Právními předpisy neupravené překážky v práci na straně zaměstnance
V zákoníku práce je uveden výčet překážek v práci, ale tento výčet není uzavřený, což znamená, že vedle zákonem přímo upravených překážek mohou existovat i jiné, které nejsou v zákoně výslovně zmíněny.
Tyto překážky, přestože nejsou přímo zakotveny v právních předpisech, vedou k tomu, že zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci a nesmí z ní vyvozovat žádné důsledky. To, že zákon (ani prováděcí nařízení vlády) neupravuje překážky vyčerpávajícím způsobem, plyne z judikatury, jmenovitě z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 4411/2007.
Tento článek se zabývá různými situacemi, kdy dochází k překážkám v práci na straně zaměstnance, které nejsou výslovně upraveny zákoníkem práce.
Výčet hlavních neupravených překážek
(A) Klidový režim po lékařském vyšetření
Pokud zaměstnanec musí po lékařském vyšetření nebo ošetření dodržovat klidový režim, mělo by se jednat o překážku v práci zákonem výslovně neupravenou. Podle autora článku by náhrada mzdy měla být poskytnuta pouze za dobu, kterou by zaměstnanec potřeboval k návratu do zaměstnání. Zbytek směny by měl být klasifikován jako překážka bez náhrady.[1]
(B) Ztráta dokladů
Pokud zaměstnanec potřebuje pracovní volno kvůli ztrátě občanského průkazu nebo řidičského průkazu, může požádat o volno za účelem splnění souvisejících občanských povinností. Tuto situaci však zákon neřadí mezi typické případy občanské povinnosti, a proto se jedná o překážku bez náhrady mzdy.[2]
(C) Zdravotní nezpůsobilost k práci
Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci, zaměstnavatel by měl zvážit, zda mu nabídnout jinou práci. Pokud žádná jiná práce není k dispozici, může být situace posouzena jako překážka na straně zaměstnance bez náhrady mzdy.
(D) Doprovod dítěte do školy
Další důvod, pro který lze čerpat pracovní volno, je doprovod dítěte do školy a zpět, zejména pokud jde o první školní den. Přestože tento důvod pro pracovní volno není přímo uveden v zákoníku práce, lze využít analogii se zákonem o státní službě, který tuto možnost výslovně připouští. Podle tohoto zákona má státní zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou platu k doprovodu dítěte do školy v první školní den – smysl a účel tohoto pravidla lze obdobně aplikovat i na pracovní vztahy v soukromém sektoru vzhledem k tomu, že první školní den představuje významnou událost pro dítě i rodiče, je zaměstnavatel povinen poskytnout toto volno, aby podpořil harmonizaci rodinného a pracovního života. Zároveň nevidím legitimní důvod pro rozlišování mezi doprovodem dítěte k lékaři a jeho doprovodem do školy.
Musíme však zohledňovat i zájmy na straně zaměstnavatele, a proto tento typ volna může čerpat jeden z rodičů.
(E) Vzetí do vazby nebo výkon trestu odnětí svobody
Zaměstnanec, který je vzat do vazby nebo vykonává trest odnětí svobody, nemůže být v práci přítomen. Zaměstnavatel mu podle převažujících názorů, s nimiž souzním, musí tuto nepřítomnost omluvit, ačkoliv přímo z právních předpisů tato povinnost nevyplývá.
Závěrem
Závěrem lze zopakovat, že i právním předpisem neupravené překážky v práci mohou vést k tomu, že zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance, aniž by z ní vyvozoval jakékoliv sankce. Tento princip vyplývá nejen z judikatury, konkrétně z rozhodnutí Nejvyššího soudu (21 Cdo 4411/2007), ale také z logiky pracovněprávních vztahů, které musí respektovat práva zaměstnanců.
V tomto článku jsme stručně zmínili, co mezi takové překážky patří.
[1] Shodně BUKOVJAN, P. Jiné než právními předpisy upravené překážky v práci. Praktická personalistika č. 11-12/2019, str. 33 - 38.
[2] Viz tamtéž.
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.



