Rozhovor: Jitka Hlaváčková - K pracovnímu právu jsem měla vždy nejblíž
Jitka Hlaváčková je všeobecně uznávaná za popularizaci správné implementace pracovněprávní legislativy v podnikové praxi zaměstnavatelů v České republice.
V rámci projektu Vy a UPP ČR vám představujeme profesi podnikového právníka. A to nejen prostřednictvím videí, která jsme natáčeli na předávání ocenění Podnikový právník, ale i v rozhovorech s kolegy, kteří se aktivně zapojili do činnosti Unie, vedou odborné sekce nebo připravují vzdělávací akce a sdílejí svoje zkušenosti.
Jednou z výrazných osobností profesní skupiny podnikových právníků je Jitka Hlaváčková. Od roku 2012 pracuje ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky. V současné době působí jako právnička a poradkyně generální ředitelky pro legislativu.
V centru jejího profesního zaměření byly vždy otázky pracovněprávní, včetně problematiky sociálního dialogu a trhu práce. Tuto činnost doplňuje publikační a lektorskou aktivitou.
Jako aktivní členka vedení Unie podnikových právníků ČR se Jitka Hlaváčková významně podílela na integraci profesního stavu a prosazení jeho reprezentace naroveň s ostatními právnickými profesemi. V Unii se významně angažuje jako organizátorka činnosti sekce Pracovněprávní.
Jitka Hlaváčková je všeobecně uznávaná za popularizaci správné implementace pracovněprávní legislativy v podnikové praxi zaměstnavatelů v České republice. Od března 2020 je mimo jiné členkou Koronatýmu Unie, kde organizuje diskuse k praktickým otázkám vyplývajícím z epidemické situace, zejména z pohledu pracovního práva.
Jitky Hlaváčkové se ptala prezidentka Unie podnikových právníků ČR Marie Brejchová.
Jitko, co Tě přivedlo na cestu podnikové právničky?
Rozhodla jsme se hned po škole. V té době nebylo moc jiných možností. Do advokacie jsem nechtěla – rodinné a trestní právo nebylo a není mé hobby. Jeden čas jsem sice uvažovala o daňovém poradenství, ale nakonec jsem zůstala věrna právu a časem jsem se specializovala na pracovní právo.
Vím, že od roku 2012 působíš ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Jak k tomu došlo, že jsi zakotvila právě zde?
Tak nějak to vyplynulo, když jsem skončila v předchozí práci. Se Svazem jsem už předtím spolupracovala jako externí lektorka na seminářích k zákoníku práce. Konaly se po celé České republice a byly určeny zaměstnavatelům i odborářům. Po práci v podnikatelské sféře to byla docela zajímavá změna, protože ve Svazu se kromě aplikace platného práva věnujeme i připravované legislativě. Jsme tzv. připomínkovým místem.
Je to možné, že jsi v Unii od roku 2005? Pamatuji si, že se s Tvým příchodem rozběhla spousta činností a že ses začala hned aktivně starat o náš spolek a jeho členy.
Ano, v Unii jsem od roku 2005 a stejně dlouho jsem i ve Výkonném výboru. Do Unie jsem vstupovala, protože jsem pracovala na pozici samostatného podnikového právníka a potřebovala jsem prostor pro výměnu a sdílení názorů. Rozbíhala jsem pořádání seminářů vlastními silami Unie v roce 2007, protože do té doby se pořádaly semináře prostřednictvím spolupracující agentury. Chtěli jsme více cílit tématy a provedením na podnikové právníky a jejich praxi. Byla jsem i u zrodu prvních webových stránek Unie, loga či propagačního letáku. Jsem spoluautorkou myšlenky o založení ocenění Podnikový právník. Toto ocenění se poprvé udělovalo v roce 2012.
Členové výboru mají rozdělené působnosti. Ty máš mj. na starosti komunikaci se dvěma obornými sekcemi…
První sekce, o kterou se starám, je Pracovněprávní. Protože k pracovnímu právu jsem měla vždy nejblíž. Tato sekce pracuje fantasticky pod vedením Antonína Havlíka. Od mailové diskuse jsme přešli k diskusním setkáváním (nyní bohužel jen online), kde sdílíme informace o nejnovější judikatuře, diskutujeme o novelách zákoníku práce nebo o možnostech digitalizace v pracovněprávních vztazích, nejen pokud jde o doručování. V minulosti jsem měla v gesci sekci veřejných zakázek. Nyní komunikuji s vedoucím sekce Civilní právo, což je skvělý Jiří Hrádek. V letošním roce se nám podařilo uspořádat řadu seminářů.
Jitko, jak vidíš naši profesi a co je možné udělat pro postavení podnikových právníků?
Já jsem nikdy nebyla na tyto teoretické úvahy, kam směřujeme nebo kde se vidíme. Ze své pracovní pozice mám možnost zapojit podnikové právníky do legislativního procesu od samého počátku a myslím, že máme za sebou i několik hmatatelných výsledků, např. novelu zákoníku práce, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek aj. V současné době je naším cílem zajistit přijetí úpravy ochrany oznamovatelů a hromadných žalob ve verzích, které přinesou podnikovým právníkům a jejich zaměstnavatelům co nejméně problémů při jejich aplikaci. Rovněž máme vytvořen společný pracovní tým, který se zaměří na připravovaný civilní řád soudní.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.


