Stravenkový paušál a jednatel společnosti

V souvislosti s nově zavedeným peněžitým příspěvkem na stravování neboli stravenkovým paušálem (dále jen „stravenkový paušál“) vyvstává dle našeho názoru i zajímavá otázka, nakolik může tento příspěvek za shodných podmínek jako zaměstnanec čerpat i člen orgánu právnické osoby, jež není ke společnosti v pracovním poměru (dále jen „jednatel“).

advokát, Rada & Partner
Foto: Fotolia

Nejprve několik obecných informací ke stravenkovému paušálu. 

Nyní je u zaměstnavatele stravenkový paušál daňově uznatelným výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Shodně jako u stravenek zůstává daňově uznatelný základ až do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, avšak oproti stravenkám zaměstnavatel vyplácí stravenkový paušál zaměstnanci přímo se mzdou či s platem.

Na straně zaměstnance pak je paušál osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.  

Aby se jednalo o daňově a odvodově zvýhodněný stravenkový paušál, musí být poskytnut na jednu směnu v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj. maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin dle § 176 zákoníku práce a dle ustanovení vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. (pro rok 2021 se jedná o částku 108,- Kč). Tomu aktuálně odpovídá stravenkový paušál ve výši až 75,60 Kč za jednu směnu. 

U jednatele však nastává složitější situace. Současné znění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”), zejména pak ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, které stanovuje možnost osvobození od daně z příjmů v tam definovaných případech nově obsahuje odkaz na směny stanovené zákoníkem práce. V souvislosti s tím je nejasné, zda z pohledu společnosti má být stravenkový paušál daňově uznatelný výdaj v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Jednatelé totiž běžně na směny nepracují.

Jeden z možných výkladů ve věci by mohl být ve smyslu, že jednateli je nutno vždy dodaňovat stravenkový paušál, který mu společnost poskytuje, a to z důvodu, že jednatel svou funkci nevykonává ve smyslu závislé práce dle zákoníku práce, a nelze na něj tudíž vztáhnout ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP o osvobození od daně z příjmů. Současně dle tohoto výkladu je také nejednoznačné, zda lze pro společnost vůbec využít pro daňovou uznatelnost stravenkového paušálu ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Domníváme se však, že v této věci máme možnost použít i jinou, pro jednatele i společnost výhodnější cestu výkladu, aby bylo možné jednateli poskytovat stravenkový paušál za stejných daňových podmínek jako „běžným“ zaměstnancům. 

Společnost vždy musí dodržet ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, aby pro ni bylo možné brát stravenkový paušál jako daňově uznatelný výdaj. Za předpokladu, že smlouva o výkonu funkce jednatele bude obsahovat ustanovení o pracovní době, resp. rozdělení výkonu jeho funkce do směn v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce (což není úplně běžné, ale domníváme se, že tomu tak být může), existence takového ustanovení v příslušné smlouvě pak dle našeho názoru bude dostačovat k tomu, aby mohl i jednatel čerpat stravenkový paušál bez dodaňování za stejných podmínek jako zaměstnanci dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.  

Pojmem „směna“ se pak podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí „část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat”. 

Je-li takto možné jednateli vymezit určité části pracovní doby, tedy směny, a následně je evidovat např. evidencí docházky či obdobným systémem, pak stravenkový paušál poskytnutý jednateli společnosti lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad), pokud přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby trvá alespoň 3 hodiny. 

V opačném případě, tj. bez vymezení určité části pracovní doby, stravenkový paušál na straně společnosti daňově uznatelným výdajem (nákladem) není, neboť v takovém případě není možné posoudit naplnění uvedené podmínky přítomnosti v práci.

Náš výklad podporuje nejen definice příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 ZDP a definice zaměstnance dle § 6 odst. 2 ZDP, kam spadá mj. i jednatel, ale i Generální finanční ředitelství. To se vyjádřilo obdobně v konkrétní odpovědi na dotaz týkající se event. dodaňování stravenkového paušálu u jednatelů. 

Domníváme se, že výše uvedené stojí za to vzít v potaz, protože i v případě jednatele by byla škoda připravit se o výhody, jež tato nová právní úprava přináší. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články