Příjem a následná likvidace léčivých přípravků ze strany lékáren
V poslední době roste množství léčivých přípravků a dalších předmětů, které pacienti přináší zpět do lékáren. Důvodem je zejména datum expirace léčivých přípravků, změna léčby, poškození či nesprávné uschování nebo prosté nespotřebování. Tento trend je vhodné vítat, neboť nesprávně likvidovaná léčiva nepřiměřeně zatěžují životní prostředí.
Na druhou stranu není přístup některých pacientů, kteří si zejména bezdoplatková léčiva nechávají opakovaně expedovat i bez vidiny jejich následného užití, správný.
Zákonná úprava
V souladu se zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů („Zákon o léčivech“) platí, že: „Nepoužitelná léčiva odevzdaná fyzickými osobami lékárně je lékárna povinna převzít. Osoby uvedené v § 88 odst. 3 přebírají nepoužitelná léčiva od lékáren bezúplatně s tím, že náklady vzniklé s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním hradí osobám uvedeným v § 88 odst. 3 stát prostřednictvím krajského úřadu. Pokud krajský úřad lékárně oznámí, které z osob uvedených v § 88 odst. 3 jsou krajským úřadem určeny k bezúplatnému přebírání nepoužitelných léčiv, je lékárna povinna nepoužitelná léčiva předávat těmto osobám, jinak si náklady vzniklé s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním nese sama.“
Jednotlivé lékárny jsou tak povinny, bez ohledu na množství vracených léčiv, povinny léčiva (včetně jejich obalů) od fyzických osob převzít. Tato povinnost se vztahuje toliko na léčiva vrácená fyzickými osobami (tzn. na odpad léčiv z domácnosti), nikoliv společnostmi apod.
Zajímavý přístup je možné spatřovat vůči reklamovaným léčivům v případě zásilkového výdeje. V souladu s pokynem Státního ústavu pro kontrolu léčiv je nutné „reklamované léčivé přípravky vrácené objednatelem považovat za nepoužitelná léčiva a nelze je vrátit do skladových zásob lékárny, ale musí být odstraněny v souladu s ustanoveními § 88 a § 89 zákona o léčivech.“[1]
Lékárny následně tato léčiva (společně s dalšími léčivy, které je nutné v souladu se zákonnou úpravou řádně zlikvidovat) předávají osobám podle § 88 odst. 3 Zákona o léčivech, kterými se myslí právnické nebo fyzické osoby na základě souhlasu uděleného orgánem kraje v přenesené působnosti, popř. jde-li o radiofarmaka, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Předání léčiv těmto osobám nepodléhá žádné platbě.
Seznam jednotlivých osob oprávněných k převzetí těchto léčiv zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve svém věstníku.[2] Takovýchto osob je přes 15, na úrovni některých krajů však tyto osoby absentují.[3]
Shromažďování a skladování léčiv v lékárnách
Léčiva převzatá z domácností od fyzických osob jsou lékárny povinny shromažďovat v pevných, nepropíchnutelných a nepropustných nádobách. Tuto povinnost stanovuje vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady („Vyhláška“). Vyhláška dále stanovuje, že „Náklady na pořízení, udržování, vyprazdňování, výměnu a odstraňování nádob jsou součástí nákladů vzniklých s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním, které osobám přebírajícím bezúplatně nepoužitelná léčiva od lékáren hradí stát prostřednictvím krajského úřadu.“
Ohlašovací povinnost
Kromě povinnost léčiva převzít a následně je předat pouze oprávněným osobám jsou lékárny povinny předávat krajskému úřadu (dle místa působení) údaje o množství léčiv, které od fyzických osob převzali. Tato povinnost existuje na čtvrtletní bázi, k předání údajů existuje uniformní formulář ve smyslu Vyhlášky.
Vyhláška stanovuje rozsah předávaných údajů ve formuláři v příloze č. 51 na tyto údaje:
- identifikace lékárny (IČO, IČP, adresa),
- odpady katalogových čísel a množství odpadu v tunách,
- identifikace zařízení pro nakládání s odpady, kterému byl odpad předán (IČO a IČZ).
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



