Znalecká činnost v oblasti dopravní psychologie
Dnešní světový den bez aut vybízí k zamyšlení nad tím, jak se v dopravě chovat. A s tím mohou pomoci dopravní psychologové.
Lidský faktor v dopravě: co to je?
Pohyb je jednou ze základních lidských potřeb člověka. Aby se člověk přesunul z místa na místo, musí se nutně stát účastníkem dopravy. Ať už jako chodec, jezdec nebo řidič.
Doprava jsou různé způsoby, pomocí kterých se můžeme dostat z bodu A do bodu B. Jinak řečeno, dopravu vytváříme tím, jaké dopravní módy při našich každodenních cestách volíme – jestli jedeme autem, pěšky, na kole nebo třeba hromadnou dopravou. Různé módy dopravy mají rozdílný dopad na nás i na okolí, zejména na životní prostředí, naše zdraví, nároky na veřejný prostor nebo na naše finance. Zjednodušeně můžeme říct, že „doprava je produktem našich rozhodnutí a chování“.
Bezpečné chování v dopravě je takové chování, které minimalizuje riziko vzniku dopravních nehod. Většinou se jedná o chování, které je v souladu s dopravními předpisy a zároveň, které je odpovídající konkrétní situaci. Volba bezpečného chování je poměrně náročná vzhledem k uvědomění člověka, jeho odpovědnosti a disciplíně.
Lidským faktorem v dopravě se zabývají dopravní psychologové, jako odborníci, jejichž expertíza se týká chování a prožívání člověka (obecně psychologie), a to konkrétně v situacích, které souvisí s dopravou.
V naprosté většině případů nehod (zejména v silniční dopravě) je příčinou lidské chování. Dopravní psychologie, nebo lidský faktor v dopravě, se zaměřuje na to, jak posoudit a ovlivnit lidské chování tak, aby byla doprava bezpečnější a předcházeli jsme nehodám. Mimo oblast bezpečnosti, jsou dalšími tématy udržitelnost dopravy (například problematika podpory aktivních módů dopravy jako je chůze nebo jízda na kole) nebo městská mobilita.
Znalecká činnost v dopravní psychologii
Znalecký posudek se vypracovává za účelem soudního sporu. Jedná se o odborné stanovisko, které soud bere v potaz při soudním řízení. O znalecký posudek může požádat soud, obžalovaný nebo poškozený, advokát nebo další účastník sporu, například Policie ČR. V rámci posudku se znalec vyjadřuje ke stanoveným otázkám v rámci své znalecké odbornosti, například dopravní psychologie.
Cílem znaleckého posudku je poskytnout odborný názor na řešenou problematiku (stanovené otázky) a poskytnout soudci relevantní informace, zejména ve sporých případech. Příkladem mohou být rozporuplné výpovědi jednotlivých stran sporu. V oblasti dopravní psychologie se může jednat například o posouzení chování účastníků dopravní nehody, posouzení psychické způsobilosti pro řízení motorových vozidel nebo posouzení osobnosti a predikci možného budoucího chování účastníka soudního sporu.
Znalecký posudek může vypracovat soudní znalec v oboru psychologie, odvětví neklinická psychologie, specializace dopravní psychologie.
Expertní posudek v oblasti dopravní psychologie
Expertní posudek je odborné posouzení konkrétní situace (případu) pro jiné účely, než je soudní spor. Pokud se jedná o soudní spor, je třeba mít znalecký posudek.
Expertní posudek z oblastí dopravní psychologie se vypracovává pro různé situace, které se týkají dopravy a člověka. Většinou se jedná dopravní nehody, mimořádné situace na železnici, posouzení vhodnosti urbanistického řešení s ohledem na člověka (zklidnění dopravy ve městech), posouzení (evaluace) dopadu dopravně-bezpečnostních kampaní a podobně.
Dopravní psycholog a dopravněpsychologické vyšetření
Dopravní psycholog se zabývá chováním účastníků dopravy a psychickými procesy, které toto chování ovlivňují. Běžná populace dopravního psychologa nejčastěji vyhledává za účelem tzv. „dopravněpsychologického vyšetření“, lidově také označovaného jako „psychotesty pro řidiče“.
Dopravním psychologem můžeme v obecné rovině nazvat absolventa studia psychologie, který se zabývá chováním a psychickými procesy všech uživatelů dopravy; tedy nejen řidičů, ale i chodců, dětí, cyklistů apod. Pokud ale potřebujete vypracovat dopravněpsychologické vyšetření, potřebujete dopravního psychologa, který bude svým vzděláním naplňovat potřeby daných zákonů. Psycholog, který chce provádět dopravněpsychologické vyšetření, musí splňovat podmínky dané zákonem č. 361/2000 Sb. v aktuálně platném znění. Dopravně psychologické vyšetření vám tedy může udělit pouze akreditovaný dopravní psycholog, který naplňuje všechny podmínky, viz níže:
- Absolvování akreditovaného magisterského studia v oboru psychologie.
- Absolvování postgraduálního studia v oboru dopravní psychologie, nebo programu celoživotního vzdělávání, které provádí vysoká škola.
- Musí mít alespoň 3 roky praxe v oboru dopravní psychologie.
- Musí mít vybavení, které je nezbytné pro provádění dopravně psychologického vyšetření.
V České republice je momentálně dopravněpsychologické vyšetření povinné pro řidiče z povolání skupin C a D. Dále jsou od 1. července 2006 povinni absolvovat dopravněpsychologické vyšetření všichni tzv. „vybodovaní řidiči“. Řidičům se na základě jejich přestupků nebo trestných činů sčítají „trestné“ body, které mohou končit až odebráním řidičského průkazu. Při žádání o navrácení řidičského průkazu musí vybodovaní řidiči nejprve podstoupit dopravně psychologické vyšetření.
Dopravněpsychologické vyšetření se týká také řidičů po zákazu řízení a na žádost praktického lékaře, nejčastěji u řidičů v seniorském věku a případně u žadatelů o řidičské oprávnění (autoškola).
Konkrétní průběh vyšetření se liší dle psychologa a i dle klienta a jeho potřeb. Většinou se všechny potřebné informace dozvíte na webových stránkách psychologa, nebo při telefonickém objednání.
Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.


