5 věcí, na které si při akvizici developerského projektu dát pozor
Pokud plánujete akvizici developerského projektu, právní due diligence Vás zřejmě nemine. A co jsou tedy častá rizika, na něž Vás u vybraného projektu právní prověrka upozorní?
Územní plánování a stavební právo
Důležité je zejména, aby byl projekt v souladu s územně plánovací dokumentací. Prověřte, zda tomu odpovídá právní a faktický stav projektu.
Prvním krokem by vždy mělo být požádat stavební úřad o územně plánovací informaci k souladu jeho záměru s územním plánem. V případě nesouladu je také možné dohodnout se s obcí na spolupráci a změně územního plánu.
Stejně důležité je prověřit, zda byly územní rozhodnutí a stavební povolení vydány v souladu s právem, zda odpovídají faktickému stavu developerského projektu a neexistují rizika možného zrušení těchto rozhodnutí nebo napadení postupů, stanovisek a rozhodnutí dotčených orgánů, která by záměr ohrožovala. Pokud se jedná o již zkolaudované stavby, je třeba prověřit i podmínky kolaudace.
Pokud byla mezi obcí a developerem uzavřena smlouva o spolupráci, je nezbytné vyhodnotit její obsah a závazky z ní plynoucí.
Práva k projektové dokumentaci
Projektová dokumentace zpravidla bývá architektonickým dílem chráněným podle autorského zákona. Budete-li proto již při přípravě akvizice developerského projektu počítat například se změnou projektové dokumentace, doporučujeme prověřit rozsah práv prodávajícího k projektové dokumentaci.
Pokud totiž prodávající nedisponuje právy k projektové dokumentaci v potřebném rozsahu, případná nutnost vypracovat novou projektovou dokumentaci může později ohrozit celý váš záměr nebo způsobit značné zpoždění realizace.
Nabývací tituly
Pokud se chystáte na akvizici, musíte si být jisti, že nemovitosti, které chcete nabýt, skutečně vlastní prodávající. Známe totiž i s případy, kdy část pozemku, která má být nabývána, není ve vlastnictví prodávajícího, protože ji vydržela třetí osoba. Toto riziko se výrazně zvýšilo s přijetím nového občanského zákoníku upravujícího mimořádné vydržení.
Kromě prověření vlastnických vztahů jsou důležité také např. služebnosti inženýrské sítě nebo služebnosti zajišťující přístup k nemovitosti. Bez napojení pozemku na inženýrské sítě nebo zajištění řádného přístupu nebude totiž možné zamýšlenou stavbu zkolaudovat a řádně užívat.
Financování
Z pohledu financování doporučujeme zkoumat povinnosti převodce z úvěrových smluv nebo dotačních podmínek.
Zvláštní pozornost je přitom potřeba věnovat doložkám vyžadujícím předchozí souhlas poskytovatele úvěrového nebo dotačního financování ohledně změny vlastnické struktury (tzv. change of control clause). Bez souhlasu by totiž mohlo dojít např. k okamžitému zesplatnění úvěru, což by v případě jeho nesplacení mohlo vést výkonu zástavního práva zatěžujícího nabývaný majetek.
Případně porušení dotačních podmínek zase může vést ke ztrátě nároku na dotaci nebo ke vzniku povinnosti již obdrženou dotaci vracet.
Smluvní vztahy s dodavateli a zákazníky
Pokud nabýváte již rozestavěný developerský projekt, je klíčové rovněž nastavení stávajících smluvních vztahů. Jedná-li se o stavební společnost, která výstavbu developerského projektu realizuje, je nezbytné zajistit převod práv a povinností ze smlouvy o dílo uzavřené mezi prodávajícím, jako objednatelem, a stavební společností, jako zhotovitelem, a zejména ověřit klíčové aspekty smlouvy o dílo, např. omezení odpovědnosti zhotovitele, termíny provedení, záruční podmínky, rozsah dodávek, vícepráce apod.
Ve vztahu k (budoucím) zákazníkům, např. budoucím kupujícím jednotek v bytovém domě, doporučujeme přezkoumat také podmínky smlouvy o smlouvě budoucí kupní.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



