Právní pomoc u Mezinárodní sportovní arbitráže CAS
Listina základních práv a svobod stanovuje ve svém článku 37 odstavci 2 právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy. Toto ustanovení slouží především na ochranu člověka, který v řízení před soudy a dalšími orgány nemá tak silné postavení a není právně vzdělaný.
Aby byla pozice vůči státu vyrovnána, může si osoba v řízení zvolit svého právního zástupce, který za ni bude jednat. Tyto služby však v naprosté většině případů nejsou zdarma, a proto zde máme zmíněný institut právní pomoci, který slouží především nemajetným lidem a lidem s nižšími příjmy, kteří by si svého zástupce či samotné řízení nemohli dovolit zaplatit. Jaká je však situace v případě mezinárodní sportovní arbitráže?
Cílem současných předpisů Mezinárodní sportovní arbitráže (dále jen „CAS“) je, mimo jiné, zaručit osobám bez dostatečných finančních prostředků možnost ochrany svých práv před arbitráží. Jak zřejmě vyplývá z podstaty věci, jedná se především o vrcholové sportovce, kteří byli nějakým způsobem poškozeni a jejich sport neposkytuje takové finanční možnosti jako některé sporty ostatní.
Právní pomoc se při arbitráži CAS řídí Směrnicemi právní pomoci („Guidelines on Legal Aid before the Court of Arbitration for Sport“), které se aplikují jak na běžná, tak odvolací řízení před CAS. O právní pomoci rozhoduje na základě žádosti Komise právní pomoci („ICAS“), která je odpovědná za její financování.
Pokud má žadatel zájem o právní pomoc, musí svou žádost podložit příslušnými dokumenty, kterými objasní svou finanční situaci a ospravedlní tak svůj nárok na finanční právní pomoc. Jedná se především o daňová přiznání, zaměstnanecké smlouvy, výplatní pásky nebo různé úvěry. Pokud takový žadatel prokáže, že jeho příjem není dostatečný k pokrytí nákladů řízení, aniž by tím ovlivnil finanční podporu své rodiny, bude mu právní pomoc udělena. O právní pomoci rozhodne komise ICAS, která své rozhodnutí zároveň dostatečně odůvodní. Aby se zamezilo zneužívání právní pomoci, ICAS odmítne každou právní pomoc, u které žaloba nebo obhajoba nemají právní základ nebo jsou nesmyslné. O právní pomoc může požádat odvolatel i žalobce po podání svého odvolání (žaloby) k arbitráži nebo, v případě odpůrce, jakmile obdrží podání protistrany. Žádost lze podat kdykoliv během řízení, avšak slouží k pokrytí pouze budoucích nákladů. V případě, že je právní pomoc přiznána, existuje několik způsobů, kterými může být vykonána. Žadatel může být například zcela zproštěn úhrady nákladů řízení, může si zvolit právního zástupce pro bono nebo mu můžou být hrazeny cestovní a ubytovací náklady a další náklady spojené s řízením (svědečné, tlumočné apod.). Pokud příjemce právní pomoci pozbyde důvody, na základě kterých mu byla právní pomoc udělena, musí o těchto skutečnostech komisi ICAS informovat, a ta má tak možnost právní pomoc odebrat. Naopak pokud je přidělení pomoci odmítnuto někomu, jehož finanční situace se dále zhorší, má tato osoba právo podat svou žádost znovu.
V souladu s předpisy arbitráže CAS určí rozhodce (panel rozhodců) v závěru řízení částku nákladů řízení a stranu, která tyto náklady ponese, případně v jakém poměru se mezi strany náklady rozdělí. Příjemci právní pomoci je nejprve uloženo uhradit náklady řízení, avšak CAS vzápětí od svého nároku upustí. Jiná situace nastává v případě, kdy je příjemci právní pomoci uloženo uhradit náklady řízení úspěšné straně, které je poté povinen uhradit bez ohledu na právní pomoc.
Pokud je právní pomoc žadateli udělena prostřednictvím přidělení právního zástupce pro bono, CAS pro tento případ ustanoví seznam dobrovolných právníků a poskytne jej příjemci právní pomoci, který si na jeho základě zvolí svého zástupce. Komise ICAS ani arbitráž CAS nejsou odpovědni za činnost právníka pro bono, avšak příjemce může vztah se zástupcem kdykoliv ukončit a požádat o pomoc při jeho nahrazování. Pokud je právník veden na seznamu pro bono advokátů CAS, nesmí případ bez důvodu odmítnout a svou činnost je povinen vykonávat bezplatně a nesmí od příjemce během řízení přijímat jakékoliv platby či poplatky.
Jak vyplývá z výše zmíněného, právní pomoc nalezneme i u ne zcela obvyklých řízení, jakými sportovní arbitráže bezesporu jsou. Za mnoho let právního vývoje se stalo již samozřejmostí pomoci lidem ve finančních obtížích při běžných řízeních a je tedy velice pozitivní vidět tento vývoj i u arbitráže, která je zejména sportovci hojně využívána.
Zdroje
Guidelines on Legal Aid before the Court of Arbitration for Sport https://www.tas-cas.org/en/arbitration/legal-aid.html (přístup dne 8. 4. 2019).
Právní pomoc https://e-justice.europa.eu/content_legal_aid-55-cs.do (přístup dne 10. 4. 2019).
Bezplatná právní pomoc https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903 (přístup dne 10. 4. 2019).
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.



