Vztah místní příslušnosti exekutora a práva na spravedlivý proces

V exekučním řízení platí, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. V únoru letošního roku skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení těch částí ustanovení § 28 a § 38 odst. 1 exekučního řádu (dále jen „e.ř.“), které umožňují oprávněnému zvolit si soudního exekutora, k němuž exekuční návrh podá.

exekutor, Exekutorský úřad Přerov, člen skupiny Exekutoři proti teritorialitě
Foto: Shutterstock

Návrh směřuje ke zrušení soutěže s výhledem na následné omezení volby soudního exekutora na obvod krajského soudu, v jehož obvodu je obecný soud povinného s tím, že napříště by exekuci měl provádět soudní exekutor vybraný nezávisle na vůli oprávněného. Právo volby exekutora návrh označuje za protiústavní, neboť údajně umožňuje narušení nezávislosti soudního exekutora, jeho provázání s oprávněným, narušení rovnosti účastníků a jejich práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud se v otázce práva oprávněného na volbu soudního exekutora již dříve vyjádřil v tom směru, že tato problematika ústavní rozměr postrádá a právo volby exekutora v rukou oprávněného označil za jedno z klíčových ustanovení, na nichž je vystavěn exekuční řád.[1] S ohledem na absenci ústavního rozměru se budu dále zabývat jen vztahem místní příslušnosti exekutora a práva na spravedlivý proces.

Místní příslušnost orgánu, jemuž je věc svěřena, a právo na spravedlivý proces jsou dvě rozdílné a na sobě nezávislé materie. Právo na spravedlivý proces představuje možnost pro každého jedince obrátit se na nezávislý a nestranný soud, domáhat se u něj ochrany a k tomu využít všech právních institutů a záruk, které právní řád nabízí. Je tak místní příslušnosti nadřazeno, neboť bez ohledu na to, zda tu pravidla místní příslušnosti jsou či nejsou, garanci práva na spravedlivý proces musí ctít kterýkoli orgán bez ohledu na způsob jeho výběru. Místní příslušnost pak představuje jen pravidla pro určení, který konkrétní orgán bude příslušný k provádění úkonů v řízení.

Nejinak tomu je v případě výběru soudního exekutora. Ustanovení § 28 e.ř. představuje zákonodárcem od počátku zamýšlený způsob určení místní příslušnosti exekutora, v daném případě na výběr daný oprávněnému. Právo na spravedlivý proces je v prvé řadě garantováno způsobem výběru a jmenování soudního exekutora do exekutorského úřadu, zákonem uloženou nezávislostí exekutora, systémem povinností uložených soudnímu exekutorovi a státním dohledem nad výkonem exekutorského úřadu. V konkrétním exekučním řízení pak oprávněný své právo na spravedlivý proces realizuje tím, že se může se svým nárokem obrátit na kteréhokoli soudního exekutora. Povinný je realizuje prostřednictvím práva vznášet u soudu námitku podjatosti soudního exekutora, podávat opravné prostředky proti jeho rozhodnutím, o nichž pak rozhoduje soud, a iniciovat zahájení výkonu státního dohledu v daném řízení.

Stejně tak nelze shledat vazbu mezi místní příslušností rozhodujícího orgánu a porušením práva na spravedlivý proces nebo jiných povinností rozhodujícího orgánu.[2] Důkazem toho je bohatá judikatura nejen Evropského soudu pro lidská práva v oblasti porušení práva na spravedlivý proces právě ze strany místně příslušných soudů a správních orgánů a vysoká míra úspěšně uplatněných nároků na náhradu škody vůči státu. Nejčastěji odškodňovaným nárokem na náhradu škody je průtah v řízení, následovaný nezákonnou vazbou.[3] V praxi se ukazuje, že ani u místně příslušného zákonného soudce nelze plně vyloučit porušení nezávislosti.[4]

Místní příslušnost proto k zajištění rovnosti účastníků nebo práva na spravedlivý proces sloužit nemůže. Obdobně bychom totiž mohli argumentovat proti zásadě actorsequiturforumrei, kdy i žalobce jde s žalobou k obecnému soudu žalovaného. Vždy tu tedy ze dvou účastníků bude jeden, kterému není místní příslušnost nakloněna. Mohou nastat i případy, kdy tato je příznivá k oběma stranám nebo naopak ani k jedné z nich. Ani občanský soudní řád nesleduje v otázce místní příslušnosti soudu bezvýhradně bydliště žalovaného. Naopak pro část třetí i šestou stanoví řadu výjimek z místní příslušnosti obecného soudu žalovaného (povinného), když vedle a namísto ní stanoví místní příslušnost zvláštní,[5] na výběr danou,[6] výlučnou[7] nebo dohodnutou účastníky.[8] V části šesté pak dále stanoví místní příslušnost náhradní[9] a zvláštní místní příslušnost je stanovena pro výkon rozhodnutí, který se týká nemovité věci nebo obchodního závodu povinného.[10] V případě výkonu rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte je dokonce stanovena místní příslušnost podle bydliště nezletilého oprávněného.[11]

Právo na spravedlivý proces a rovnost účastníků proto bez ohledu na pravidla místní příslušnosti budou zaručena dělbou moci mezi soudního exekutora a exekuční soud s vymezením zákonného rámce, v němž mohou uplatňovat svoji pravomoc, stanovením poučovací povinnosti vůči účastníkům, dohledem nad dodržováním právních předpisů a systémem opravných prostředků a sankcí za jejich porušení. V neposlední řadě jako ultima racio pak nastupuje institut odškodnění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

Dále srov. Statistiky dohledové činnosti Ministerstva spravedlnosti nad soudními exekutory za roky 2016 a 2017, Dostupné na https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5861&d=354394, cit dne 29.3.2018


[1] Blíže viz rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. II.ÚS 3577/14sp. zn. II. ÚS 1331/07

[2] Srov. roční výkazy o vyřizování stížností na postup soudů v ČR za rok 2011 a starší. Dostupné na https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5945&d=309237, cit dne 29.3.2018 a dále

[3] Blíže např. viz Přehled vyřizování agendy odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti za rok 2014 a starší. (Online), dostupné na https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5871&d=344457, cit dne 29.3.2018. Statistické údaje z let 2015-2017 Ministerstvo spravedlnosti nezveřejnilo.

[4] K tomu srov. např. ČTK, iDNES.cz. Soudce Elischera ministr do ukončení trestního stíhání zprostil funkce, online. 26.3.2018. Dostupné na https://zpravy.idnes.cz/soudce-ivan-elischer-zprosteni-vykonu-funkce-prazsky-vrchni-soud-10a-/domaci.aspx?c=A180326_121402_domaci_ekl, cit. Dne 29.3.2018

[5] § 86 odst. 2 o.s.ř.

[6] § 87 o.s.ř.

[7] § 88 o.s.ř.

[8] § 89a o.s.ř.

[9] § 252 odst. 2 o.s.ř.

[10] § 252 odst. 4 o.s.ř.

[11] § 252 odst. 3 o.s.ř.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články