Rovné pracovní příležitosti v souvislosti s genderovou rovností

„Mladému děvčeti musíme dát svobodu, ale ne příležitost, aby ji mohla užívat.“ - Soren Kierkegaard

Právnická fakulta UK v Praze

Dovolte mi započít mou úvahu nad tématem rovných příležitostí v souvislosti s genderovou rovností právě shora uvedeným citátem pocházejícím z 19. století.

Na úvod si připomeňme, že do počátku dvacátého století nebyly podobné úvahy o rovnosti žen a mužů téměř přípustné a samotný pojem „genderová rovnost“ se v naší společnosti více diskutuje a rozvíjí až od dvacátých let dvacátého století. Právě v roce 1920 bylo v československé ústavě zakotveno, že ženy jsou politicky, sociálně a kulturně postaveny na roveň mužům a náleží jim volební právo.

Za poslední století došlo v oblasti genderové rovnosti k výraznému posunu vpřed, nicméně ani v současnosti nejsou příležitosti, zejména pracovní, postaveny mezi muži a ženami na roveň.

V mé úvaze se budu zabývat problematikou genderové rovnosti na území České republiky. Pokud bych se měla tomuto tématu věnovat v celosvětovém měřítku, má práce by musela být mnohonásobně obsáhlejší.

Co si pod pojmem rovných pracovních příležitostí představit? Jedná se především o přístup zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům, případně uchazečům o zaměstnání. Tento přístup zaměstnavatele nesmí omezovat, srovnávat či hodnotit jedince na základě národnosti, rasy, věku, barvy pleti, náboženství, politického vyznání a v neposlední řadě pohlaví.

Nejen v naší demokratické společnosti je více než nutné dbát na dodržování tohoto přístupu zaměstnavatelů, neboť všichni zaměstnanci či uchazeči o zaměstnání mají stejnou příležitost zapojit se na trhu práce a být za to patřičně ohodnoceni a odměněni.

Co se týče institucionálního dohledu nad problematikou rovných pracovních příležitostí v souvislosti s genderovou rovností, v České republice jsou dané otázky koordinovány vícero orgány veřejné moci. Jedná se především o Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která je stálým poradním orgánem vlády ČR pro otázky rovnosti žen a mužů. V Poslanecké sněmovně se předmětnou problematikou zabývá Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. I v Senátu České republiky má ochrana genderové rovnosti své zastoupení, a to konkrétně Podvýborem pro lidská práva a rovné příležitosti Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V neposlední řadě musím uvést i úřad Veřejného ochránce práv, který k prosazování práv v souvislosti s genderovou rovností též významně napomáhá.

Nad čím výše jmenované orgány tedy dohlíží?

Přednostně bych chtěla uvést, že právní předpisy České republiky v pravém slova smyslu nezvýhodňují mužské ani ženské pohlaví v otázkách pracovních příležitostí, ani v otázkách jiných. Nicméně v naší společnosti stále přetrvává názor, že žena je matkou a hospodyní a muž je hlavní živitel rodiny. Před stovky, ba i desítky lety tento model často fungoval a jedinou náplní ženy byl právě chod domácnosti a výchova dětí. V dnešní době je tomu podobně, ovšem žena je vedle naplňování chodu rodinné domácnosti též zaměstnána, aby pomohla muži udržet současný životní standard. Tato společenská úloha ženy je pak v jejím možném kariérním růstu nemalým problémem. Zaměstnavatel raději svěří vedoucí pozici zaměstnanci mužského pohlaví, neboť u něj nepředpokládá možné starosti a omezení plynoucí ze zajišťování chodu rodiny a domácnosti.

Výše zmíněné považuji jako hlavní a nejčastější důvod znevýhodňování žen v pracovním prostředí.

Dalším vlivem na znevýhodňování určitého pohlaví v otázkách pracovních příležitostí jsou zakotvené a mnohdy dnes již staromódní názory zaměstnavatelů o nižších schopnostech ženské pracovní síly. Mnohdy je v podvědomí zaměstnavatelů názor, že žena obecně disponuje horším analytickým a kvantitativním uvažováním, ačkoliv k tomuto názoru nemá zaměstnavatel žádný podklad.

Reálně mají ženy na trhu práce mnohdy nerovné postavení, a to v důsledku shora popsaných problémů. Toto nerovné postavení se týká především manažerských a jiných vedoucích pozic.

Z celé této úvahy je jistě patrné, že výraznou nerovnost mužů ohledně pracovních příležitostí na území České republiky (na rozdíl od postavení žen v této záležitosti) neshledávám. Je jistě možné, že bychom našli desítky, možná i stovky případů, kdy je diskriminován v pracovním prostředí právě muž, jedná se však o individuální případy a v mé stručné úvaze se zabývám pouze problematikou doléhající na celou společnost.


Článek se umístil v soutěži ELSA Day Legal writing na 3. místě.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část I.
Mimořádná stabilizační odměna v souvislosti s koronavirem

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část I.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu