Podnikání s propan-butanovými lahvemi
Snaha o změnu legislativy ve vztahu ke zrušení zákazu plnění propan–butanových lahví pouze se souhlasem vlastníka přetrvává. Jaký je k tomu důvod?
V rámci projednávání novely energetického zákona (zákona č. 458/2000 Sb.) byly poslanci Jiřím Kohoutkem (SPD) a Ivanem Adamcem (ODS) předloženy pozměňovací návrhy mající za cíl zrušení ustanovení energetického zákona stanovící, že je zakázáno plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka. Předkladatelé pozměňovacích návrhů argumentují ochranou spotřebitele a malých plníren, důvod je však zcela jiný. Aktuálně nezaujal hospodářský výbor stanovisko k uvedeným pozměňovacím návrhům, je zřejmé, že snaha o změnu legislativy ve vztahu ke zrušení zákazu plnění propan – butanových lahví pouze se souhlasem vlastníka zde přetrvává. Jaký je k tomu důvod, v čem spočívá riziko umožnění plnění lahví bez souhlasu vlastníka a jaké může přinést následky?
Stávající právní úprava postrádá dostatečná pravidla pro obchodování s tlakovými lahvemi a jejich plnění plynem, úprava v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „Energetický zákon“), je kusá. I přesto nastavuje alespoň základní práva a povinnosti, jež musí být ze strany osob, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do tlakových lahví, dodržovány.
Od 60. let minulého století bylo na základě vyhlášky Ministerstva paliv a následně vyhlášky Federálního ministerstva paliv a energetiky stanoveno, že vlastníkem propan – butanových lahví o obsahu 10 kg a více (od roku 1980 dokonce 5 kg a více) je státní podnik, zákazníci si propan – butanové lahve zapůjčují na základě přihlášky a úhrady jistoty a následně si vyměňují prázdnou propan-butanovou lahev za plnou, nedochází však k převodu vlastnického práva k propan – butanové lahvi na zákazníky, vlastníky jsou nadále plnírny, které lahve pořídily. Lahve byl oprávněn plnit pouze dodavatel. Dodavatel měl také povinnost provádět veškeré opravy lahví o obsahu 10 kg (resp. 5 kg) a větším a pečovat o jejich zkoušení.
Dne 1. 1. 1995 pozbyla vyhláška upravující režim půjčování propan – butanových lahví účinnosti, když byla zrušena zákonem č. 222/1994 Sb., Zákonem o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci s tím, že otázka dodávky zkapalněných topných plynů ve formě dodávky v propan – butanových lahvích nebyla žádným z prováděcích předpisů tohoto nového zákona upravena. Změnu nepřineslo ani přijetí zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kdy ani na základě Energetického zákona nebyla otázka dodávky zkapalněných topných plynů ve formě dodávky v propan – butanových lahvích žádným z prováděcích předpisů tohoto zákona upravena.
S účinností od 18. 8. 2011 s drobnou úpravou k 1. 1. 2016 byla do ust. § 3 Energetického zákona začleněna stávající úprava. Aktuálně tak Energetický zákon stanoví následující práva a povinnosti pro fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan - butanových lahví:
- povinnost zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví;
- Zákaz plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou,
- Zákaz plnit do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů;
- Zákaz plnit PB lahve bez souhlasu jejich vlastníka.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



