Pirátské platformy pro sdílení obsahu online z pohledu práva proti nekalé soutěži

Úvodem

Držitelé autorských práv k audiovizuálním a obdobným dílům dlouhodobě čelí pro­blému, jak tato svá práva účinně chránit před neoprávněnými zásahy ze strany provo­zovatelů pirátských platforempro sdílení obsahu online (např. zalohuj.si, datoid.cz či přehraj.to).[3][2][1]

Účelem tohoto článku je zabývat se otázkou, jak efektivní ochranu autorských práv může jejich držitelům poskytnout právo proti nekalé soutěži a autorské právo. Důraz je kladen zejména na zohlednění novely aut. z., která nabyla účinnosti dne 5. 1. 2023,a na kritické zhodnocení rozhodovací praxe českých soudů.[4]

Pirátské platformy a nástroje, které proti nim lze použít

Pirátské platformy můžeme pro účely tohoto textu definovat jako služby informační spo­lečnosti ve smyslu § 2 písm. a) sl. inf. sp.,které svým uživatelům umožňují nahrávat audio­ vizuální a obdobné digitální soubory, jež jsou jiným uživatelům veřejně dostupné k přehrá­vání či stahování, přičemž hlavním účelem těchto platforem je provádět nebo usnadňovat pirátství v oblasti autorských práv, tj. provádět nebo usnadňovat neoprávněné užití děl nebo jiných předmětů ochrany.[6][5]

Provozovatelé pirátských platforem nahrávání chráněného autorského obsahu třetích osob bez jejich souhlasu přímo podporují či alespoň tolerují za účelem dosahování vlastního hospodářského prospěchu,kdy generují zisk z reklamy či plateb za předplatné/kredit od svých uživatelů. Hospodářský model fungování pirátských platforem je založený ze­ jména na porušování, respektive umožňování a motivaci k porušování autorských práv třetích osob.[8][7]

Uživatelé pirátských platforem jsou k neoprávněnému nahrávání chráněného autor­ského obsahu zpravidla motivováni partnerskými či obdobnými programy, jejichž pro­střednictvím získávají finanční nebo jinou odměnu za nahrávání atraktivního digitálního obsahu, kterým v kontextu těchto platforem typicky budou právě chráněná autorská díla třetích subjektů, zejména seriály, filmy, hudební nahrávky, počítačové programy včetně videoher apod.

Podle našeho názoru může být platforma pirátská i tehdy, pokud své uživatele k neo­právněnému nahrávání chráněného obsahu přímo nemotivuje (typicky prostřednictvím peněžních či jiných odměn). Pro naplnění uvedené definice pirátské platformy dle našeho názoru postačí, pokud má její provozovatel z porušování autorských práv jakýkoliv hospo­dářský prospěch bez ohledu na to, co uživatele jeho platformy k neoprávněnému sdílení chráněného obsahu motivuje. Za pirátskou lze považovat i takovou platformu, na níž je protiprávně přítomno velké množství chráněného autorského obsahu. Jinými slovy, od­měňování uživatelů za neoprávněné šíření chráněného obsahu je typickým, nikoliv však nutným znakem pirátských platforem.

Držitelé autorských práv mají několik právních možností, jak tato svá práva chránit.

Nástroje ochrany můžeme pro přehlednost rozdělit na mimosoudní a soudní.

Mezi mimosoudní nástroje ochrany řadíme ex post nahlašování závadného obsahu pro­vozovatelům pirátských platforem.Tento postup však není příliš efektivní, neboť drži­telé autorských práv musí pirátské platformy neustále monitorovat a obrovské množství protiprávně zveřejňovaných děl nahlašovat.Taková díla jsou přitom na pirátských plat­ formách dostupná po dobu, než dojde k jejich smazání, přičemž prodleva mezi nahrá­ ním závadného obsahu a jeho následným smazáním způsobuje, že tento postup autor­ská práva zpravidla nechrání efektivně. To je ještě umocněno tím, že stejná díla mohou být (a zpravidla jsou) i po svém odstranění na pirátské platformy opakovaně nahrávána. Dalším mimosoudním řešením je spolupráce na ochraně autorských práv se samotnými provozovateli platforem. Provozovatelé pirátských platforem však z podstaty fungování těchto platforem o něco takového zpravidla nemají zájem, neboť jejich model podnikání je založen právě na porušování autorských práv.[10][9]

Pokud jde o soudní nástroje ochrany, je možné postupovat proti jednotlivcům (fyzic­kým osobám), kteří závadný obsah na pirátské platformy nahrávají, nebo proti provozo­vatelům těchto platforem.

Činit právní kroky proti konkrétním fyzickým osobám, které závadný obsah na pirátské platformy nahrávají, nicméně neposkytuje dostatečnou ochranu autorských práv jejich držitelům, neboť těchto fyzických osob je velké množství, nadto zjistit jejich skutečnou totožnost bývá v praxi složité, protože identifikovat tyto fyzické osoby lze v podstatě pouze na základě informací, které zjistí orgány činné v trestním řízení.Z důvodu velké­ ho počtu osob, které závadný obsah zveřejňují, není z pohledu držitelů autorských práv příliš efektivní ani trestněprávní postih těchto jednotlivců.[11]

O mnoho účinnější pak mohou být právní kroky učiněné přímo proti provozovatelům pirátských platforem. Držitelé autorských práv mohou své nároky vůči těmto provozova­telům dovozovat zejména z práva proti nekalé soutěži a z autorského práva. Právě těmito prostředky soukromoprávní ochrany se primárně zabývá tento článek. Dále přichází v úva­hu i žaloba z rušené držby nebo blokace webových stránek pirátských platforem prostřed­nictvím poskytovatelů internetového připojení.[12]

2. Ochrana držitelů autorských práv proti pirátským platformám prostřednictvím práva proti nekalé soutěži

2.1 Generální klauzule nekalé soutěže

Generální klauzule nekalé soutěže obsažená v § 2976 odst. 1 o. z.stanoví tři podmínky, které musí být kumulativně splněny, aby bylo možné jednání kvalifikovat jako nekalo­soutěžní. Těmito jsou: 1) posuzované jednání se uskutečňuje v hospodářském styku, 2) je v rozporu s dobrými mravy soutěže a 3) je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.[13]

Zatímco naplnění první a třetí podmínky bývá v případě provozovatelů pirátských platforem v praxi zpravidla neproblematické, prokázání splnění druhé podmínky, tj. roz­poru s dobrými mravy soutěže, činí často držitelům autorských práv v soudních sporech problémy.[14]

2.1.1 Jednání v hospodářském styku a způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům

Ustálená judikatura Nejvyššího soudu vymezuje jednání v hospodářském styku velice ši­roce.V hospodářském styku tak nejedná pouze přímý konkurent jiného soutěžitele, ale kdokoliv, kdo má na výsledku soutěže hospodářský zájem, tj. jeho jednání sleduje určitý hospodářský záměr.Provozovatelé pirátských platforem budou podmínku jednání v hos­podářském styku ve vztahu k držitelům autorských práv (např. provozovatelům lineár­ního televizního vysílání nebo poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání) typicky naplňovat, neboť za účelem zisku zveřejňují, respektive umožňují zve­řejňovat tentýž digitální obsah stejné či obdobné cílové skupině.[17][16][15]

Provoz pirátských platforem rovněž držitelům autorských práv v podstatě vždy způ­sobuje újmu, takže třetí podmínka generální klauzule nekalé soutěže bude zpravidla ta­ké naplněna, neboť generální klauzule vyžaduje pouhou „způsobilost“ přivodit újmu.Újma držitelů autorských práv může být majetková i nemajetková a typicky bude spočí­vat ve ztrátě exkluzivity nabízených služeb, jako je např. Voyo, Netflix, prima+ či Steam, úbytku (předplatitelské) divácké základny, ztrátě příjmu z reklamy, jehož výše se odvíjí od sledovanosti/návštěvnosti, nebo ve znehodnocení investic do tvorby audiovizuálních a jiných digitálních děl, provozu lineárního televizního vysílání i provozu online strea­movacích a obdobných platforem jako takových.V případě knih se může jednat typicky o ztrátu odměny autora odvíjející se od množství prodaných výtisků.[19][18]

2.1.2 Rozpor s dobrými mravy soutěže

a) Obecně k rozpornosti s dobrými mravy soutěže ze strany provozovatelů pirátských platforem

Vzhledem k tomu, jak dobré mravy soutěže vymezuje ustálená judikatura,máme za to, že jednání provozovatelů pirátských platforem bude zpravidla v rozporu s dobrými mravy soutěže. Jestliže provozovatel pirátské platformy ví (respektive nemůže nevědět) o tom, že na této platformě dochází k porušování autorských práv třetích osob, a ani přes výzvu nepřijme dostatečně účinná technická řešení, která by tomu zamezila, potom jedná v roz­poru s dobrými mravy soutěže. Obdobným způsobem uvažoval i Vrchní soud v Olomou­ci, když přezkoumával rozhodnutí Krajského soudu v Brně týkající se pirátské platformy eDisk.Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 10. 10. 2023, č. j. 4 Cmo 117/2023­89 uzavřel, že jemu podřízený soud postupoval správně, když rozpor s dobrými mravy sou­těže dovodil již z toho, že na předmětné platformě byl dostupný velký počet neoprávně­ně zveřejněných chráněných děl, o čemž provozovatel platformy věděl, avšak nijak proti tomu nezakročil. Takový provozovatel pirátské platformy totiž kořistí na soutěžních vý­ konech držitele autorských majetkových práv, aniž by se jakýmkoliv způsobem podílel na nákladech na tvorbu takových soutěžních výkonů. Dle Vrchního soudu v Olomouci přitom nebylo třeba se dále zabývat tím, zda provozovatel platformy porušil ustanovení dalších právních předpisů (např. aut. z.) a jeho jednání bylo dle Vrchního soudu v Olo­mouci rozporné s dobrými mravy soutěže samo o sobě.[21][20]

V tomto ohledu upozorňujeme na významný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2793/2020, který se týkal pirátské platformy Hellspy. V odůvodnění (odst. 80) Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že nekalosoutěžního jednání se dopouští nejen soutěžitel, který sám porušuje či odnímá hodnoty spojené se závodem jiného soutěžitele nebo který je sám odpovědný za soutěžní porušení předpisů soukromého či veřejného prá­va, ale i takový soutěžitel, který vzhledem ke konkrétním okolnostem výkonu své hospo­dářské činnosti objektivně vytváří v rozporu s dobrými mravy soutěže podmínky pro ta­kovéto jednání jiné osoby (tj. fyzických osob, které konkrétní díla protiprávně nahrávají) nebo z výsledků takového jednání jiného těží s důsledky způsobilými přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

b) Porušení norem autorského zákona se soutěžním dopadem jako jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže

Soudy k popsané kvalifikaci nastolené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Hellspy však ve své aktuální rozhodovací praxi ne vždy přistupují. Držitelé autorských práv proto musí volit obsáhlejší, sofistikovanější argumentaci a roz­por s dobrými mravy soutěže dovozovat rovněž přes porušení norem soukromého či ve­řejného práva.Rozpor s dobrými mravy soutěže lze takto hodnotit zejména z hlediska porušení ustanovení aut. z. se soutěžním dopadem.[24][23][22]

Touto optikou můžeme rozlišit tři typy odpovědnosti provozovatelů pirátských plat­ forem, ze kterých lze rozpor s dobrými mravy soutěže dovozovat. Všechny jsou založeny na tom, že provozovatel pirátské platformy odpovídá za obsah, který neoprávněně zveřej­nili uživatelé této platformy.

Prvním typem odpovědnosti je tzv. zvláštní odpovědnost poskytovatelů služeb pro sdí­lení obsahu online za neoprávněné sdělování díla veřejnosti ve smyslu § 18 odst. 2 aut. z. ve spojení s § 46 a násl. aut. z. Tento typ odpovědnosti je ve vztahu k pirátským platformám nejpřísnější.

Druhým typem odpovědnosti je tzv. přímá odpovědnost dle § 18 odst. 2 aut. z. ve spo­jení s § 40 aut. z.

Třetím, vůči provozovatelům platforem nejmírnějším typem odpovědnosti je tzv. ne­ přímá odpovědnost podle § 5 odst. 1 sl. inf. sp.

Zvláštní odpovědnost dle aut. z.

Novelizované znění aut. z. účinné od 5. 1. 2023, které mimo jiné transponovalo směrnici 2019/790, zavedlo nový typ „zvláštní“odpovědnosti pro poskytovatele služeb pro sdíle­ní obsahu online, čímž došlo ke zpřísnění právní úpravy z pohledu provozovatelů pirát­ských platforem.[25]

Ustanovení § 18 odst. 2 aut. z. zakotvuje, že „[…] sdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti poskytovatelem služby pro sdílení obsahu online podle § 46 odst. 1, bylo-li dílo nahráno uživatelem takové služby.“ To znamená, že pokud provozovatel plat­ formy naplní definiční znaky § 46 odst. 1 aut. z., potom za soubory nahrané uživateli jeho platformy odpovídá, jako by je nahrál sám. Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o objektivní odpovědnost (bez ohledu na zavinění).

Vymezení poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online dle § 46 odst. 1 aut. z. obsahuje několik definičních znaků, kterými jsou:

1. poskytování služby informační společnosti,
2. ukládání a sdělování veřejnosti velkého počtu děl nahrávaných uživateli,
3. možnost soutěžit s jinými online službami zpřístupňujícími díla stejné cílové skupině a
4. uspořádávání a propagace těchto děl provozovatelem za účelem zisku.

Naplnění prvních tří znaků bude v případě pirátských platforem zpravidla neproble­matické. Definice služby informační společnosti dle § 2 písm. a) sl. inf. sp. je velmi široká a pirátské platformy ji budou zpravidla naplňovat.Stejně tak druhý a třetí pojmový znak budou pirátské platformy naplňovat již ze své podstaty, neboť kdyby tyto neobsahovaly velké množství děl nahraných uživateli a nesoutěžily s jinými online službami zpřístup­ňujícími díla stejné cílové skupině, nemohlo by se vůbec jednat o pirátské platformy, jak byly vymezeny výše.[26]

Čtvrtý definiční znak, tj. uspořádávání a propagace nahraných děl, by měl být v případě pirátských platforem zpravidla rovněž naplněn, neboť tyto téměř vždy obsahují nástroje, prostřednictvím kterých lze uživateli nahraný obsah třídit a tento obsah platformy buď samy přímo propagují, nebo k jeho propagaci motivují své uživatele.

Máme přitom za to, že uvedené sousloví „uspořádávání a propagace“ je třeba vykládat spíše extenzivně, a to zejména s ohledem na smysl a účel ustanovení § 46 odst. 1 aut. z. i směrnice 2019/790, kterým je poskytnout držitelům autorských práv účinnou ochranu, a to zejména proti internetovému pirátství.Eurokonformním a teleologickým výkladem docházíme k závěru, že pod spojení „uspořádává a propaguje za účelem zisku“ je třeba podřadit rozsáhlou množinu případů. Do této tak nebudou spadat pouze poměrně jedno­ značné případy „uspořádávání a propagace“, jako např. různé funkce typu „právě sledo­vané uživateli“, „nejoblíbenější soubory“, „nejnovější soubory“ apod., které se na pirát­ských platformách zpravidla objevují.[27]

K naplnění definice dle § 46 odst. 1 aut. z. by tak mělo dle našeho názoru stačit i to, že daná platforma obsahuje vyhledávač souborů, který aktivně předkládá možné vyhledá­vané výrazy (funkce tzv. našeptávače), mezi kterými se označení závadných souborů ob­jevují, nebo že platforma umožňuje soubory jakkoliv třídit či kategorizovat (podle stáří, formátu, typu souboru, časového rozsahu a velikosti audiovizuálního souboru, jazyka apod.).

„Propagací“ je pak třeba rozumět rovněž jakoukoliv motivaci uživatelů platformy k to­ mu, aby své nahrané soubory šířili či sdíleli. Pod rozsah pojmu „propagace“ bude dle na­šeho názoru dále spadat i případ, kdy jsou dotčená protiprávně zveřejněná díla snadno dohledatelná na webové stránce, prostřednictvím které je pirátská platforma provozová­na. Jinými slovy, samotná skutečnost, že protiprávně zveřejněný soubor je dostupný na webové stránce pirátské platformy, znamená, že je propagován.Dle našeho názoru pak může být podmínka propagace naplněna i tehdy, pokud provozovatel pirátské platformy dlouhodobě nečiní nic proti tomu, že je jejím prostřednictvím neoprávněně sdílen chrá­něný obsah, v důsledku čehož si mezi širokou veřejností vybuduje pověst místa, kde je možné zdarma zhlédnout či stáhnout díla, která by jinak byla dostupná pouze za úplatu či pouze prostřednictvím lineárního televizního vysílání. Za formu propagace lze pova­žovat i různé našeptávače, které uživatelům aktivně nabízí text, který mají vyhledat, či různé sekce typu „doporučená videa“, „nejstahovanější soubory“, „podobné soubory“, „nejlépe hodnocené soubory“ apod.[28]

Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i důvodová zpráva k novele uskutečněné zákonem č. 429/2022 Sb., kterou se měnil s účinností k 5. 1. 2023 aut. z., kde je v souvislosti s § 46 aut. z. uvedeno, že mezi služby, na které se předmětná úprava vztahuje, patří např. různé platformy pro sdílení obsahu, jako jsou YouTube nebo rajce.net, nebo sociální sítě jako jsou Facebook nebo Instagram, umožňující uživatelům takové služby nejen nahrávat ob­sah, ale zároveň tento nahraný obsah sdílet s ostatními uživateli, tj. zpřístupňovat nahra­ný obsah ostatním uživatelům takové služby (veřejnosti). I z tohoto je zřejmé, že novou právní úpravu je třeba aplikovat i na pirátské platformy (jakkoliv se snaží této odpověd­nosti vyhnout – viz dále). Bylo by navíc poněkud absurdní, pokud by se předmětná úprava měla dle důvodové zprávy vztahovat na službu rajce.net, která se k porušování autor­ských práv mezi širokou veřejností prakticky nepoužívá a není k tomu svými vlastnostmi ani vhodná, ale již by se neměla vztahovat na pirátské platformy, o kterých je v podstatě obecně známo, že jsou na porušování autorských práv založeny.Zahraniční literatura pak mezi službami, na které se má směrnicová úprava vztahovat, zmiňuje např. YouTube, Rumble, Tiktok, Twitter, Facebook, Instagram, Soundcloud nebo Pinterest.[30][29]

Ustanovení § 46 odst. 2 aut. z. obsahuje taxativní výčet výjimek, na které se úprava odst. 1 tohoto ustanovení nevztahuje. Mezi výjimkami se objevují např. vědecká úložiště, platformy pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem nebo cloudové služby, které uživatelům umožňují nahrávat obsah pro vlastní potřebu. Pirátské platfor­my by však již ze své podstaty pod žádnou z těchto výjimek neměly spadat.

Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online má pak možnost se ze své odpovědnos­ti liberovat, pokud kumulativně splní podmínky stanovené v § 47 odst. 1 aut. z. Těmito podmínkami jsou:

1. vynaložení nejlepšího úsilí k získání licence,
2. vynaložení nejlepšího úsilí k zamezení nahrání díla, o kterém mu autor poskytl rele­vantní a nezbytné informace, [31]
3. a bezodkladné zablokování přístupu k nahranému dílu a zamezení jeho opětovnému nahrání.

V případě pirátských platforem však tyto liberační důvody zpravidla nebudou dány, neboť provozovatelé těchto platforem se typicky o získání licence vůbec nepokouší, natož s vynaložením „nejlepšího“ úsilí. Ani další dvě podmínky nebudou většinou naplněny, a to vzhledem k masivnímu objemu závadného obsahu, který je na těchto platformách možno nalézt. Tento značný objem totiž implikuje, že provozovatel platformy nevynakládá nejlepší úsilí proti nahrání děl, o kterých mu jejich autor poskytl relevantní a nezbytné informace, a že po smazání závadného souboru dostatečně nezamezuje jeho opětovnému nahrání.

V této souvislosti je navíc podstatné zmínit, že bod 62 preambule směrnice 2019/790 výslovně zmiňuje, že právě uvedený režim výjimek by se vůbec neměl vztahovat na služby, jejichž hlavním účelem je provádět nebo usnadňovat pirátství. V souvislosti s § 47 aut. z. to pak obdobně zmiňuje i důvodová zpráva k novele uskutečněné zákonem č. 429/2022 Sb. V případě pirátských platforem by se tedy uvedené liberační důvody vůbec neměly uplatnit.

Pokud jde o rozsah zvláštní odpovědnosti, z formulace § 18 odst. 2 aut. z. plyne, že se nejedná o odpovědnost pouze za zveřejnění díla, které se na pirátské platformě již před­ tím objevilo, ale rovněž za první neoprávněné zveřejnění díla na této platformě.[32]

 Článek byl publikován v časopise Právník č. 1/2025. Pokračování je dostupné zde.

---

Tj. zejména autoři a dále osoby, na které byla konstitutivně převedena autorská majetková práva prostřednictvím licence.[1]

Někdy jsou též označovány jako „pirátská úložiště“. V tomto článku jsme však raději zvolili výraz „platforma“, neboť výraz „úložiště“ může evokovat, že se jedná o cloudové úložiště sloužící soukromým účelům, na které se vztahuje výjimka dle § 46 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále rovněž jen „aut. z.“), což je zavádějící.[2] 

Srov. § 46 odst. 1 aut. z. a § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž jen „sl. inf. sp.“).[3]

Novela uskutečněná zákonem č. 429/2022 Sb., kterým se mění aut. z., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále také „novela aut. z., která nabyla účinnosti dne 1. 5. 2023“ či „zákon 429/2022 Sb.“).[4] 

Službou informační společnosti se rozumí jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žá­dost uživatele podanou elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronic­kými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elek­tronického zařízení pro ukládání dat.[5] 

Srov. bod 62 preambule Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. 4. 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále také jen „směrnice 2019/790“).[6]

Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2793/2020 (Hellspy).[7] 

Ibidem.[8]

Tzv. notice and take down; tento pojem má původ v americkém Digital Millennium Copyright Act. Srov. čl. 14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 (směrnice o elektronickém obchodu) a § 5 odst. 1 písm. b) sl. inf. sp.[9] 

Je zcela běžnou praxí, že držitelé autorských práv monitoring pirátských platforem outsourcují na externí subjekty, jejichž hlavním předmětem podnikání je právě tato činnost.[10] 

Viz § 270 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.[11] 

Těmito možnostmi ochrany se tento článek z důvodu omezeného rozsahu zabývá pouze zcela okrajově.[12]

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).[13] 

Viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 4. 2023, č. j. 3 Co 6/2023­269.[14]

Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 32 Odo 1642/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2007, sp. zn. 32 Odo 1464/2006 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn.32 Odo 229/2006.[15] 

Ibidem.[16] 

Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, č. j. 23 Cdo 2793/2020.[17]

Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 139/2008.[18] 

Viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, č. j. 1 Cmo 30/2022­50.[19] 

Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4554/2017.[20] 

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2023, č. j. 61 Nc 8/2023­59, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. října 2023, č. j. 4 Cmo 117/2023­89.[21] 

Viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2023, č. j. 2 Co 26/2023­229.[22]

K porušení norem soukromého či veřejného práva jakožto okolnosti zakládající rozpor s dobrými mravy soutěže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 23 Cdo 4285/2010 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4554/2017. Dále též ONDREJOVÁ, D. Komentář k § 2976. In: HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1776.[23] 

Samozřejmě je možné si představit i další předpisy soukromého i veřejného práva, v nichž zachycené normy by jednání provozovatelů pirátských platforem mohlo porušovat, např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. 10. 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách). Těmito dalšími předpisy se tento článek z důvodu omezeného rozsahu nezabývá.[24]

Srov. FALADOVÁ, A. Velká novela autorského zákona 2022. Duševní vlastnictví. 2/2023, s. 3.[25] 

Srov. MAISNER, M. Zákon o některých službách informační společnosti. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 2 an.[26] 

Srov. bod 62 preambule směrnice 2019/790.[27] 

V tomto ohledu viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 1 As 38/2015, ze kterého vyplývá, že webová stránka je sama o sobě reklamou, a tedy logicky i propagací (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je reklamou „oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii mající za cíl podporu podnikatelské činnosti…“).[28] 

Např. dnes již nefungující platforma Hellspy.[29] 

BRIESKE, J. – PEUKERT, A. Coming into Force, not Coming into Effect? The Impact of the German Implementation of Art. 17 CDSM Directive on Selected Online Platforms, In: SSRN [online]. 25. 1. 2022 [cit. 2024­04­25]. Dostupné z: https:// .ssrn.com/abstract=4016185[30]

Např. informace o držiteli autorských práv, název díla, stopáž audiovizuálního díla, velikost souboru počítačové hry nebo informace o logu držitele autorských práv, které je obsaženo v díle jako digitální vodotisk apod. Obdobně viz v důvo­ dové zprávě k novele č. 429/2022 Sb., kterou se změnil aut. z. a ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě; Pokyny k článku 17 směrnice 2019/790.[31]

Srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 22. 6. 2021 ve spojených věcech C­682/18 a C­683/18 (YouTube a Cyando).[32]