Výkladové problémy zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Stejně jako drtivá většina ostatních zákonů se i zákon o veřejných službách v přepravě cestujících [1] (dále jen „Zákon“) potýká s výkladovými problémy některých ustanovení. Tento příspěvek se proto věnuje poukázání na legislativně-technické nedostatky Zákona a řešení výkladových problémů s tím spojených.
Zákon byl za dobu své bezmála desetileté platnosti celkem dvakrát novelizován. První novelizace souvisela s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek[2] (dále jen „ZZVZ“), druhá novelizace pak s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich[3]. Právě první novelizace Zákona uskutečněná prostřednictvím zákona č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon č. 135/2016 Sb.“), však do Zákona zanesla legislativně-technické nedostatky spočívající v chybných normativních odkazech na některá ustanovení ZZVZ, se kterým je Zákon výrazně provázán.
Chybné odkazy na ustanovení ZZVZ lze nalézt hned v osmi ustanoveních Zákona, kterými jsou § 10 odst. 2 a odst. 3 písm. g), § 13 odst. 3, § 16 odst. 1 a odst. 2 a § 19 odst. 4 Zákona (dále jen „Dotčená ustanovení Zákona“). Všechna Dotčená ustanovení Zákona obsahují vadné normativní odkazy na jednotlivá ustanovení ZZVZ. Například § 10 odst. 2 Zákona uvádí: „Pro uveřejňování se dále použije § 213 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že odstavec 3 písm. b) věta za středníkem se nepoužije.“ Při pohledu do ZZVZ však adresát zjistí nejenom skutečnost, že se § 213 ZZVZ netýká uveřejňování dokumentů, nýbrž problematiky elektronických nástrojů, ale také skutečnost, že § 213 ZZVZ ani neobsahuje odst. 3 písm. b) větu za středníkem. Normativní odkaz uvedený v § 10 odst. 2 Zákona však má evidentně odkazovat na § 212 ZZVZ, jehož předmětem je právě problematika uveřejňování dokumentů a který rovněž obsahuje odst. 3 písm. b) větu za středníkem.
Obdobně například § 16 odst. 1 Zákona uvádí, že: „Pro změnu závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že pro účely podle odstavce 4 písm. a) se použije limit pro veřejné zakázky na služby pro dotčeného zadavatele.“ Ustanovení § 223 ZZVZ ovšem neupravuje problematiku změn závazků ze smlouvy, ale ukončení závazku ze smlouvy, navíc neobsahuje ani odst. 4 písm. a), natož pak jakýkoliv zmiňovaný finanční limit. Vše uvedené však obsahuje § 222 ZZVZ věnovaný právě změnám závazků ze smluv.
Obdobně by bylo možné provést srovnání všech Dotčených ustanovení Zákona s tím, že všechny normativní odkazy v nich uvedené mají jedno společné, a sice že odkazují na ustanovení ZZVZ, kterému však po obsahové stránce odpovídá ustanovení ZZVZ, jehož označení paragrafu je vždy o jedno číslo menší než číslo uvedené v Dotčených ustanoveních Zákona.
Vysvětlení těchto vad lze nalézt v simultánním legislativním procesu přípravy ZZVZ a zákona č. 135/2016 Sb., který nebyl ze strany zákonodárce dostatečně pečlivý. Zatímco ke konci legislativního procesu přijetí ZZVZ v Poslanecké sněmovně totiž došlo k přečíslování některých ustanovení ZZVZ v důsledku vypuštění jednoho paragrafu, návrh zákona č. 135/2016 Sb., již na tuto změnu nezareagoval, a proto byly do Zákona zaneseny vadné normativní odkazy. Nutno však zmínit důležitou poznámku, a sice že v důsledku výše uvedeného postupu jsou vadnými normativními odkazy pouze ty, které odkazují na ustanovení ZZVZ, jehož číselné označení je vyšší než 200.
Následkem nesprávného postupu zákonodárce tak nyní Zákon čelí nedostatkům legislativně-technické povahy, které je třeba překlenout interpretací Zákona. Izolovaný gramatický výklad kompletního znění Dotčených ustanovení Zákona by pouze potvrzoval existenci legislativního nonsensu bez jakéhokoliv relevantního východiska.
Domnívám se proto, že do doby přijetí nápravy ze strany zákonodárce, je nutné Dotčená ustanovení Zákona vykládat dle úmyslu Zákonodárce, tj. jako by bylo odkazováno na správná ustanovení ZZVZ. Správným ustanovením ZZVZ je přitom v případě Dotčených ustanovení Zákona vždy paragraf ZZVZ, jehož číselné označení je vždy o jedno číslo nižší, než uvádí příslušný normativní odkaz. Takový způsob výkladu totiž jednak nejde proti znění Dotčených ustanovení Zákona, jelikož pouze opravuje chybné jednání zákonodárce při odkazování na příslušná ustanovení ZZVZ v rámci legislativního procesu, a jednak zachovává účel jednotlivých Dotčených ustanovení Zákona.
[1] Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
[3] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




