Znalecká činnost v oblasti dopravní psychologie
Dnešní světový den bez aut vybízí k zamyšlení nad tím, jak se v dopravě chovat. A s tím mohou pomoci dopravní psychologové.
Lidský faktor v dopravě: co to je?
Pohyb je jednou ze základních lidských potřeb člověka. Aby se člověk přesunul z místa na místo, musí se nutně stát účastníkem dopravy. Ať už jako chodec, jezdec nebo řidič.
Doprava jsou různé způsoby, pomocí kterých se můžeme dostat z bodu A do bodu B. Jinak řečeno, dopravu vytváříme tím, jaké dopravní módy při našich každodenních cestách volíme – jestli jedeme autem, pěšky, na kole nebo třeba hromadnou dopravou. Různé módy dopravy mají rozdílný dopad na nás i na okolí, zejména na životní prostředí, naše zdraví, nároky na veřejný prostor nebo na naše finance. Zjednodušeně můžeme říct, že „doprava je produktem našich rozhodnutí a chování“.
Bezpečné chování v dopravě je takové chování, které minimalizuje riziko vzniku dopravních nehod. Většinou se jedná o chování, které je v souladu s dopravními předpisy a zároveň, které je odpovídající konkrétní situaci. Volba bezpečného chování je poměrně náročná vzhledem k uvědomění člověka, jeho odpovědnosti a disciplíně.
Lidským faktorem v dopravě se zabývají dopravní psychologové, jako odborníci, jejichž expertíza se týká chování a prožívání člověka (obecně psychologie), a to konkrétně v situacích, které souvisí s dopravou.
V naprosté většině případů nehod (zejména v silniční dopravě) je příčinou lidské chování. Dopravní psychologie, nebo lidský faktor v dopravě, se zaměřuje na to, jak posoudit a ovlivnit lidské chování tak, aby byla doprava bezpečnější a předcházeli jsme nehodám. Mimo oblast bezpečnosti, jsou dalšími tématy udržitelnost dopravy (například problematika podpory aktivních módů dopravy jako je chůze nebo jízda na kole) nebo městská mobilita.
Znalecká činnost v dopravní psychologii
Znalecký posudek se vypracovává za účelem soudního sporu. Jedná se o odborné stanovisko, které soud bere v potaz při soudním řízení. O znalecký posudek může požádat soud, obžalovaný nebo poškozený, advokát nebo další účastník sporu, například Policie ČR. V rámci posudku se znalec vyjadřuje ke stanoveným otázkám v rámci své znalecké odbornosti, například dopravní psychologie.
Cílem znaleckého posudku je poskytnout odborný názor na řešenou problematiku (stanovené otázky) a poskytnout soudci relevantní informace, zejména ve sporých případech. Příkladem mohou být rozporuplné výpovědi jednotlivých stran sporu. V oblasti dopravní psychologie se může jednat například o posouzení chování účastníků dopravní nehody, posouzení psychické způsobilosti pro řízení motorových vozidel nebo posouzení osobnosti a predikci možného budoucího chování účastníka soudního sporu.
Znalecký posudek může vypracovat soudní znalec v oboru psychologie, odvětví neklinická psychologie, specializace dopravní psychologie.
Expertní posudek v oblasti dopravní psychologie
Expertní posudek je odborné posouzení konkrétní situace (případu) pro jiné účely, než je soudní spor. Pokud se jedná o soudní spor, je třeba mít znalecký posudek.
Expertní posudek z oblastí dopravní psychologie se vypracovává pro různé situace, které se týkají dopravy a člověka. Většinou se jedná dopravní nehody, mimořádné situace na železnici, posouzení vhodnosti urbanistického řešení s ohledem na člověka (zklidnění dopravy ve městech), posouzení (evaluace) dopadu dopravně-bezpečnostních kampaní a podobně.
Dopravní psycholog a dopravněpsychologické vyšetření
Dopravní psycholog se zabývá chováním účastníků dopravy a psychickými procesy, které toto chování ovlivňují. Běžná populace dopravního psychologa nejčastěji vyhledává za účelem tzv. „dopravněpsychologického vyšetření“, lidově také označovaného jako „psychotesty pro řidiče“.
Dopravním psychologem můžeme v obecné rovině nazvat absolventa studia psychologie, který se zabývá chováním a psychickými procesy všech uživatelů dopravy; tedy nejen řidičů, ale i chodců, dětí, cyklistů apod. Pokud ale potřebujete vypracovat dopravněpsychologické vyšetření, potřebujete dopravního psychologa, který bude svým vzděláním naplňovat potřeby daných zákonů. Psycholog, který chce provádět dopravněpsychologické vyšetření, musí splňovat podmínky dané zákonem č. 361/2000 Sb. v aktuálně platném znění. Dopravně psychologické vyšetření vám tedy může udělit pouze akreditovaný dopravní psycholog, který naplňuje všechny podmínky, viz níže:
- Absolvování akreditovaného magisterského studia v oboru psychologie.
- Absolvování postgraduálního studia v oboru dopravní psychologie, nebo programu celoživotního vzdělávání, které provádí vysoká škola.
- Musí mít alespoň 3 roky praxe v oboru dopravní psychologie.
- Musí mít vybavení, které je nezbytné pro provádění dopravně psychologického vyšetření.
V České republice je momentálně dopravněpsychologické vyšetření povinné pro řidiče z povolání skupin C a D. Dále jsou od 1. července 2006 povinni absolvovat dopravněpsychologické vyšetření všichni tzv. „vybodovaní řidiči“. Řidičům se na základě jejich přestupků nebo trestných činů sčítají „trestné“ body, které mohou končit až odebráním řidičského průkazu. Při žádání o navrácení řidičského průkazu musí vybodovaní řidiči nejprve podstoupit dopravně psychologické vyšetření.
Dopravněpsychologické vyšetření se týká také řidičů po zákazu řízení a na žádost praktického lékaře, nejčastěji u řidičů v seniorském věku a případně u žadatelů o řidičské oprávnění (autoškola).
Konkrétní průběh vyšetření se liší dle psychologa a i dle klienta a jeho potřeb. Většinou se všechny potřebné informace dozvíte na webových stránkách psychologa, nebo při telefonickém objednání.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


