Plnění kvalifikačních předpokladů v koncernu
V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.
V případě, že se uchazeč o veřejnou zakázku rozhodne využít referencí koncernové společnosti, je nezbytné prokázat, že uchazeč je oprávněn volně disponovat se zdroji koncerové společnosti, která příslušnou referenci poskytuje. Oprávnění volně disponovat se zdroji koncernové společnosti se primárně prokazuje smlouvou. Avšak v situaci, kdy je uchazečem o veřejnou zakázku ovládající osoba a splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje prostřednictvím referencí jí ovládané osoby, není nezbytné smlouvu předkládat. Předpokládá se totiž, že z důvodu nadřízeného vztahu je ovládající osoba bez dalšího oprávněna disponovat prostředky jí ovládané osoby.
Vzájemnou propojenost uchazeče a osoby poskytující reference (případně také nadřazenost uchazeče k osobě dokládající referenci) se doporučuje doložit výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence.
Nespornou výhodou dokládání referencí v rámci koncernu je nižší administrativní zátěž pro uchazeče. Oproti subdodavatelskému vztahu není uchazeč v takovém případě povinen dokládat (i) výpis z obchodního rejstříku osoby dokládající referenci, ani (ii) že tato osoba není vedena v seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. black list). Pokud je uchazeč osobou ovládající, není nezbytné předkládat ani smlouvu o vzájemné spolupráci.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
