Komentář k NOZ: § 35 - Závislá práce nezletilých starších než patnáct let
(1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. (2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem.
Komentář
Nový občanský zákoník jako obecný právní předpis soukromého práva přebral do svých obecných ustanovení o fyzických osobách i vymezení statusové otázky zaměstnance v pracovněprávním vztahu. Vymezuje pracovněprávní svéprávnost zaměstnance, ačkoliv pracovněprávní vztahy, potažmo závislá práce, jsou upraveny i nadále v samostatném zákoně, v zákoníku práce. Výše citované ustanovení konkrétně stanoví, kdo může vstupovat do pracovněprávních vztahů, komu tak mohou vznikat práva a povinnosti. Byla převzata dosavadní úprava § 6 zákoníku práce s drobnou korekcí spočívající ve stanovení kumulativní podmínky (věk 15 let a ukončená povinná školní docházka) pro vstup do pracovněprávního vztahu. Oproti dřívější úpravě je tedy nyní pro uzavření např. pracovní smlouvy rozhodné, zda jsou splněny obě podmínky současně. Prakticky to znamená, že pracovní smlouvy mohou být u nezletilců platně podepsané nejdříve 1. července příslušného roku. Stará právní úprava považovala podmínku ukončení povinné školní docházky rozhodnou pouze pro učení data nástupu do zaměstnání.
Odstavec druhý tohoto ustanovení promítá zvýšenou rodičovskou odpovědnost i do sjednaných pracovněprávních vztahů nezletilců. Konkrétně umožňuje zákonnému zástupci nezletilce (mladšího 16 let) rozvázat pracovní poměr apod., je-li to nutné v zájmu jeho vzdělání, vývoje či zdraví. Pro platnost rozvázání pracovního poměru je vyžadováno přivolení soudu v této věci. Další podmínky upravují ustanovení zákoníku práce (§ 56a, 77 odst. 5).
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
- 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
- čl. 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138, o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání
- směrnice Rady 94/33/ES, o ochraně mladistvých zaměstnanců
Související ustanovení
- § 31, 34, 2401 NOZ, § 121 a násl. ZoZ, § 6, 7, 10, 56a a 77 odst. 5 ZP
Související pojmy
- nezletilí, svéprávnost, závislá práce
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
