Rozhovor: Jitka Hlaváčková - K pracovnímu právu jsem měla vždy nejblíž
Jitka Hlaváčková je všeobecně uznávaná za popularizaci správné implementace pracovněprávní legislativy v podnikové praxi zaměstnavatelů v České republice.
V rámci projektu Vy a UPP ČR vám představujeme profesi podnikového právníka. A to nejen prostřednictvím videí, která jsme natáčeli na předávání ocenění Podnikový právník, ale i v rozhovorech s kolegy, kteří se aktivně zapojili do činnosti Unie, vedou odborné sekce nebo připravují vzdělávací akce a sdílejí svoje zkušenosti.
Jednou z výrazných osobností profesní skupiny podnikových právníků je Jitka Hlaváčková. Od roku 2012 pracuje ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky. V současné době působí jako právnička a poradkyně generální ředitelky pro legislativu.
V centru jejího profesního zaměření byly vždy otázky pracovněprávní, včetně problematiky sociálního dialogu a trhu práce. Tuto činnost doplňuje publikační a lektorskou aktivitou.
Jako aktivní členka vedení Unie podnikových právníků ČR se Jitka Hlaváčková významně podílela na integraci profesního stavu a prosazení jeho reprezentace naroveň s ostatními právnickými profesemi. V Unii se významně angažuje jako organizátorka činnosti sekce Pracovněprávní.
Jitka Hlaváčková je všeobecně uznávaná za popularizaci správné implementace pracovněprávní legislativy v podnikové praxi zaměstnavatelů v České republice. Od března 2020 je mimo jiné členkou Koronatýmu Unie, kde organizuje diskuse k praktickým otázkám vyplývajícím z epidemické situace, zejména z pohledu pracovního práva.
Jitky Hlaváčkové se ptala prezidentka Unie podnikových právníků ČR Marie Brejchová.
Jitko, co Tě přivedlo na cestu podnikové právničky?
Rozhodla jsme se hned po škole. V té době nebylo moc jiných možností. Do advokacie jsem nechtěla – rodinné a trestní právo nebylo a není mé hobby. Jeden čas jsem sice uvažovala o daňovém poradenství, ale nakonec jsem zůstala věrna právu a časem jsem se specializovala na pracovní právo.
Vím, že od roku 2012 působíš ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Jak k tomu došlo, že jsi zakotvila právě zde?
Tak nějak to vyplynulo, když jsem skončila v předchozí práci. Se Svazem jsem už předtím spolupracovala jako externí lektorka na seminářích k zákoníku práce. Konaly se po celé České republice a byly určeny zaměstnavatelům i odborářům. Po práci v podnikatelské sféře to byla docela zajímavá změna, protože ve Svazu se kromě aplikace platného práva věnujeme i připravované legislativě. Jsme tzv. připomínkovým místem.
Je to možné, že jsi v Unii od roku 2005? Pamatuji si, že se s Tvým příchodem rozběhla spousta činností a že ses začala hned aktivně starat o náš spolek a jeho členy.
Ano, v Unii jsem od roku 2005 a stejně dlouho jsem i ve Výkonném výboru. Do Unie jsem vstupovala, protože jsem pracovala na pozici samostatného podnikového právníka a potřebovala jsem prostor pro výměnu a sdílení názorů. Rozbíhala jsem pořádání seminářů vlastními silami Unie v roce 2007, protože do té doby se pořádaly semináře prostřednictvím spolupracující agentury. Chtěli jsme více cílit tématy a provedením na podnikové právníky a jejich praxi. Byla jsem i u zrodu prvních webových stránek Unie, loga či propagačního letáku. Jsem spoluautorkou myšlenky o založení ocenění Podnikový právník. Toto ocenění se poprvé udělovalo v roce 2012.
Členové výboru mají rozdělené působnosti. Ty máš mj. na starosti komunikaci se dvěma obornými sekcemi…
První sekce, o kterou se starám, je Pracovněprávní. Protože k pracovnímu právu jsem měla vždy nejblíž. Tato sekce pracuje fantasticky pod vedením Antonína Havlíka. Od mailové diskuse jsme přešli k diskusním setkáváním (nyní bohužel jen online), kde sdílíme informace o nejnovější judikatuře, diskutujeme o novelách zákoníku práce nebo o možnostech digitalizace v pracovněprávních vztazích, nejen pokud jde o doručování. V minulosti jsem měla v gesci sekci veřejných zakázek. Nyní komunikuji s vedoucím sekce Civilní právo, což je skvělý Jiří Hrádek. V letošním roce se nám podařilo uspořádat řadu seminářů.
Jitko, jak vidíš naši profesi a co je možné udělat pro postavení podnikových právníků?
Já jsem nikdy nebyla na tyto teoretické úvahy, kam směřujeme nebo kde se vidíme. Ze své pracovní pozice mám možnost zapojit podnikové právníky do legislativního procesu od samého počátku a myslím, že máme za sebou i několik hmatatelných výsledků, např. novelu zákoníku práce, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek aj. V současné době je naším cílem zajistit přijetí úpravy ochrany oznamovatelů a hromadných žalob ve verzích, které přinesou podnikovým právníkům a jejich zaměstnavatelům co nejméně problémů při jejich aplikaci. Rovněž máme vytvořen společný pracovní tým, který se zaměří na připravovaný civilní řád soudní.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


