Rozhovor: Milena Králíčková a Jan Jindra – Ochrana osobních údajů na vysoké škole v době koronaviru

Milena Králíčková se jako prorektorka Univerzity Karlovy pro studijní záležitosti v dnešní době rozhodně nenudí. Vysoké školy v České republice v důsledku pandemie kompletně přešly na distanční výuku a nikdo neví, kdy se studenti vrátí do budov svých fakult.

Foto: Fotolia

A je to právě ona, kdo má spolu s dalšími členy kolegia rektora zajistit, aby kvalita výuky zůstala zachována i v této nelehké době. V dnešním rozhovoru s ní a s Janem Jindrou, pověřencem pro ochranu osobních údajů Univerzity Karlovy, se budeme věnovat možnostem, jak tohoto cíle v rámci platných právních předpisů dosáhnout. 

Myslíte si, že distanční výuka může dosáhnout stejně kvalitních výsledků jako výuka prezenční? (MK)

Ano, jsem o tom na sto procent přesvědčená. Ale aby to tak bylo, je za tím mnoho práce na přípravách takové výuky. Každý vyučující se musí zamyslet nejen nad obsahem svého předmětu, ale i formou, kterou pro práci se studenty použije. Mnohdy nestačí jen překlopit přednášku či seminář do online podoby - je třeba upravovat výuku tak, aby bylo dosaženo stejných cílů. Například se ukázalo se, že jedna z věcí, která vyučujícím pomáhala převést výuku do kvalitní distanční podoby byly poctivě naformulované tzv. výukové cíle, v angličtině “learning outcomes”. To by měla být pro vyučujícího v každému předmětu taková “bible”, kterou vypracuje při tvorbě předmětu a od níž se odvíjí při výuce i závěrečné kontrole toho daného studia. Výukové cíle představují dobrý maják i pro naše studenty. Popíšu to na příkladu mého předmětu histologie a embryologie, kde s výukovými cíli pracujeme aktivně již mnoho let - student hned od počátku jasně ví, že po něm budeme požadovat, aby poznal v mikroskopu desítky tkání, aby uměl propojit znalost mikrostruktury s jejím fungováním, aplikovat toto do základních praktických problémů atd.

Ukázalo se, že ty předměty a jejich vyučující, kde byla pedagogické stránce věci věnována patřičná pozornost již před krizí, snáze přešli do online podoby, protože si pružněji uměli vyhodnotit, co je v jejich oboru klíčové a na čem musí stavět. Pokud nad výukou přemýšlíme a věnujeme se obsahu ale i formě - tedy například aktivizaci studentů při výuce, podpoře jejich kritického myšlení v celém výukovém procesu atd., pak naše výuka může být stejně kvalitní prezečně i teleprezenčně či distančně. Důležité je pak nejen často dávat zpětnou vazbu studentům, ale také ji od nich jako vyučující často chtít. 

Jaké nové výzvy Vám přinesl přechod na distanční výuku v oblasti ochrany osobních údajů? (JJ)

Nutnost poměrně rychle přesunout prezenční výuku do distanční podoby před Univerzitu Karlovu postavila mnohé otázky spojené s aplikacemi a systémy používanými pro distanční vzdělávání a zkoušení. V krátkém čase bylo třeba vyjednat a uzavřít některé smlouvy o zpracování osobních údajů, aby bylo nástroje možné korektně používat. Situaci komplikovala také skutečnost, že mnoho firem provozujících tyto nástroje má sídlo v zahraničí. Bylo tedy třeba důsledně dbát na dodržení podmínek stanovených obecným nařízením o ochraně osobních údajů a dohlédnout, aby navzdory omezeným časovým možnostem nedošlo ke kolizi s platnou legislativou. Pevně věřím, že jsme v dané věci ve spolupráci s dalšími kolegyněmi a kolegy podnikli maximum.    

V této souvislosti nelze opomenout ani problematiku uživatelských licencí, bez kterých by taktéž nebylo možné některé z nástrojů pro distanční výuku používat.

Museli jsme se také velmi rychle vypořádat s otázkami souvisejícími s nahráváním a ukládáním audiovizuálních záznamů, například v případě distančně konaných státních zkoušek. Především ust. § 5 odst. 1 zákona č. 188/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů nám v tomto poskytlo jen velmi obecný rámec. Takže jsme se takříkajíc “za běhu” vypořádávali s otázkami jak po dobu 5 let uložit záznam státní zkoušky s ohledem na kompatibilitu jeho formátu v čase, nebo jak zajistit identifikaci studentů prostřednictvím dokladu totožnosti v případě, že je k distanční státní zkoušce připojen někdo z řad veřejnosti.

Dále by bylo možné hovořit o problematice “hybridní” zkoušky v době postupného uvolňování opatření (část osob přítomna prezenčně, část připojena distančně), zabezpečení nástrojů atd. Výzev nebylo málo a další před námi nepochybně ještě stojí.

Jak jste se vyrovnali s nutností úpravy studijních předpisů? Jaké priority jste si vytyčili? (MK)

Velmi rychle se již na jaře ukázalo, že musíme věnovat pozornost úpravě předpisů, jež umožní distanční formy zkoušení. Univerzita Karlova proto na jaře vydala mimořádný předpis, jež upravil podmínky pro distanční zkoušení, ale také prodloužil maximální dobu studia. Od té doby pracujeme na budování podmínek pro maximální férovost zkoušení na obou stranách. V současné době již v našem akademickém senátu projednáváme trvalou novelu Studijního a zkušebního řádu a také Rigorózního řádu a věnujeme úsilí tomu, abychom zkoušení v zimním semestru akademického roku 2020/2021 uskutečnili maximálně efektivně a férově pro všechny zúčastněné.

Jaké základní kroky v procesech a nastaveních systémů jste museli v návaznosti na pandemii COVID-19 učinit? (JJ)

V podstatě ze dne na den bylo třeba připravit obsáhlé metodiky a návody, stejně jako zajistit desítky školení zaměstnanců prostřednictvím webinářů. Změna způsobu výuky a školení klade také vysoké nároky na metodickou i technickou podporu. Na tomto místě by určitě mělo zaznít velké poděkování za nasazení kolegyň a kolegů z Centra celoživotního vzdělávání UK, Centra pro podporu e-learningu Ústřední knihovny UK nebo Ústavu výpočetní techniky UK. Výčet však zcela jistě nebude kompletní. Je třeba si uvědomit, že pandemie COVID-19 přinesla rychlé změny, na které musely reagovat i tisíce administrativních zaměstnanců. UK měla v mnoha oblastech štěstí, že se snaží dlouhodobě věnovat elektronizaci agend a současná situace ukázala, že toto úsilí je třeba ještě zintenzivnit. Další vývoj systémů a úpravy procesů jsou tak na denním pořádku. To bude do budoucna klást velké nároky opět na další školení a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, aby pro ně elektronický svět představoval partnera a pomocnou ruku, nikoliv noční můru. Z mnoha příkladů lze dále zmínit třeba používání vlastních zařízení na home office, které je třeba ošetřit při jejich zabezpečení i z hlediska pracovněprávního. Narážíme pak typicky i na některé otázky související se zpracováním osobních údajů.   

Jaké využíváte nástroje pro distanční výuku a zkoušení a jak jste zohlednili legislativní rámec jejich používání? (MK)

Na Univerzitě Karlově jsou velmi pestré formy kontrol studia - písemné i ústní zápočty, písemné i ústní zkoušky, klauzurní zkoušky, praktické zkoušky a mnoho dalších podob. Pro ústní zkoušky podporujeme nástroje Microsoft Teams a Adobe Connect a ačkoliv v systému ZOOM můžeme učit, není podporován pro využívání při zkoušení zvláště státních závěrečných zkoušek. Pro testování dále běžně využíváme náš Learning Management System Moodle a pro odevzdávání jakýchkoliv písemných prací, ať už závěrečných či seminárních, využíváme systém Turnitin (který zahrnuje i modalitu kontroly originality odevzdané práce). Metodice zkoušení v těchto systémech se věnujeme kontinuálně a naše Centrum celoživotního vzdělávání chystá webináře pro zájemce o vzdělávání se v oblasti jak správně zkoušet. 

Jaké jsou nejčastější podněty, s nimiž se na Vás obracejí subjekty údajů? (JJ)

Problematika masivního přechodu na online výuku a zkoušení je ještě stále poměrně čerstvá, podněty subjektů údajů lze tak v tomto ohledu očekávat spíše později. Často řešíme otázky našich akademických pracovníků v souvislosti s nahráváním výuky a jejím následným zpřístupněním záznamu, zvlášť v případech, kdy během výuky dochází k nějaké interakci mezi vyučujícím a studentem. S vyučujícími i studenty řešíme například odevzdávání průběžných úkolů formou audiovizuálního záznamu, ať již z hlediska použití vhodného systému (aplikace), správného uložení či mazání záznamu apod. Věnujeme zvláštní pozornost pořizování záznamů, kde může být pracováno s citlivými osobními údaji, například při nácviku pedagogických činností studentů Pedagogické fakulty UK (vzdělávání dětí), výuce pro studenty lékařských fakult apod. Cílem je případným podnětům či stížnostem ze strany subjektů údajů v maximální možné míře předcházet. 

Jak jste nastavili proces komunikace v rámci studijní agendy mezi vedením univerzity a fakultami? (MK)

Jako prorektorka pro studium se pravidelně každé dva týdny scházím online se všemi studijními proděkany našich 17 fakult. Máme již roky také společný sdílený prostor, sharepoint, kde trvale studijní odbor rektorátu doplňuje vzory písemností, jež na fakultách musejí vydávat, metodické pokyny, odpovědi na často kladené otázky atd. Na rektorátu mám v týmu dvě metodičky, jež se věnují odpovědím na každodenní problémy na fakultách a poskytují metodická doporučení pro konkrétní situace. Byla jsem každoročně zvyklá všechna studijní oddělení fakult navštívit, bohužel letos to bude v závěru roku návštěva virtuální, ale věřím, že i tak srdečná. Prostě na těsnou spolupráci studijního odboru rektorátu a studijních oddělení na fakultách kladu velký důraz a věřím, že jsme po těch letech, kdy se tomu věnuji, dokázali, že je takto nastavená spolupráce efektivní.

Museli jste se vypořádat s nějakými incidenty narušení ochrany osobních údajů a kyberbezpečnosti obecně?  (JJ)

Tohle “zaklepu na dřevo”, ale zatím nikoliv. Snažíme se jít cestou zabezpečení našich systémů a aplikací, ať již ve formě jejich zasmluvnění, nákupu licencí či jejich provozu na vlastní infrastruktuře. Při jarním lockdownu jsme z počátku trošku bojovali s kapacitami našich serverů, neboť náhlý přechod do online prostředí představoval nemalý náraz. Postupně se nám však daří s dílčími technickými problémy vypořádat. Při tvorbě metodik pro práci s nástroji pro online výuku a zkoušení máme od začátku otázku ochrany osobních údajů na zřeteli, průběžně se také v oblasti osobních údajů snažíme školit naše zaměstnance, aktuálně samozřejmě pouze formou webinářů. Lidský faktor však bohužel nelze nikdy stoprocentně vyloučit. Stále aktuální je také například otázka zabezpečení systémů a aplikací proti nahrávání záznamu samotnými účastníky, neboť s ohledem na současnou situaci procházejí i samotné nástroje velmi živelným vývojem, který průběžně sledujeme.  

Jak se Vám daří skloubit povinnosti prorektorky, pedagožky, vědkyně a matky dvou dcer? (MK)

Mám ohromné štěstí, že mám zázemí, kde se navzájem podpoříme. Dcerám je 16 a 13 let, takže jsou mi vlastně velkou oporou, studují samostatně a pomáhají držet rodinu, kde máme tři seniory ve věku cca 80 let psychicky “nahoře”. Takže musím zaklepat - zatím se i v současné pracovně velmi vypjaté době držíme! Manžel je náruživý sportovec, takže už teď se s dcerami těšíme, až nám sbalí lyže a vyžene nás na Šumavu, kterou milujeme.

Jakým způsobem se Vám při náročném pracovním tempu daří odreagovávat se, případně jak se s příchodem pandemie proměnil Váš běžný pracovní den? (JJ)

Měli jsme s partnerkou velké štěstí, když se nám před několika lety podařilo zakoupit starší nemovitost na polosamotě. Nemovitost je sice ke kompletní rekonstrukci, ale jako bonus k ní přináleží větší pozemek. Je s tím spojeno nemálo radostí i starostí přinejmenším na dlouhá léta dopředu, rozhodně však člověk najde odreagování v přírodě hned přede dveřmi. Pokud to zbytek volného času, kterého je stále méně, dovolí, naleznete mě nejčastěji asi u četby. 

S ohledem na nemalé výzvy, které sebou přinesla komplexní změna způsobu výuky a zkoušení, bylo třeba práci věnovat i nemálo večerů či víkendů. Velkou úsporu času pro mě znamená, pokud během home office odpadá nutnost každodenního dojíždění do práce. Jinak pracovních schůzek jsem absolvoval desítky měsíčně i před pandemií, jejich přesun do online prostoru pro mě znamená, že mezi jednáními nemusím neustále přebíhat. Je otázkou, zda je to úplná výhoda a co na to po pandemii poví moje fyzická kondice. V online prostředí se dá určitě stíhat větší množství schůzek, ale také obdržet větší množství úkolů k dalšímu řešení, styl práce mi nicméně vyhovuje.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu