Řekl Nejvyšší soud ano alkoholu v práci?
Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.
Platí nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Je i malé množství alkoholu v krvi zaměstnance bez dalšího důvodem k výpovědi? Na tyto otázky odpovídal Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 4733/2015 ze dne 19. prosince 2016.
Zaměstnanec společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. na pozici vedoucího směny vypil k večeři dvě nealko piva a odjel na večerní směnu do práce. Tam mu dal zaměstnavatel dýchnout a 45 minut před začátkem směny mu naměřil 0,32 ‰, o půl hodiny později 0,23 ‰ a při následné krevní zkoušce už jen 0,11 ‰ alkoholu v krvi. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu představuje jednu ze základních povinností zaměstnance podle zákoníku práce, vyhodnotil zaměstnavatel stav zaměstnance jako závažné porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů a dal mu výpověď [výpovědní důvod podle § 52 písm. g) zákoníku práce]. S tím se ale zaměstnanec nesmířil, napadl výpověď u Okresního soudu v Ostravě pro neplatnost a soud mu dal za pravdu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je v případě porušení právních předpisů zaměstnancem třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem, intenzitě a způsobu porušení, k funkci, kterou zaměstnanec zastává, jeho dosavadní pracovní historii, jakož i k důsledkům porušení (způsobil zaměstnanec škodu?). Nestačí, že zaměstnanec měl při vstupu na pracoviště alkohol v krvi, je třeba také zkoumat, zda měla míra požití vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance, a to i v případě, že zmíněný zaměstnanec pracuje v rámci zvlášť nebezpečného provozu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla hodnota alkoholu v krvi zaměstnance na hranici chyby měření, dospěly soudy k názoru, že porušení právních předpisů zaměstnancem nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Podle našeho názoru jde o nebezpečný judikát, který zaměstnance neodradí od požití alkoholu před nástupem do práce nebo při jejím výkonu. Tolik diskutovaná nulová tolerance k alkoholu na pracovišti tak dostala v české judikatuře pěkný políček.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: eva.hladikova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




