Zaměstnávání cizinců v České republice
Potřebujete sehnat nové zaměstnance? V České republice téměř nadlidský úkol. Podle dostupných statistik úřadu práce ze září 2019 se míra nezaměstnanosti drží třetí měsíc v řadě na úrovni 2,7 %. To je samo o sobě velmi nízké číslo a jedná se dokonce o nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé EU. Pokud se rozhodnete nabrat nové zaměstnance, budete nejspíš nuceni poohlédnout se po někom ze zahraničí. Připravte se, že zaměstnávání cizinců v českých podmínkách je nákladný a zdlouhavý proces. Ten se vám pokusíme přiblížit v 7 stručných a přehledných bodech.
1. PRÁVNÍ RÁMEC ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ
Problematiku zaměstnávání cizinců upravuje primárně zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Ten obsahuje obecné podmínky vstupu cizince na území, právní úpravu zaměstnaneckých karet i samotný proces získání zaměstnanecké karty. Druhým důležitým právním předpisem je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Část čtvrtá zákona se věnuje zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Mimo jiné jsou v ní stanoveny informační povinnosti zaměstnavatele a podmínky povolení k zaměstnání cizince. Pokud se Vám podaří celým procesem úspěšně projít a cizince zaměstnat, samotný pracovněprávní vztah se bude řídit zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce za stejných podmínek, jako u běžného českého zaměstnance.
2. KDO JE POVAŽOVÁN ZA CIZINCE?
Za cizince zákony, které upravují zaměstnávání cizinců, považují tzv. občany třetích zemí. Občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Volný pohyb osob, mezi které patří i zaměstnanci, je vedle volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, jednou ze základních svobod EU. Občané EU tedy mají v České republice přístup na trh práce za stejných podmínek jako čeští občané.
3. VOLNÝ PŘÍSTUP NA TRH PRÁCE
Občanů cizích států s volným přístupem na trh práce je celá řada. Nejvýznamnější a největší skupina jsou občané členských států EU. Volný přístup na trh práce však mají i některé vybrané skupiny cizinců ze třetích zemí, např. absolventi českých středních a vysokých škol, držitelé povolení k trvalému pobytu atd. Úplný výčet naleznete v § 98 zákona o zaměstnanosti. Co to přesně znamená? Takového cizince můžete zaměstnat, aniž by potřeboval jakékoliv další povolení k zaměstnání.
4. ZAMĚSTNANECKÁ KARTA
Pokud na cizince nedopadá žádná z výjimek, které jsou popsány v předešlém bodě, musí získat zaměstnaneckou kartu. Existují i některá další pobytová oprávnění, která cizince opravňují k práci na území ČR (např. modrá karta pro vysoce kvalifikované zaměstnance), ale zaměstnanecká karta je jednoznačně nejrozšířenější. Postup pro její vyřízení je zjednodušeně následující: zaměstnavatel na úřadu práce nahlásí nové volné pracovní místo, vyhlédne si cizince, se kterým si domluví podmínky spolupráce a cizinec následně podá žádost o zaměstnaneckou kartu. Podrobně je vše uvedeno v § 42g zákona o pobytu cizinců. O vydání zaměstnanecké karty rozhodne Ministerstvo vnitra ve lhůtě 60 dnů
5. TEST TRHU PRÁCE
Významná je povinnost zaměstnavatele nahlásit volné pracovní místo na úřadu práce. Tuto povinnost zaměstnavatel splní vyplněním „Hlášenky volného pracovního místa“ a jejím zasláním na příslušný krajský úřad práce. Hlášenka musí obsahovat charakteristiku pracovní pozice včetně nabízené odměny. Teprve poté, kdy se během 30 dnů nepodaří úřadu práce sehnat vhodného kandidáta, je pracovní místo zařazeno do Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a místo může být nabídnuto cizinci. Jedná se o ochranu českého pracovního trhu před tím, aby cizinci neobsazovali pracovní místa, o která mají zájem čeští zaměstnanci.
6. NESPOLEHLIVÝ ZAMĚSTNAVATEL
Pro každého, kdo uvažuje o zaměstnání cizinců je důležité, seznámit se i s právní úpravou tzv. nespolehlivého zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel stane nespolehlivým, nemůže zaměstnávat držitele zaměstnaneckých karet. Za nespolehlivého je považován zaměstnavatel, který není tzv. osobou bezdlužnou, kterému v posledních 4 měsících byla uložena pokuta za výkon nelegální práce nebo který je v likvidaci atd. Úplný výčet důvodů naleznete v § 178f zákona o pobytu cizinců.
7. AKTUÁLNÍ ZMĚNY
Stejně jako řada jiných českých právních předpisů, zákon o pobytu cizinců zákonodárci bohužel velmi často mění a pro zaměstnavatele je obtížné držet s jednotlivými novelami krok. Např. novelou ze srpna 2017 se do zákona dostal již zmiňovaný institut nespolehlivého zaměstnavatele. Zatím poslední novela účinná od 31. 7. 2019 zavedla pro zaměstnavatele důležité pravidlo. Cizinci, kteří obdrží zaměstnaneckou kartu, mohou změnit zaměstnavatele nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty. Je to ochrana před tím, aby zaměstnavatel za vynaložení velkých nákladů nepřivedl do ČR zaměstnance, který brzy odejde pracovat jinam. Z pohledu těch, kdo zaměstnávají cizince nebo o tom aktuální uvažují, jde jistě o pozitivní změnu.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
