Komentář k NOZ: § 35 - Závislá práce nezletilých starších než patnáct let
(1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. (2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem.
Komentář
Nový občanský zákoník jako obecný právní předpis soukromého práva přebral do svých obecných ustanovení o fyzických osobách i vymezení statusové otázky zaměstnance v pracovněprávním vztahu. Vymezuje pracovněprávní svéprávnost zaměstnance, ačkoliv pracovněprávní vztahy, potažmo závislá práce, jsou upraveny i nadále v samostatném zákoně, v zákoníku práce. Výše citované ustanovení konkrétně stanoví, kdo může vstupovat do pracovněprávních vztahů, komu tak mohou vznikat práva a povinnosti. Byla převzata dosavadní úprava § 6 zákoníku práce s drobnou korekcí spočívající ve stanovení kumulativní podmínky (věk 15 let a ukončená povinná školní docházka) pro vstup do pracovněprávního vztahu. Oproti dřívější úpravě je tedy nyní pro uzavření např. pracovní smlouvy rozhodné, zda jsou splněny obě podmínky současně. Prakticky to znamená, že pracovní smlouvy mohou být u nezletilců platně podepsané nejdříve 1. července příslušného roku. Stará právní úprava považovala podmínku ukončení povinné školní docházky rozhodnou pouze pro učení data nástupu do zaměstnání.
Odstavec druhý tohoto ustanovení promítá zvýšenou rodičovskou odpovědnost i do sjednaných pracovněprávních vztahů nezletilců. Konkrétně umožňuje zákonnému zástupci nezletilce (mladšího 16 let) rozvázat pracovní poměr apod., je-li to nutné v zájmu jeho vzdělání, vývoje či zdraví. Pro platnost rozvázání pracovního poměru je vyžadováno přivolení soudu v této věci. Další podmínky upravují ustanovení zákoníku práce (§ 56a, 77 odst. 5).
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
- 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
- čl. 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138, o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání
- směrnice Rady 94/33/ES, o ochraně mladistvých zaměstnanců
Související ustanovení
- § 31, 34, 2401 NOZ, § 121 a násl. ZoZ, § 6, 7, 10, 56a a 77 odst. 5 ZP
Související pojmy
- nezletilí, svéprávnost, závislá práce
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


