Plnění kvalifikačních předpokladů v koncernu
V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.
V případě, že se uchazeč o veřejnou zakázku rozhodne využít referencí koncernové společnosti, je nezbytné prokázat, že uchazeč je oprávněn volně disponovat se zdroji koncerové společnosti, která příslušnou referenci poskytuje. Oprávnění volně disponovat se zdroji koncernové společnosti se primárně prokazuje smlouvou. Avšak v situaci, kdy je uchazečem o veřejnou zakázku ovládající osoba a splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje prostřednictvím referencí jí ovládané osoby, není nezbytné smlouvu předkládat. Předpokládá se totiž, že z důvodu nadřízeného vztahu je ovládající osoba bez dalšího oprávněna disponovat prostředky jí ovládané osoby.
Vzájemnou propojenost uchazeče a osoby poskytující reference (případně také nadřazenost uchazeče k osobě dokládající referenci) se doporučuje doložit výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence.
Nespornou výhodou dokládání referencí v rámci koncernu je nižší administrativní zátěž pro uchazeče. Oproti subdodavatelskému vztahu není uchazeč v takovém případě povinen dokládat (i) výpis z obchodního rejstříku osoby dokládající referenci, ani (ii) že tato osoba není vedena v seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. black list). Pokud je uchazeč osobou ovládající, není nezbytné předkládat ani smlouvu o vzájemné spolupráci.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
