Notářské ověření dokumentů
Notářské ověřování dokumentů, neboli vidimaci, nejčastěji využijete pro listiny určené do zahraničí. Notářsky ověřené kopie mají stejnou právní váhu jako originální písemnosti.
Co je notářské ověření listin?
Notářsky ověřenou kopií se míní doslovný opis dokumentu opatřený razítkem a podpisem notáře. Notář touto formou stvrzuje, že kopie listiny se zcela shoduje s originálním dokumentem. Notářské ověřování listin se rovněž nazývá vidimace. Cena ověření se řídí notářským tarifem. Za vyhotovení jednoho listu ověřené kopie si notář účtuje 36 Kč včetně DPH.
Kdy potřebujete notářské ověřování dokumentů?
Pokud někde dokládáte úřední a osobní dokumenty nebo smlouvy, ale chcete si ponechat jejich originál, budete potřebovat získat úředně ověřenou kopii. Zatímco na území České republiky vám stačí zajít na jednu z poboček Czech POINT nebo na krajský či obecní úřad, pro dokumenty určené do zahraničí si budete muset obstarat kopii ověřenou notářem.
Pouze notářsky ověřená kopie má totiž potřebnou validitu na mezinárodní úrovni. Nejčastěji tedy budete notářskou kopii potřebovat pro soudní překlady, jelikož originální dokument je zpravidla vhodné si ponechat. Notářsky ověřená kopie má stejnou právní váhu jako originální dokument.
Ověřování veřejných listin pro použití v zahraničí
Pokud se vydáte do notářské kanceláře s listinami, které potřebujete využít v zahraničí, vždy to nahlaste předem. Běžné ověřování dokumentů může provádět i tajemník notářské kanceláře, nicméně dokumenty určené do ciziny musí být opatřeny podpisem samotného notáře.
Dále byste si měli také dopředu zjistit, jaká ověření od vás bude příslušný stát vyžadovat. V praxi se běžně stává, že orgány cizích zemí, se kterými není sjednaná smlouva o osvobození od ověřování listin pro použití v cizině, požadují navíc apostilu nebo superlegalizaci. Aktuální informace a seznam států, pro které potřebujete vyšší ověření, naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.
Postup vyššího ověření listin (superlegalizace)
Postup vyššího ověřování listin pro mezinárodní účely se řídí dle § 109 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Superlegalizace je nutná ve všech státech, kde neplatí Úmluva o apostile, ani se kterými nebyla sjednána dvoustranná mezinárodní smlouva o osvobození od ověřování dokumentů. Superlegalizaci provádí civilní mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti. Postup je třístupňový:
- Nejdříve doloží své vyšší ověření Ministerstvo spravedlnosti ČR
- Dále připojí své vyšší ověření konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí
- Na závěr listinu ověří zastupitelský úřad toho státu, v němž má být použita
Které listiny nelze ověřit?
Notář nesmí vyhotovit kopii cizojazyčného dokumentu, pokud k této listině není vyhotoven soudní překlad do českého jazyka opatřený tlumočnickou doložkou. Listiny v cizím jazyce lze tedy přeložit jen s přiloženým soudním překladem. Dalšími dokumenty, které nelze notářsky ověřit, jsou následující:
- Listiny, které nejsou opatřeny originálním podpisem, razítkem nebo pečetí
- Dokumenty obsahující fotografii
- Dokumenty zatavené folií
- Osobní dokumenty (občanský průkaz, cestovní pas apod.)
- Směnky, šeky a vkladní knížky
- Listiny obsahující vsuvky nebo jakékoli doplňky, které mohou ovlivnit věrohodnost dokumentu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.



