Případ Urban Outfitters vs. Navajo tribe
Dalo by se říci, že právo módního průmyslu je mezi právními odvětvími ještě nedospělé a nezkušené. Je vlastně pořád tak trochu v plenkách. Už teď je ale jasné, že jeho plenky jsou určitě značkové a rozhodně budou stát hodně peněz. Módní průmysl se totiž stále rozvíjí a ve sporech, které v něm vznikají, jde zpravidla o velké částky peněz.
Velké množství těchto sporů má spojitost s Francií či Itálií jako tradičními módními velmocemi. Kromě evropských soudů se ale právem módního průmyslu zabývají soudy třeba v Asii či Spojených státech amerických. Ne úplně typickým módněprávním sporem z amerického prostředí je případ Navajo tribe vs. Urban Outfitters.
V roce 2001 začala značka Urban Outfitters některé své výrobky s indiánskými vzory označovat názvem kmene amerických indiánů Navajo. V roce 2012 vyzvali zástupci kmene Navajo společnost k zanechání takové činnosti, na základě této výzvy pak Urban Outfitters názvy Navajo ze svých výrobků odstranilo. Názvy Navajo ale nebyly odstraněny u výrobků dalších značek pod hlavičkou Urban Outfitters, Free People a Anthropologie, a tak zástupci kmene Navajo podali žalobu s tím, že požadují zanechání činnosti a paušální odškodnění, případně 1000 dolarů za každý den neoprávněného použití jména Navajo. Oproti ostatním sporů z oblasti fashion law je zajímavé, že kmen Navajo jako žalobce neargumentuje pouze neoprávněným užitím své ochranné známky, kterou má zaregistrovánu hned pro několik tříd výrobků a služeb, ale i porušením jiných zákonů, konkrétně Indian Arts and Crafts Act of 1990, tedy zákona, který má chránit kulturní dědictví původních Američanů.
Soud v Novém Mexiku sice v této věci vydal několik dílčích rozhodnutí, ale spor prozatím není u konce. V poslední fázi v červenci tohoto roku se soud zabýval povahou názvu Navajo jako takového, a dospěl k poměrně překvapivému závěru, který může významně ovlivnit celý případ. Zástupci kmene Navajo měli za to, že cílem Urban Outfitters bylo vyvolat u spotřebitelů pocit, že takto označené výrobky mají nějaké spojení s jejich kmenem a tak tedy mimo jiné využívat pověst a dobré jméno kmene Navajo. Urban Outfitters se hájí tím, že názvem Navajo pouze poukazoval na indiánský styl vzorování, které se v módě běžně používá. Soud pak dal za pravdu Urban Outfitters v tom, že použití ochranné známky jiného subjektu je možné, pokud se jedná o použití, které spíše slouží k popisu geografické skutečnosti či původu, a že o takové použití se v tomto případě jednalo. Překvapivě podle soudu není název Navajo pro spotřebitele dostatečně známým pojmem pro to, aby se zbavil geografické popisnosti a byl spojován s jediným soutěžitelem, a to přesto, že kmen Navajo je největším a nejznámějším kmenem původních Američanů.
Jak již bylo řečeno výše, případ stále není u konce a může dojít ke zvratu, ale minimálně směr, kterým se po nejnovějším rozhodnutí případ ubírá, je velmi zajímavý a pro milovníka módy a práva sledování hodný.
Článek je výherním píspěvkem soutěže Ústavu práva módního průmyslu pořádané v rámci Fashion Law Conference 2016.
Zdroj: http://www.upmp.cz/pravnik/2016/9/24/sout-fashion-law-conference-2016
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



