Kurzarbeit po česku
Dne 17. 6. 2015 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o zaměstnanosti (sněmovní tisk 296), která má umožnit zavedení tzv. kurzarbeitu. Jedná se o novinku, která má pomoci zaměstnavatelům překlenout obtížná období, aniž by museli propouštět své zaměstnance. Podívejme se proto blíže, jaké nové možnosti se zaměstnavatelům naskytnou, jestliže bude tato novela schválena i v Senátu a podepsána prezidentem.
Již „starý“ zákoník práce umožňoval zaměstnavateli při vážných provozních důvodech domluvit se s odborovou organizací, že po dobu jejich trvání nebudou zaměstnanci konat práci, avšak nebude jim muset platit náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Současný zákoník práce zná podobnou překážku v práci na straně zaměstnavatele - částečnou nezaměstnanost. Jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
Zaměstnancům po dobu trvání této překážky náleží náhrada mzdy ve výši, na které se zaměstnavatel dohodne s odborovou organizací, ne však nižší než 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může zaměstnavatel vydat ohledně částečné nezaměstnanosti vnitřní předpis. Náhrada mzdy však také nesmí být nižší než 60 % průměrného výdělku.
Současný návrh kurzarbeitu
Návrh novely zákona o zaměstnanosti, který schválila Poslanecká sněmovna a který má nově zavést tzv. kurzarbeit, vychází z již fungující úpravy částečné nezaměstnanosti (a dále ho zavádí i pro případ přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům nebo živelním událostem). Na část nákladů na náhradu mzdy by však zaměstnavateli přispíval stát.
Základní podmínky získání státního příspěvku jsou:
- nemožnost přidělovat zaměstnanci práci nejméně v rozsahu 20 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí;
- po předchozím souhlasu vlády uzavření dohody s Úřadem práce o poskytnutí příspěvku, přičemž od jejího uzavření bude zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši alespoň 70 % průměrného výdělku;
- závazek, že po dobu poskytování příspěvku zaměstnavatel s dotčenými zaměstnanci neukončí pracovní poměr z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce).
K žádosti o příspěvek bude dále muset zaměstnavatel předložit:
- dohodu s odborovou organizací (vnitřní předpis) o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti;
- popis důvodů, proč zaměstnavatel žádá o příspěvek a popis opatření, která již k řešení situace zavedl (opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené);
- seznam dotčených provozoven a zaměstnanců;
- popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události.
Výše poskytovaného příspěvku bude činit 20 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak nejvýše 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V současnosti by to bylo nejvýše 3.147 Kč za měsíc.
Příspěvek může být přiznán až na dobu 6 měsíců s možností jednoho prodloužení. Podrobnosti poskytování příspěvku, včetně určení období, kdy bude možné o příspěvek žádat, důvodů, z jakých bude možné o příspěvek žádat, stanovení delší doby čerpání příspěvku, vzor žádosti a další má stanovit vláda ve svém nařízení, jehož text zatím není známý.
Praktické využití
Podmínky poskytování příspěvku jsou poměrně komplikované a nepřináší pro zaměstnavatele významnější finanční přínos. Ve standardním případě zaměstnavatel místo náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnanci za dny uplatnění kurzarbeitu vyplatí 70 %, z nichž 50 % bude hradit sám a 20 % mu vrátí stát prostřednictvím příspěvku. Úspora tedy bude pouhých 10 % průměrného výdělku za dobu, kdy zaměstnanec nebude pracovat (pokud nedosáhne maximální výše příspěvku, pak by byla úspora ještě nižší).
Velkou otázkou bude případné schvalování a přiznávání příspěvku. Už samotný předchozí souhlas vlády je poměrně nestandardní a je otázka, jestli je vláda bude vůbec udělovat a jestli to celý proces pouze neúměrně neprodlouží. Stejně tak některé skutečnosti povinně uváděné v žádosti budí pochyby. Například opatření k řešení situace - využití konta pracovní doby, čerpání dovolené. Kdyby tato opatření byla chápána jako podmínky pro získání příspěvku, nejspíše by nutnost zavedení konta pracovní doby většinu zaměstnavatelů odradila.
I když se jedná o obecně pozitivní počin ve prospěch zaměstnavatelů, jeho užitečnost a použitelnost je zatím více než sporná. Až praxe ukáže, jestli to bude vítaná novinka, nebo pouze další neúspěšný pokus o zavedení kurzarbeitu po česku.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




