Notářské ověření dokumentů
Notářské ověřování dokumentů, neboli vidimaci, nejčastěji využijete pro listiny určené do zahraničí. Notářsky ověřené kopie mají stejnou právní váhu jako originální písemnosti.
Co je notářské ověření listin?
Notářsky ověřenou kopií se míní doslovný opis dokumentu opatřený razítkem a podpisem notáře. Notář touto formou stvrzuje, že kopie listiny se zcela shoduje s originálním dokumentem. Notářské ověřování listin se rovněž nazývá vidimace. Cena ověření se řídí notářským tarifem. Za vyhotovení jednoho listu ověřené kopie si notář účtuje 36 Kč včetně DPH.
Kdy potřebujete notářské ověřování dokumentů?
Pokud někde dokládáte úřední a osobní dokumenty nebo smlouvy, ale chcete si ponechat jejich originál, budete potřebovat získat úředně ověřenou kopii. Zatímco na území České republiky vám stačí zajít na jednu z poboček Czech POINT nebo na krajský či obecní úřad, pro dokumenty určené do zahraničí si budete muset obstarat kopii ověřenou notářem.
Pouze notářsky ověřená kopie má totiž potřebnou validitu na mezinárodní úrovni. Nejčastěji tedy budete notářskou kopii potřebovat pro soudní překlady, jelikož originální dokument je zpravidla vhodné si ponechat. Notářsky ověřená kopie má stejnou právní váhu jako originální dokument.
Ověřování veřejných listin pro použití v zahraničí
Pokud se vydáte do notářské kanceláře s listinami, které potřebujete využít v zahraničí, vždy to nahlaste předem. Běžné ověřování dokumentů může provádět i tajemník notářské kanceláře, nicméně dokumenty určené do ciziny musí být opatřeny podpisem samotného notáře.
Dále byste si měli také dopředu zjistit, jaká ověření od vás bude příslušný stát vyžadovat. V praxi se běžně stává, že orgány cizích zemí, se kterými není sjednaná smlouva o osvobození od ověřování listin pro použití v cizině, požadují navíc apostilu nebo superlegalizaci. Aktuální informace a seznam států, pro které potřebujete vyšší ověření, naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.
Postup vyššího ověření listin (superlegalizace)
Postup vyššího ověřování listin pro mezinárodní účely se řídí dle § 109 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Superlegalizace je nutná ve všech státech, kde neplatí Úmluva o apostile, ani se kterými nebyla sjednána dvoustranná mezinárodní smlouva o osvobození od ověřování dokumentů. Superlegalizaci provádí civilní mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti. Postup je třístupňový:
- Nejdříve doloží své vyšší ověření Ministerstvo spravedlnosti ČR
- Dále připojí své vyšší ověření konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí
- Na závěr listinu ověří zastupitelský úřad toho státu, v němž má být použita
Které listiny nelze ověřit?
Notář nesmí vyhotovit kopii cizojazyčného dokumentu, pokud k této listině není vyhotoven soudní překlad do českého jazyka opatřený tlumočnickou doložkou. Listiny v cizím jazyce lze tedy přeložit jen s přiloženým soudním překladem. Dalšími dokumenty, které nelze notářsky ověřit, jsou následující:
- Listiny, které nejsou opatřeny originálním podpisem, razítkem nebo pečetí
- Dokumenty obsahující fotografii
- Dokumenty zatavené folií
- Osobní dokumenty (občanský průkaz, cestovní pas apod.)
- Směnky, šeky a vkladní knížky
- Listiny obsahující vsuvky nebo jakékoli doplňky, které mohou ovlivnit věrohodnost dokumentu
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.



