Řekl Nejvyšší soud ano alkoholu v práci?
Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.
Platí nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Je i malé množství alkoholu v krvi zaměstnance bez dalšího důvodem k výpovědi? Na tyto otázky odpovídal Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 4733/2015 ze dne 19. prosince 2016.
Zaměstnanec společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. na pozici vedoucího směny vypil k večeři dvě nealko piva a odjel na večerní směnu do práce. Tam mu dal zaměstnavatel dýchnout a 45 minut před začátkem směny mu naměřil 0,32 ‰, o půl hodiny později 0,23 ‰ a při následné krevní zkoušce už jen 0,11 ‰ alkoholu v krvi. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu představuje jednu ze základních povinností zaměstnance podle zákoníku práce, vyhodnotil zaměstnavatel stav zaměstnance jako závažné porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů a dal mu výpověď [výpovědní důvod podle § 52 písm. g) zákoníku práce]. S tím se ale zaměstnanec nesmířil, napadl výpověď u Okresního soudu v Ostravě pro neplatnost a soud mu dal za pravdu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je v případě porušení právních předpisů zaměstnancem třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem, intenzitě a způsobu porušení, k funkci, kterou zaměstnanec zastává, jeho dosavadní pracovní historii, jakož i k důsledkům porušení (způsobil zaměstnanec škodu?). Nestačí, že zaměstnanec měl při vstupu na pracoviště alkohol v krvi, je třeba také zkoumat, zda měla míra požití vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance, a to i v případě, že zmíněný zaměstnanec pracuje v rámci zvlášť nebezpečného provozu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla hodnota alkoholu v krvi zaměstnance na hranici chyby měření, dospěly soudy k názoru, že porušení právních předpisů zaměstnancem nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Podle našeho názoru jde o nebezpečný judikát, který zaměstnance neodradí od požití alkoholu před nástupem do práce nebo při jejím výkonu. Tolik diskutovaná nulová tolerance k alkoholu na pracovišti tak dostala v české judikatuře pěkný políček.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: eva.hladikova@bnt.eu
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




