Osoba, která chce získat financování primární nabídkou virtuálních měn, připraví popis projektu, který zahrnuje popis jejího podnikatelského plánu, uvede kolik peněz je třeba shromáždit k uskutečnění plánu, stanoví kolik jednotek virtuální měny (tokenů) si zakladatelé ponechají, vymezí jaké měny jsou přijímány pro nákup tokenů, a uvede jak dlouho nabídka potrvá. V rámci ICO dostane investor tokeny nově vydané virtuální měny výměnou za peníze či jinou virtuální měnu (např. Bitcoin). Tokeny si lze představit jako akcie prodávané investorům v rámci IPO. Investoři tokeny nakupují z toho důvodu, že doufají, že pokud se projekt podaří uskutečnit, cena tokenů stoupne a oni jejich prodejem realizují zisk.
Příkladem úspešné ICO je projekt Ethereum, který používá Ethers jako své tokeny. V roce 2014 bylo v rámci ICO získáno na financování projektu 18 mil. USD v bitcoinech, Ethery se upisovaly za cenu 0,40 USD/Ether. Dnešní tržní kapitalizace Etherea činí 35 mld. USD a 1 Ether se prodává za 366 USD.
V současné době je výhodou ICO oproti tradičním způsobům získávání investic od veřejnosti to, že vzhledem k tomu, že orgány dohledu nad kapitálovými trhy nemají jednotný přístup k otázce, za jakých podmínek jsou primární nabídky virtuálních měn legální a jaké právní povinnosti musí emitent virtuální měny splnit, jsou tyto nabídky činěny bez plnění přísných požadavků na získávání peněžních prostředků od veřejnosti na kapitálových trzích.
Ze stanovisek Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) z listopadu 2017 vyplývá, že v závislosti na tom, jak jsou primární nabídky virtuálních měn nastavené, je možné, že nespadají do působnosti stávajících pravidel, a jsou tudíž mimo regulovanou oblast. Pokud ale virtuální měny a tokeny lze kvalifikovat jako finanční nástroje, je pravděpodobné, že společnosti zabývající se těmito primárními nabídkami vykonávají regulovanou investiční činnost, jako je umisťování, obchodování nebo poskytování investičního poradenství ohledně finančních nástrojů. Navíc by mohlo jít o veřejnou nabídku investičních cenných papírů. ESMA emitentům kryptoměn doporučuje, aby si posoudili, zda se na konkrétní nabídku virtuálních měn vztahují předpisy regulující kapitálové trhy (zejména Směrnice o prospektu, Směrnice o trzích finančních nástrojů, Směrnice o správcích alternativních investičních fondů, a Čtvrtá směrnice proti praní špinavých peněz) a pokud ano, aby splnili právní povinnosti, které z těchto předpisů vyplývají.
ČNB se k otázce ICO zatím nevyjádřila, ale stanoviska ESMA uveřejnila na svých webových stránkách (včetně jejich překladu do českého jazyka).
Diskuze k článku ()