Zachrání nás nejkrásnější zákon?

Řeč je o "zákonu o registru smluv", od kterého si velká část politické reprezentace i veřejnosti slibuje vyřešení problému zvaného korupce.

Zúčastnil jsem se na konci dubna akce s názvem "FORUM HN: NOVÁ PROTIKORUPČNÍ LEGISLATIVA: JAKÉ JSOU LIMITY BOJE ZA VĚTŠÍ TRANSPARENTNOST?".

Obsah tohoto fóra byl velmi lákavý:

"Jaké nástroje jsou opravdu účinné v boji proti korupci a klientelismu? Jsou spočítané skutečné náklady na vyšší administrativní zátěž spojenou s novou regulací? Jak nejlépe připravit stát a byznys na uvedení změn do praxe? Je zveřejnění všech smluv na internetu přínosem nebo rizikem pro byznys? Neohrozí nová legislativa bezpečnost státu?"

Bohužel, nebo spíš naštěstí, se obsah prezentací a diskuze smrsknul pouze na připravovaný "zákon o registru smluv". Zjednodušeně řečeno se jedná o zákon, který zakládá povinnost úřadům i společnostem s významnou majetkovou účastí státu zveřejňovat veškeré smlouvy. To potom umožňuje kontrolu občanům i nejrůznějším organizacím nad hospodařením s veřejnými prostředky. Proč píšu ono slůvko "naštěstí"? Protože v plánovaných dvou hodinách by na nic jiného stejně místo nezbylo.

Jako první hovořil poslanec Jan Farský (STAN), který je zástupcem navrhovatelů zákona, takže nic jiného než podpora tohoto zákona se čekat nedalo. Hovořil o slovenské inspiraci a o zkušenostech z Libereckého kraje, kde jsou průkopníci a již nějaký čas zveřejňují smlouvy v hodnotě nad 30.000 Kč, aniž by je k tomu kdokoliv nutil. Zkušenosti z Libereckého kraje také vyvrací námitky o finanční a časové náročnosti - zveřejnění smlouvy trvá maximálně 2 minuty a nástroj je již připravený na webu ministerstva vnitra. Každý se může podívat na http://portal.gov.cz/portal/obcan/rejstriky/data/10013/. Připustil, že stále probíhá diskuze nad výší limitů a nad subjekty, kterých by se povinnost týkala.

Jako další k mikrofonu přistoupil poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který je zpravodajem tohoto zákona ve sněmovně. Připustil, že zákon přináší obrovská očekávání, ale on vidí i určité limity. A to především v sankci neplatnosti. To je jednoznačně bod, který přináší velmi rozporuplné reakce. Představte si, že máte obchodní společnost, která uzavře smlouvu s radnicí a protože někdo tuto smlouvu na úřadě zapomene poslat do registru, pozbude platnosti. Co to může v budoucnu přinést za právní problémy, se můžeme pouze dohadovat. Další otázkou je, koho se bude zákon týkat, co třeba společnosti jako je BUDVAR, ČEPS, ČEZ apod. Jsou to společnosti vstupující do tvrdého konkurenčního boje v tržním prostředí a zveřejnění může přinášet problémy nejen jim, ale i jejich obchodním partnerům. Není možné, že si stát v určitém směru sám bude znehodnocovat svůj majetek?

Radim Bureš (programový ředitel TRANSPARENCY INTERNATIONAL) se ukázal jako velký příznivec tohoto zákona a koneckonců, těžko se dalo očekávat něco jiného v jeho pozici. Varovně zdvihnul ukazovák nad určitou tendencí, která se stále častěji ukazuje jako námitka vůči zákonu svou větou "byl bych opatrný počítat náklady a výnosy".  Samozřejmě má pravdu, že všechno nejde převést do řeči čísel a důležitým aspektem zákona bude i to, že pravděpodobně výrazně zvýší důvěru v politickou reprezentaci.

Sympatický a srozumitelný byl příspěvek známého ekonoma Miroslava Zámečníka. "Smlouvu na často medializovaný etický kodex Lesů ČR za 1,5 milionu korun by nikdy nikdo nepodepsal, kdyby věděl, že ta smlouva bude zveřejněna. Protikorupční účinek zákona bude robustní." Na druhé straně se i on dotkl problému obchodního tajemství a jako příklad použil společnost ČD CARGO, kde například vyzrazení obchodních marží konkurenci by bylo zcela likvidační.

Stranu kritiků zákona tentokrát zastupoval Vratislav Košťál (právník, ČEPS) jehož argumenty se nedají brát na lehkou váhu. A jeden z jeho argumentů "politiku jde dělat i jinak, než neustálou změnou práva", by podepsala bezesporu řada odborníků i laiků. Ve své podstatě se nevymezoval proti samému zákonu, ale proti jeho určitým aspektům, které zákonodárci nedomýšlejí nebo domýšlet nechtějí. K těmto argumentům se v podstatě přidal i Zdeněk Liška (Svaz průmyslu a dopravy) a rozšířil je myšlenkou "pojďme uplatňovat zákony, které tady již máme."

Poslední diskutující Andor Šándor (bezpečnostní expert) si trochu protiřečil svými výroky. Napřed všechny vystrašil tezemi "málem se nám zhroutil stát" nebo "srostla politika a byznys", aby nás vzápětí varoval "pozor, na vytváření dojmu, že v našem státě není nic normálního, že je to samá korupce". Zajímavá byla jeho myšlenka, že je lichá představa, jak si občané budou po večerech procházet rejstřík smluv. To potvrzuje i minimální počet přístupů do již fungujícího rejstříku smluv.

Jak to tedy nakonec dopadne? Bude zákon schválen? A přinese očekávané výsledky? Výsledky zcela jistě přinese, jen se nesmí brát jako něco samospásného. Musí fungovat jako sice významná, ale ne jediná součást systému nástrojů protikorupční politiky.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdelku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu