Vliv vyšší minimální mzdy na pracovněprávní nároky zaměstnanců

Od ledna 2021 došlo ke změnám týkajícím se minimální a zaručené mzdy. Nejde „jen“ o navýšení minimální mzdy, ale novou právní úpravou jsou navýšeny i některé pracovněprávní nároky zaměstnanců.

JUDr. Ladislav Jouzaadvokát, rozhodce pracovních sporů podle oprávnění MPSV

Při stanovení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se přihlíží nejen k vývoji inflace, ale i ke mzdovému vývoji.

Odečet mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve ztíženém prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek od mzdy (platu) zaměstnance pro účely jejího porovnání s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy je legislativně upraven již řadu let. Mezi složky mzdy, které je nutno dále odečíst, je příplatek za práci v sobotu a v neděli, který je nárokovou složkou mzdy.

Minimální mzda se pravidelně od 1. ledna zvyšuje

Vláda 16. listopadu 2020 rozhodla, že od 1. ledna 2021 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 15 200 Kč (dříve 14 600 Kč) za měsíc nebo 90,50 (dříve 87,30 Kč za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.

Právní úprava minimální mzdy je provedena v § 111 zákoníku práce (dále zák. práce) a v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Zvýšení minimální mzdy bylo provedeno v nařízení vlády.

Pokud by si zaměstnanec vydělal méně po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve zdraví ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví.

Ke mzdě přísluší zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou, možnost volby doplatku do hodinové nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje zák. práce sjednáním, stanovením nebo určením formy doplatku před započetím práce.  V opačném případě je zaměstnavatel povinen použít doplatku do minimální hodinové mzdy.

Stejnou mzdovou úroveň má minimální mzda zaměstnanců, kteří jsou zdravotně postižení (např. poživatelé invalidních důchodů). Pro tyto osoby platí rovněž měsíční i hodinová minimální mzda. Toto opatření má za cíl stabilizovat postavení této specifické skupiny zaměstnanců na trhu práce a odstranit možné příčiny nerovnosti v odměňování v závislosti na zdravotním stavu zaměstnance.

Minimální odměna v dohodách 

Zaměstnanci často využívají flexibilních forem zaměstnávání, např. v dohodách mimo pracovní poměr. Platí i v těchto případech minimální mzda?

V uvedených vztazích nejde o mzdu, ale odměnu. Ochrana prostřednictvím minimální mzdy je pro všechny zaměstnance a typy odměn za práci podle zák. práce. Vztahuje se i na odměny za práci konanou podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Odměna za práce podle dohod není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy 90,50 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Příklad

Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 27 150 (dříve 26 190 Kč) a v dohodě o pracovní činnosti 1 810 Kč (dříve 1 746 Kč) za 20 hodin za týden.

Vyšší příspěvek na zapracování

Nová výše minimální mzdy se projevuje nejen v přímých částkách, které zaměstnanec dostane ve výplatě, ale má odraz v řadě dalších pracovněprávních předpisech. Jedním z nich je příspěvek na zapracování.

Tento příspěvek má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči § 33 zák. č. 435/2004 Sb, zákon o zaměstnanosti (dále z. o. z.), byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Zejména se jedná osoby, které nastupují do pracovního procesu bezprostředně po absolvování školy. Mohou to však být i jiní zaměstnanci, kteří nastupují do pracovněprávního vztahu bez potřebných znalostí a dovedností a zaměstnavatel jim umožní zapracování, případně zaškolení podle § 228 zák. práce. Přitom i nadále platí povinnost zaměstnavatele, že musí zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace.

Příspěvek se poskytuje  jednorázově zpětně na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tedy 7 600 Kč (dříve 7 300 Kč).  Celková částka může být 22 800 (dříve 21 900 Kč).

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.

Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 z. o. z. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1. ledna 2021 je to 7 600 Kč (dříve  7 300 Kč). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 45 600 Kč (dříve  43 800 Kč).

Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v personální praxi potíže. Je to  změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku ke mzdě se rozumí prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Jaká je výše příplatku?

Jednotlivé druhy škodlivin zhoršující pracovní prostředí uvádí nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jsou to např. chemické škodliviny, koncentrace prachu, hluk, vibrace, ionizující záření, elektromagnetické záření, infračervené záření, působení laserů, infekční nákazy, chemické karcinogeny, zvýšený tlak vzduchu a jejich nejvyšší přípustná koncentrace.

Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby hodinové minimální mzdy. Jedná se o zaměstnavatele, kteří odměňují mzdou (tzv. podnikatelské subjekty). Tato částka je od 1. ledna 2021 90,50 Kč (dříve 87,30 Kč), takže za 1 hodinu práce ve ztíženém pracovním prostředí poskytne zaměstnavatel příplatek nejméně ve výši 9,05 Kč (dříve 8,73 Kč).  Pokud by ztěžujících vlivů bylo několik, např. prach a vibrace, a zaměstnanec za těchto podmínek pracoval, příplatek se násobí. Budou-li ztěžující vlivy např. dva, je příplatek za hodinu  2 x 9,05 Kč.

Nesprávná podnikatelská praxe se vyskytuje v případě nezapočítávání haléřových částek do hodinové sazby s odůvodněním, že jde o nevýrazné hodnoty. Opak se však projeví, jestliže je tento příplatek poskytován po dobu několika hodin nebo jestliže je více škodlivých vlivů na pracovišti.

Příplatek u nepodnikatelských subjektů

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je u nepodnikatelských subjektů odlišný.

U nepodnikatelských subjektů není příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí přesně stanoven. V § 128 zákoníku práce je uvedena pouze jeho minimální výše, která je nejméně 5 % částky minimální mzdy. Od 1. ledna 2021 tedy částka nejméně 760 Kč (dříve 730 Kč) za měsíc. Zaměstnavatel při stanovení této částky musí zohlednit míru rizika, intenzitu a dobu působení ztěžujících vlivů, kterým je zaměstnanec vystaven. V rámci stanoveného rozpětí zhodnotí zaměstnavatel rovněž současné působení více ztěžujících vlivů a to na rozdíl od příplatku poskytovaného ke mzdě (v podnikatelských subjektech), který je za každý ztěžující vliv uvedený v § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb..

Nevyplacená mzda

Mnohdy se stává, že zaměstnavatel se dostane do platební neschopnosti, která mnohdy končí insolvenčním řízením. Z toho pak vznikají nepříznivé důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance.  Zaměstnavatel není schopen jim vyplatit za vykonanou práci mzdu. Jak má zaměstnanec postupovat?

„Pomocí“ může být zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který v řadě ustanovení používá pojem „minimální mzda“.

Zaměstnanci mohou žádat o vyplacení mzdy úřad práce. V případě, že zaměstnanec uplatňuje nárok na mzdu, úřad práce zjistí, zda na zaměstnavatele, který mzdu neposkytl, byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. V opačném případě zaměstnanec musí podat návrh na zahájení tohoto řízení.

Má-li zaměstnanec k disposici doklady nebo důkazy, kterými může být prokázána výše jeho uplatňovaných nároků, může je přiložit k žádosti. Jde např. o pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování, mzdový výměr, zápočtový list, potvrzení zaměstnavatele apod. Tento postup může urychlit rozhodování úřadu práce a přinést zaměstnanci dřívější poskytnutí mzdy. Souhlasí-li výše uplatňovaných mzdových nároků s údaji, které úřadu práce poskytuje zaměstnavatel, dostane zaměstnanec mzdu v požadované výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, úřad práce přizná mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu. Pokud se zaměstnanci podaří nesporně prokázat výši požadovaných mzdových nároků později, poskytne mu úřad práce mzdu ve výši rozdílu mezi minimální mzdou a prokázanou částkou.

Odvody pojistného

Minimální mzda má vliv na placení pojistného ve zdravotním pojištění zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů.

V roce 2021 jet minimální mzda (minimální vyměřovací základ zaměstnance) 15 200 Kč. Zaměstnavatel bude odvádět pojistné za zaměstnance z vyměřovacího základu, který je zpravidla roveň hrubé mzdě zaměstnance, nejméně však z minimální vyměřovacího základu, tedy z minimální mzdy, pokud se na zaměstnance povinnost odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy vztahuje. Ve věci doplatku do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v roce 2021 bude provádět dopočet do částky 15 200 Kč.

Zaručená mzda

Současně s minimální mzdou se od 1. ledna 2020 upravují i částky zaručené mzdy.

Jde o zaměstnavatele, kteří působí v oblasti veřejné služby a správy nebo o ty, kteří nemají kolektivní smlouvu nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy (viz § 112 zák. práce). U zaměstnanců, kteří mají 40 hodinovou týdenní pracovní dobu je zaručená mzda ve skupinách prací stanovena takto:
1. skupina prací: 90,50 Kč za hodinu, 15 200 Kč za měsíc,
2. skupina prací: 99,90 Kč a 16 800 Kč,
3. skupina prací: 110,30 Kč a 18 500 Kč,
4. skupina prací: 121,80 Kč a 20 500 Kč,
5. skupina prací: 134,40 Kč a 22 600 Kč,
6. skupina prací: 148,40 Kč a 24 900 Kč,
7. skupina prací: 163,90 Kč a 27 500 Kč a
8. skupina prací: 181,00 Kč a 30 400 Kč.

Obdobně se zvyšují částky zaručené mzdy u zaměstnanců, kteří jsou zdravotně postiženými osobami.

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, případně hodinové mzdy.

Článek byl publikován na stránkách Advokátního deníku.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři