Zaměstnávání cizinců v České republice
Potřebujete sehnat nové zaměstnance? V České republice téměř nadlidský úkol. Podle dostupných statistik úřadu práce ze září 2019 se míra nezaměstnanosti drží třetí měsíc v řadě na úrovni 2,7 %. To je samo o sobě velmi nízké číslo a jedná se dokonce o nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé EU. Pokud se rozhodnete nabrat nové zaměstnance, budete nejspíš nuceni poohlédnout se po někom ze zahraničí. Připravte se, že zaměstnávání cizinců v českých podmínkách je nákladný a zdlouhavý proces. Ten se vám pokusíme přiblížit v 7 stručných a přehledných bodech.
1. PRÁVNÍ RÁMEC ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ
Problematiku zaměstnávání cizinců upravuje primárně zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Ten obsahuje obecné podmínky vstupu cizince na území, právní úpravu zaměstnaneckých karet i samotný proces získání zaměstnanecké karty. Druhým důležitým právním předpisem je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Část čtvrtá zákona se věnuje zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Mimo jiné jsou v ní stanoveny informační povinnosti zaměstnavatele a podmínky povolení k zaměstnání cizince. Pokud se Vám podaří celým procesem úspěšně projít a cizince zaměstnat, samotný pracovněprávní vztah se bude řídit zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce za stejných podmínek, jako u běžného českého zaměstnance.
2. KDO JE POVAŽOVÁN ZA CIZINCE?
Za cizince zákony, které upravují zaměstnávání cizinců, považují tzv. občany třetích zemí. Občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Volný pohyb osob, mezi které patří i zaměstnanci, je vedle volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, jednou ze základních svobod EU. Občané EU tedy mají v České republice přístup na trh práce za stejných podmínek jako čeští občané.
3. VOLNÝ PŘÍSTUP NA TRH PRÁCE
Občanů cizích států s volným přístupem na trh práce je celá řada. Nejvýznamnější a největší skupina jsou občané členských států EU. Volný přístup na trh práce však mají i některé vybrané skupiny cizinců ze třetích zemí, např. absolventi českých středních a vysokých škol, držitelé povolení k trvalému pobytu atd. Úplný výčet naleznete v § 98 zákona o zaměstnanosti. Co to přesně znamená? Takového cizince můžete zaměstnat, aniž by potřeboval jakékoliv další povolení k zaměstnání.
4. ZAMĚSTNANECKÁ KARTA
Pokud na cizince nedopadá žádná z výjimek, které jsou popsány v předešlém bodě, musí získat zaměstnaneckou kartu. Existují i některá další pobytová oprávnění, která cizince opravňují k práci na území ČR (např. modrá karta pro vysoce kvalifikované zaměstnance), ale zaměstnanecká karta je jednoznačně nejrozšířenější. Postup pro její vyřízení je zjednodušeně následující: zaměstnavatel na úřadu práce nahlásí nové volné pracovní místo, vyhlédne si cizince, se kterým si domluví podmínky spolupráce a cizinec následně podá žádost o zaměstnaneckou kartu. Podrobně je vše uvedeno v § 42g zákona o pobytu cizinců. O vydání zaměstnanecké karty rozhodne Ministerstvo vnitra ve lhůtě 60 dnů
5. TEST TRHU PRÁCE
Významná je povinnost zaměstnavatele nahlásit volné pracovní místo na úřadu práce. Tuto povinnost zaměstnavatel splní vyplněním „Hlášenky volného pracovního místa“ a jejím zasláním na příslušný krajský úřad práce. Hlášenka musí obsahovat charakteristiku pracovní pozice včetně nabízené odměny. Teprve poté, kdy se během 30 dnů nepodaří úřadu práce sehnat vhodného kandidáta, je pracovní místo zařazeno do Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a místo může být nabídnuto cizinci. Jedná se o ochranu českého pracovního trhu před tím, aby cizinci neobsazovali pracovní místa, o která mají zájem čeští zaměstnanci.
6. NESPOLEHLIVÝ ZAMĚSTNAVATEL
Pro každého, kdo uvažuje o zaměstnání cizinců je důležité, seznámit se i s právní úpravou tzv. nespolehlivého zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel stane nespolehlivým, nemůže zaměstnávat držitele zaměstnaneckých karet. Za nespolehlivého je považován zaměstnavatel, který není tzv. osobou bezdlužnou, kterému v posledních 4 měsících byla uložena pokuta za výkon nelegální práce nebo který je v likvidaci atd. Úplný výčet důvodů naleznete v § 178f zákona o pobytu cizinců.
7. AKTUÁLNÍ ZMĚNY
Stejně jako řada jiných českých právních předpisů, zákon o pobytu cizinců zákonodárci bohužel velmi často mění a pro zaměstnavatele je obtížné držet s jednotlivými novelami krok. Např. novelou ze srpna 2017 se do zákona dostal již zmiňovaný institut nespolehlivého zaměstnavatele. Zatím poslední novela účinná od 31. 7. 2019 zavedla pro zaměstnavatele důležité pravidlo. Cizinci, kteří obdrží zaměstnaneckou kartu, mohou změnit zaměstnavatele nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty. Je to ochrana před tím, aby zaměstnavatel za vynaložení velkých nákladů nepřivedl do ČR zaměstnance, který brzy odejde pracovat jinam. Z pohledu těch, kdo zaměstnávají cizince nebo o tom aktuální uvažují, jde jistě o pozitivní změnu.
Další články
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.




