Válková.
Jako druhý v pořadí se svým příspěvkem vystoupil prof. JUDr. Pavol Kubíček, CSc. (děkan Právnické fakulty, Univerzita Komenského v Bratislavě), který se věnoval otázkám rozhodčího řízení na Slovensku. Dle slov pana profesora práce na rekodifikaci soukromého slovenského práva stále probíhají, ale do dosavadní doby nepřinesly nic konkrétního a vhodného pro prezentaci. Jako předseda rozhodčího soudu a obchodní komory vyzdvihl profesor Kubíček výhody rozhodčího řízení, jimiž jsou dle jeho názoru zejména neveřejnost řízení, rychlost rozhodcovského konání a jednoduchost řízení.
Sekci plenárního zasedání přednášek zakončil soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Vladimír Sládeček, CSc. se svým příspěvkem na téma: "Správní orgány jako subjekty správního řízení.“ Počínaje základním pojetím správního orgánu se posléze prof. Sládeček věnoval pojmu "vykonavatel veřejné správy" - § 1 odst. 1 správního řádu. Za orgán sui generis v tomto smyslu označil Českou národní banku, která vystupuje jako správní úřad, popřípadě jako orgán moci výkonné, pokud rozhoduje podle správního řádu. V neposlední řadě byly vyzdvihnuty pokrokové nálezy Ústavního soudu zahrnující výše zmíněnou problematiku, jako například rozhodování o soukromoprávním či veřejnoprávním charakteru Všeobecné zdravotní pojišťovny, zda-li Letiště Praha a. s. podléhá zákonu o svobodnému přístupu k informacím, atd.
V druhé polovině programu konference se účastníci seskupili do jedenácti tématicky zaměřených sekcí (viz. program konference - http://www.opdny.upol.cz/?page_id=260).
Z průřezu nejzajímavějších témat jsme se zaměřili na sekci občanského práva, jejímž moderátorem byl bývalý náměstek ministra spravedlnosti JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LLM. Stěžejní příspěvek na téma: "Některé otázky spojené s postoupením pohledávky“ přednesl prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš. Diskuzi rozdmýchalo Eliášovo tvrzení, že pokud postupitel postupníkovi postoupí pohledávku, která je na neexistující plnění, nevede toto k následku neplatnosti, ale cedent je povinný vůči cesionáři za výsledek smlouvy. V zákoníku není zmíněn zákaz postupu naturálních pohledávek, což nás vede k závěru, že tyto lze postupovat, ať už mluvíme o pohledávce promlčené či pohledávce, kterou nelze uplatnit u soudu. Pokud dohoda věřitele s dlužníkem vylučuje možnost pohledávku postoupit a on tak přesto učiní, bylo v právní praxi zvykem posuzovat takové jednání jako absolutně neplatné. Výše zmíněné lze potvrdit telefonním seznamem judikátů Nejvyššího soudu. Nový občanský zákoník neobsahuje formulaci § 39 obč. zák., a tudíž půjde o relativní neplatnost, popřípadě o absolutní neplatnost pro zjevný rozpor s dobrými mravy nebo s veřejným pořádkem za současného porušení zákona.
V reakci na příspěvek prof. Eliáše se vyjádřil doktor Melzer k převodu neexistující pohledávky. Ten nevidí důvod proč odlišovat převod neexistující pohledávky od zcizení věci, která taktéž neexistuje. Vše se odvíjí od počáteční nemožnosti plnění. Nelze tedy žalovat plnění a musí zde být surrogační nároky (smluvní pokuta, apod.). Melzer vidí možné řešení v § 580 v souvislosti s § 1760 o.z. Jedná se o výjimku z § 580, nicméně jsou zde oprávněné obavy, že přes tento paragraf se nelze probojovat. Prof. Eliáš ve své reakci sdělil, že "je rozdíl mezi tím, když se zavážu převést živého T-Rexe a pohledávku z nájemní smlouvy,“ čímž dospěli oba odborníci k závěru, že mezi nimi v této problematice není ve finále sporu.
Olomoucké právnické dny 2014 jsou jako mezinárodní vědecká konference jednou z nejprestižnějších vědeckých událostí Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s mezinárodním prvkem. Osmý ročník konference byl úspěšně zakončen a doufejme, že pro akademické prostředí byla tato událost nemalým přínosem. Již nyní byla laťka úrovně odbornosti nastavena vysoko a já věřím, že tomu v příštích letech nebude jinak.
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci byla obnovena v roce 1991, je druhou nejmladší fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky nejrůznějších hodnocení právnických fakult dlouhodobě ukazují, že si fakulta za osmnáct let své existence vydobyla pevné postavení mezi ostatními právnickými fakultami v České republice, a díky Centru pro klinické právní vzdělávání též na mezinárodní úrovni.
Fotografie - zdroj: Velena Mazochová, Žurnál UP
Diskuze k článku ()