Právní úprava institutu předběžného opatření po novele OSŘ

Možnost soudu uložit navrhovateli předběžného opatření povinnost doplacení jistoty byla do účinnosti zmíněné novely omezena na případy, kdy by složená jistota zjevně nepostačovala k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by předběžným opatřením mohla vzniknout.

Nově je soud oprávněn vyzvat navrhovatele k doplacení jistoty také v případě, že obdrží opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který je podán ve věci týchž účastníků a z obdobných důvodů či za účelem obdobné zatímní úpravy poměrů. Z dikce ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ je zřejmé, že uvedený postup soudu je obligatorní ve všech případech, kdy uvedené podmínky budou naplněny. Zákon však dává soudu naprostou volnost při stanovení výše jistoty, kdy jediným korektivem mají být okolnosti daného případu.

Uložit povinnost doplatit jistotu navrhovateli má soud bezodkladně, jakmile zjistí, že se jedná o obdobný návrh. Zde považujeme za nutné rozlišovat tyto případy, které mají rozdílné procesní následky:

1. V případě, že existuje nebezpečí z prodlení a jsou splněny zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření, soud bezodkladně nařídí předběžné opatření a současně vyzve navrhovatele ke složení doplatku jistoty. Následkem nezaplacení doplatku jistoty za těchto okolností je pak zrušení předběžného opatření dle ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ.
2. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, je soud povinen rozhodnout o návrhu na vydání předběžného opatření do 7 dnů. Neodmítne-li soud návrh na nařízení předběžného opatření a shledá-li důvody pro doplacení jistoty, vyzve bezodkladně navrhovatele, aby v souladu s ustanovením § 75b odst. 1 OSŘ do 3 dnů doplatil jistotu do výše určené soudem, přičemž k uplynutí 3denní lhůty by v ideálním případě mělo dojít v rámci 7denní lhůty k rozhodnutí o návrhu. Jestliže navrhovatel doplatek jistoty ve stanovené lhůtě nezaplatí, měl by soud návrh na nařízení předběžného opatření dle ustanovení § 75b odst. 2 OSŘ odmítnout.
   
   V případě, že 3denní lhůta k doplacení jistoty uplyne až po uplynutí 7denní lhůty k rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření, je soud povinen v souladu s ustanovením § 75c odst. 2 OSŘ o návrhu na předběžné opatření rozhodnout, resp. nařídit jej, jsou-li splněny důvody pro jeho vydání, i v případě, že doplatek nebyl dosud uhrazen. Pokud by doplatek jistoty nebyl následně uhrazen v poskytnuté lhůtě, předběžné opatření soud obdobně jako v předchozím případě zruší dle ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ.

S ohledem na dikci předmětného ustanovení lze uzavřít, že soud může uložit povinnost k doplacení jistoty nejpozději spolu s vydáním předběžného opatření. Po nařízení předběžného opatření lze uložit povinnost ke složení doplatku jistoty pouze na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost (§ 76h OSŘ).

V této souvislosti pouze doplňujeme, že obecně není stanovena povinnost skládat jistotu, a tudíž ani doplatek jistoty, při podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve věci výživného, ve věcech pracovních, náhrady újmy na zdraví. Dále se povinnost složit jistotu nevztahuje na případy, kdy jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků či existuje-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma a navrhovatel osvědčí skutečnost, že jistotu nemohl bez své viny složit.

Závěrem pouze uvádíme, že k přijetí rozšíření možností soudu vyzvat navrhovatele k doplacení jistoty vedla zákonodárce dle důvodové zprávy snaha eliminovat opakované zjevně nedůvodné či šikanózní návrhy.