Kurzarbeit po česku

Již „starý“ zákoník práce umožňoval zaměstnavateli při vážných provozních důvodech domluvit se s odborovou organizací, že po dobu jejich trvání nebudou zaměstnanci konat práci, avšak nebude jim muset platit náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Současný zákoník práce zná podobnou překážku v práci na straně zaměstnavatele - částečnou nezaměstnanost. Jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Zaměstnancům po dobu trvání této překážky náleží náhrada mzdy ve výši, na které se zaměstnavatel dohodne s odborovou organizací, ne však nižší než 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může zaměstnavatel vydat ohledně částečné nezaměstnanosti vnitřní předpis. Náhrada mzdy však také nesmí být nižší než 60 % průměrného výdělku.

Současný návrh kurzarbeitu

Návrh novely zákona o zaměstnanosti, který schválila Poslanecká sněmovna a který má nově zavést tzv. kurzarbeit, vychází z již fungující úpravy částečné nezaměstnanosti (a dále ho zavádí i pro případ přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům nebo živelním událostem). Na část nákladů na náhradu mzdy by však zaměstnavateli přispíval stát.

Základní podmínky získání státního příspěvku jsou:

• nemožnost přidělovat zaměstnanci práci nejméně v rozsahu 20 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí;
• po předchozím souhlasu vlády uzavření dohody s Úřadem práce o poskytnutí příspěvku, přičemž od jejího uzavření bude zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši alespoň 70 % průměrného výdělku;
• závazek, že po dobu poskytování příspěvku zaměstnavatel s dotčenými zaměstnanci neukončí pracovní poměr z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce).

K žádosti o příspěvek bude dále muset zaměstnavatel předložit:

• dohodu s odborovou organizací (vnitřní předpis) o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti;
• popis důvodů, proč zaměstnavatel žádá o příspěvek a popis opatření, která již k řešení situace zavedl (opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené);
• seznam dotčených provozoven a zaměstnanců;
• popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události.

Výše poskytovaného příspěvku bude činit 20 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak nejvýše 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V současnosti by to bylo nejvýše 3.147 Kč za měsíc.

Příspěvek může být přiznán až na dobu 6 měsíců s možností jednoho prodloužení. Podrobnosti poskytování příspěvku, včetně určení období, kdy bude možné o příspěvek žádat, důvodů, z jakých bude možné o příspěvek žádat, stanovení delší doby čerpání příspěvku, vzor žádosti a další má stanovit vláda ve svém nařízení, jehož text zatím není známý.

Praktické využití

Podmínky poskytování příspěvku jsou poměrně komplikované a nepřináší pro zaměstnavatele významnější finanční přínos. Ve standardním případě zaměstnavatel místo náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnanci za dny uplatnění kurzarbeitu vyplatí 70 %, z nichž 50 % bude hradit sám a 20 % mu vrátí stát prostřednictvím příspěvku. Úspora tedy bude pouhých 10 % průměrného výdělku za dobu, kdy zaměstnanec nebude pracovat (pokud nedosáhne maximální výše příspěvku, pak by byla úspora ještě nižší).

Velkou otázkou bude případné schvalování a přiznávání příspěvku. Už samotný předchozí souhlas vlády je poměrně nestandardní a je otázka, jestli je vláda bude vůbec udělovat a jestli to celý proces pouze neúměrně neprodlouží. Stejně tak některé skutečnosti povinně uváděné v žádosti budí pochyby. Například opatření k řešení situace - využití konta pracovní doby, čerpání dovolené. Kdyby tato opatření byla chápána jako podmínky pro získání příspěvku, nejspíše by nutnost zavedení konta pracovní doby většinu zaměstnavatelů odradila.

I když se jedná o obecně pozitivní počin ve prospěch zaměstnavatelů, jeho užitečnost a použitelnost je zatím více než sporná. Až praxe ukáže, jestli to bude vítaná novinka, nebo pouze další neúspěšný pokus o zavedení kurzarbeitu po česku.