Nový přestupkový zákon
Nový přestupkový zákon (zákon č. 250/2016 Sb.) zavádí s účinností od 01.07.2017 jednotnou právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob včetně právní úpravy řízení k uplatnění této odpovědnosti.
Stávající právní úprava správněprávní odpovědnosti je velmi komplikovaná a nepřehledná. Správní delikty jsou členěny na přestupky a jiné správní delikty, kdy přestupkem je pouze takový protiprávní čin, který je zákonem výslovně jako přestupek označen. Přestupku se však může dopustit pouze fyzická (nepodnikající) osoba. Právní úprava přestupků je nyní obsažena především v přestupkovém zákoně (zákon č. 200/1990 Sb.). Vedle přestupků pak existuje rozsáhlá a různorodá skupina tzv. jiných správních deliktů, kdy se jedná o jiné protiprávní činy fyzických osob (ty, které nejsou označeny za přestupky), protiprávní činy právnických osob a protiprávní činy fyzických podnikajících osob. Tyto jiné správní delikty jsou vymezeny v desítkách zvláštních právních předpisů a stávající přestupkový zákon se na ně nevztahuje. Jiné správní delikty tak postrádají obecnou právní úpravu. Toto nový přestupkový zákon změní.
Nový přestupkový zákon sjednocuje právní úpravu odpovědnosti za správní delikty fyzických (nepodnikajících i podnikajících) osob a právnických osob. Nově tak bude přestupek zahrnovat vedle stávajících přestupků fyzických osob i jiné správní delikty fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Toto lze považovat za největší přínos nové právní úpravy přestupkového práva.
Nový přestupkový zákon komplexně upravuje základy a podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy sankcí a pravidla pro jejich ukládání včetně řízení o přestupku. Skutkové podstaty přestupků budou i nadále upraveny v sankčních ustanoveních zvláštních zákonů upravujících výkon státní správy na jednotlivých úsecích. Důvodem je, že skutkové podstaty přestupků jsou obvykle založeny na porušení povinností stanovených těmito zvláštními zákony. Vedle zvláštních zákonů jsou některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy upraveny zákonem o některých přestupcích (z. č. 251/2016 Sb.), který byl přijat spolu s novým přestupkovým zákonem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




