Karanténa a nemocenské pojištění

Z nemocenského pojištění náleží z důvodu karantény nemocenské a ošetřovné za podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“ nebo „ZNP“).

Mgr. Marta Ženíškováodborník v oblasti nemocenského pojištění a pojistného

Nemůže-li zaměstnanec, který je účastný nemocenského pojištění, vykonávat zaměstnání z důvodu karantény, která mu byla nařízena, náleží mu z nemocenského pojištění nemocenské od 15. dne trvání karantény za obdobných podmínek jako nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. Za období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti mu náleží náhrada mzdy podle zákoníku práce.

Nemůže-li zaměstnanec vykonávat zaměstnání z důvodu karantény související s jeho dítětem ve věku do 10 let, protože o dítě musí pečovat, má nárok na ošetřovné.

Vykonává-li zaměstnanec v době karantény nařízené jemu nebo dítěti do 10 let věku práci doma, nemocenské a ani ošetřovné nenáleží bez ohledu na rozsah vykonávané práce. Tak např. má-li zaměstnanec rozvrženu pracovní dobu na 5 dnů v týdnu a 8 hodin denně, ale v době karantény ji má rozvrženu jen na 2 hodiny denně, nemocenské (náhrada mzdy) a ošetřovné za dobu karantény mu nenáleží.

Dočasná pracovní neschopnost a karanténa jsou dvě samostatné sociální události, na základě nichž se poskytuje dávka nemocenského pojištění. Pro obě tyto sociální události je tato dávka nazvána nemocenské. Nárok na nemocenské a na jeho poskytování jak z důvodu pracovní neschopnosti, tak z důvodu karantény se musí posuzovat samostatně.

NEMOCENSKÉ Z DŮVODU KARANTÉNY

Nařízenou karanténu v souvislosti s koronavirem mají zpravidla osoby vracející se domů z ciziny s rozšířeným výskytem tohoto viru – například z Itálie – a osoby, které přišly do styku s osobou nakaženou tímto virem. Trvá-li karanténa do 14 kalendářních dnů, poskytuje za tuto dobu náhradu mzdy zaměstnavatel, a to za stejných podmínek jako u dočasné pracovní neschopnosti.

Příklad

Zaměstnanci byla 1. dubna nařízena karanténa z důvodu návratu z postižené oblasti a měla trvat do 14. dubna. Dne 11. dubna byl zjištěn vir u jeho manželky, karanténa bude trvat do 24. dubna.

Od 15. dubna náleží nemocenské z důvodu karantény.


Zaměstnanci byla 1. dubna nařízena karanténa z důvodu návratu z postižené oblasti, trvala do 14. dubna. Dne 15. dubna byl zjištěn vir u jeho manželky, karanténa bude trvat do 28. dubna.

Od 1. do 28. dubna náleží náhrada mzdy z důvodu karantény. Nemocenské tomuto zaměstnanci nenáleží. U karantény neplatí úprava, podle které navazují-li na sebe bezprostředně dvě dočasné pracovní neschopnosti, považuje se druhá pracovní neschopnost za pokračování předchozí pracovní neschopnosti (§ 55 odst. 4 ZNP).


Nemocenské z důvodu karantény náleží i z ochranné lhůty, která činí 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, pokud zaměstnání trvalo alespoň 7 dnů. Aby vznikl nárok na poskytování nemocenského z důvodu karantény, musela karanténa trvat déle než 14 kalendářních dnů.

Souběh nároku na nemocenské z důvodu karantény a dočasné pracovní neschopnosti

Z nemocenského pojištění nelze nahrazovat ztrátu příjmu za stejnou dobu z důvodu trvání více sociálních událostí v této době. Tak například zaměstnankyně má po celý měsíc duben nárok na peněžitou pomoc v mateřství, od 10. dubna jí i jejímu otci bude nařízena karanténa do konce měsíce a od 15. dubna ošetřuje nemocného otce, který s ní žije v domácnosti a u něhož lékař potvrdil potřebu ošetřování jinou osobou. V § 48 odst. 1 ZNP je stanovena přednost dávek (přednost má peněžitá pomoc v mateřství před ostatními dávkami).

V odst. 2 téhož ustanovení se řeší souběh nároku na nemocenské z důvodu karantény a dočasné pracovní neschopnosti. Pro tento souběh platí zásada, že nemocenské přiznané z dřívější sociální události má přednost před nemocenským náležejícím z nové sociální události. Z hlediska souběhu nemocenského a náhrady mzdy se náhrada mzdy za prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti chová obdobně jako nemocenské.

Příklad

Karanténa uznána od 1. do 14. dubna.

Dočasná pracovní neschopnost uznána pro úraz v domácnosti (zlomenina ruky), trvala 3 týdny a byla uznána:

a) od 11. dubna

Z důvodu karantény náleží náhrada mzdy od 1. do 14. dubna a z důvodu pracovní neschopnosti od 11. do 24. dubna. Nemocenské náleží od 25. dubna. Dne 11. dubna sice vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za dobu uznané dočasné pracovní neschopnosti, ale při souběhu náhrady mzdy v období od 11. do 14. dubna má přednost v poskytování výplaty náhrady mzdy náhrada mzdy z karantény. Ani náhradu mzdy nelze za stejný pracovní den vyplácet vícekrát. Do 14. dubna náleží náhrada mzdy vypočtená pro účely karantény a od 15. dubna ve výši pro účely dočasné pracovní neschopnosti.

b) od 15. dubna

Z důvodu karantény náleží náhrada mzdy od 1. do 14. dubna a z důvodu pracovní neschopnosti od 15. do 28. dubna. Od 29. dubna bude vypláceno nemocenské.


Poživatel starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byl v roce 2020 uznán dočasně práce neschopným od 18. ledna do 30. dubna.

Náhrada mzdy náležela od zaměstnavatele za období pracovní neschopnosti od 18. do 31. ledna. Nemocenské vyplaceno za 70 kalendářních dnů od 1. února do 10. dubna.

Karanténa byla potvrzena na dobu 20 kalendářních dnů:

  • od 1. dubna

Nemocenské náleželo do 10. dubna. Nemocenské má přednost před náhradou mzdy v období od 1. do 10. dubna. Od 11. do 14. dubna bude zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy, od 15. do 20. dubna bude náležet nemocenské.

  • od 21. dubna

Náhrada mzdy náleží od 21. dubna do 4. května. I když pracovní neschopnost trvala do konce měsíce dubna, nemocenské se za dobu od 11. do 30. dubna nevyplácelo z důvodu vyčerpání podpůrčí doby 70 kalendářních dnů. Proto i za dobu trvání pracovní neschopnosti od 21. do 30. dubna náleží náhrada mzdy. Od 5. do 10. května bude poskytováno nemocenské z důvodu karantény.

  • od 20. května

Náhrada mzdy náleží v období 14 dnů (od 20. května do 2. června) a nemocenské od 3. června po dobu 6 kalendářních dnů.


Do „obecné“ délky podpůrčí doby pro poskytování nemocenského, tj. 380 dnů, a stejně tak i do „omezené“ délky podpůrčí doby pro poskytování nemocenského poživatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, tj. 70 dnů, se započítává u karantény jen doba karantény a u dočasné pracovní neschopnosti jen doba dočasné pracovní neschopnosti. Proto poživateli starobního důchodu, i když mu bylo v kalendářním roce poskytováno nemocenské z důvodu uznané dočasné pracovní neschopnosti po dobu 70 dnů, může být vypláceno nemocenské z důvodu karantény také až po dobu 70 dnů při téže karanténě nebo při více karanténách v kalendářním roce.

Uplatňování nároku na nemocenské při karanténě pojištěnce

Nárok na nemocenské se „normálně“ uplatňuje na tiskopise „Potvrzení o nařízení ­karantény“. Pro tento tiskopis nebyla od 1. ledna 2020 zavedena možnost předávat jej elektronicky jako u eNeschopenky. Tento tiskopis zpravidla vydávají orgány ochrany veřejného zdraví, které nepracují s eNeschopenkami; dosud těchto tiskopisů bylo vydáváno jen velmi málo, proto nebylo zavedeno „eNařízení karantény“.

Předepsaný tiskopis

Předepsaným tiskopisem je „Potvrzení o nařízení karantény“. Tento tiskopis má 5 dílů:

  • I. díl – Oznámení o nařízení karantény – zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli pro uplatnění nároku na náhradu mzdy,
  • II. díl – Hlášení OSSZ o nařízení karantény – zdravotnické zařízení odesílá OSSZ,
  • III. díl – Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské – zaměstnanec předá zaměstnavateli a ten OSSZ spolu s přílohou k žádosti; příloha k žádosti může být v tištěné podobě nebo může být odeslána elektronicky,
  • IV. díl – Oznámení o ukončení karantény – zaměstnanec předá zaměstnavateli pro odeslání na OSSZ,
  • V. díl – Hlášení OSSZ o ukončení karantény – odesílá lékař OSSZ. Tento tiskopis je pouze v tištěné podobě a je to oficiální tiskopis.

Tiskopis pro náhradu mzdy a nemocenské u koronaviru

Karanténu v souvislosti s výskytem koronaviru nařizují převážně ošetřující lékaři. Je umožněno, aby k potvrzování nařízení karantény nemuseli využívat předepsaný tiskopis, ale využili eNeschopenku. Na obou tiskopisech se uvádějí stejné údaje o pojištěnci a zaměstnavateli. Aby se poznalo, že je potvrzováno nařízení karantény a nikoliv dočasná pracovní neschopnost, vyplní ošetřující lékař do rubriky „Druh vykonávané práce (profese)“ slovo „karanténa“. Pro rozhodnutí o karanténě není důležité, jaké zaměstnání je vykonáváno. U karantény nemusí lékař tisknout II. díl eNeschopenky, tj. Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Zaměstnavatel bude informován o karanténě u svého zaměstnance prostřednictvím ČSSZ, tak jako je tomu u neschopenky, a samozřejmě se předpokládá, že i zaměstnanec bude zaměstnavatele neprodleně informovat o překážce v práci.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen oznamovat zaměstnavateli podle § 64 odst. 1 písm. o) ZNP nařízení karantény, trvání a ukončení karantény.

Režim, který je pojištěnec povinen dodržovat v době karantény, nestanoví předpisy o nemocenském pojištění, ale zdravotnické předpisy. Podle § 84 odst. 1 písm. j) ZNP kontrolují OSSZ pouze dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců, nikoliv pojištěnců v karanténě. OSSZ proto neukládá sankce za porušení stanoveného režimu při karanténě.

OŠETŘOVNÉ Z DŮVODU KARANTÉNY

„Ošetřovaná osoba“

Ošetřovné z důvodu karantény náleží při péči o zdravé dítě mladší 10 let ve třech případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) ZNP, a to:

  • škola nebo jiné zařízení, které dítě navštěvuje, byly uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídatelné události,
  • dítě má nařízenou karanténu, a proto nemůže docházet do školy nebo jiného zařízení, v němž pobývá v době, kdy osoby, které o dítě pečují, pracují,
  • osobě, která o dítě pečuje, byla nařízena karanténa.

Ošetřující osoba

Nárok na nemocenské při karanténě má každý pojištěnec v době účasti na nemocenském pojištění nebo z ochranné lhůty. Na ošetřovné nemají nárok někteří zaměstnanci, u nichž se zpravidla nestanoví pracovní doba, a proto si mohou rozvrhovat pracovní dobu podle potřeby. Na ošetřovné nemají podle § 39 odst. 5 ZNP nárok např.:

  • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,
  • zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu,
  • členové kolektivních orgánů,
  • domáčtí zaměstnanci.

Uplatňování nároku na ošetřovné při péči o dítě mladší 10 let

V případě, že má dítě nařízenou karanténu, anebo byla osobě, která o dítě pečuje, nařízena karanténa, připojí žadatel o ošetřovné k žádosti o ošetřovné tiskopis „Potvrzení o nařízení karantény“, který vydává zdravotnické zařízení.

Tiskopis pro uplatnění nároku na ošetřovné při uzavření školy

Uplatňuje-li pojištěnec nárok na ošetřovné z důvodu uzavření školy nebo jiného zařízení (dále jen „škola“), vydává škola rodičům dětí nebo jimi pověřené osobě tiskopis „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“. Tato žádost má papírovou podobu.

V části A tiskopisu potvrzuje škola uzavření školy. Uvádí zde identifikační údaje o dítěti, kdo nařídil uzavření školy, důvod uzavření a od kdy do kdy bude škola uzavřena. Vzhledem k tomu, že k uzavření škol došlo bez vymezení doby, do kdy budou školy uzavřeny, uvede škola na tiskopise v řádku „do“ do odvolání. Pokud by o uzavření školy rozhodl např. ředitel školy, který není k takovému rozhodnutí kompetentní, nárok na ošetřovné na děti z této školy by nevznikl. Rozhodnutí o uzavření škol se netýká mateřských škol. Pokud mateřská škola bude uzavřena z rozhodnutí nadřízeného orgánu, vznikne na děti z takové mateřské školy nárok na ošetřovné.

V části B tiskopisu žádá zaměstnanec o ošetřovné. Pokud tento tiskopis předala škola rodiči dítěte ihned při uzavření školy, doporučuje se, aby zaměstnanec vyplnil žádost po uplynutí doby, po kterou bude na dítě náležet ošetřovné, aby OSSZ obdržela všechny potřebné podklady pro posouzení nároku na dávku, tj. na tiskopise vyplnit, jestli o dítě pečoval, a příp. v kterých dnech pracoval. V takovém případě může vyplnit řádek „O výše uvedené dítě jsem osobně pečoval ve dnech“.

V části „Záznamy zaměstnavatele“ uvede zaměstnavatel, ve kterých dnech, které spadají do podpůrčí doby, zaměstnanec v průběhu péče o dítě pracoval.

Předávání tiskopisu e-mailem

ČSSZ zajistila, aby rodiče dětí nemuseli z důvodu plošného uzavření škol chodit pro tento tiskopis do školy, ale škola jim jej může poslat i e-mailem. Škola může tento tiskopis jako elektronický tiskopis vyplnit na ePortále ČSSZ a poté poslat e-mailem rodiči.

Rodič, který obdržel tiskopis e-mailem, může tento e-mail ihned přeposlat zaměstnavateli jako informaci o potřebě péče o dítě k omluvení nepřítomnosti v práci.

V další fázi by měl zaměstnanec uplatnit nárok na ošetřovné, tj. vyplnit část B tiskopisu a předat jej zaměstnavateli krátce po době, za kterou bude mít nárok na ošetřovné.

Žádost o ošetřovné musí žadatel podepsat a zaslat zaměstnavateli. Pokud disponuje uznávaným elektronickým podpisem, přepošle zaměstnavateli doplněnou a podepsanou žádost v e-mailu, ve kterém mu škola zaslala tiskopis.

Většina rodičů nebude mít možnost elektronicky odeslat žádost uvedeným způsobem. Tito rodiče si žádost vytisknou v pdf, podepíší a pošlou zaměstnavateli. Mohou ji poslat naskenovanou e-mailem, nebo ji předat v papírové podobě.

Možnost vystřídat se v péči s jiným pojištěncem v době podpůrčí doby s nárokem na ošetřovné samozřejmě zůstává.

Zaměstnavatel

Zaměstnavatel, který obdrží tiskopis s elektronickým podpisem zaměstnance, přepošle tento tiskopis OSSZ, nikoliv však e-mailem, ale zabezpečenou cestou (datovou schránkou, s elektronickým podpisem). Obdrží-li zaměstnavatel žádost v papírové formě, doručí ji OSSZ v papírové formě nebo ji naskenuje a pošle ji zabezpečeným způsobem (datovou schránkou nebo se zaručeným elektronickým způsobem).

Výklad pro stanovení vzniku potřeby ošetřování při plošném uzavření všech škol

Potřeba ošetřování vzniká prvním dnem vzniku sociální události. Sociální událostí, která zakládá nárok na ošetřovné u dítěte mladšího 10 let, je např. jeho onemocnění, osoba, která o dítě pečuje, není schopna se o něho nadále starat pro nemoc, porod apod., uzavření školy z důvodu nařízení příslušného orgánu. K uzavření škol došlo od 11. března, tento den by měl být sociální událostí, od níž se počítá podpůrčí doba 9 nebo 16 dnů u ošetřovného. Řada rodin v této době byla v cizině v rámci jarních prázdnin a o uzavření škol ani nevěděla, proto podpůrčí doba začíná dnem, který si zaměstnanec určí jako den, od něhož žádá o ošetřovné.

Článek byl publikován v časopise Mzdová účetní.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři