Nový přestupkový zákon
Nový přestupkový zákon (zákon č. 250/2016 Sb.) zavádí s účinností od 01.07.2017 jednotnou právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob včetně právní úpravy řízení k uplatnění této odpovědnosti.
Stávající právní úprava správněprávní odpovědnosti je velmi komplikovaná a nepřehledná. Správní delikty jsou členěny na přestupky a jiné správní delikty, kdy přestupkem je pouze takový protiprávní čin, který je zákonem výslovně jako přestupek označen. Přestupku se však může dopustit pouze fyzická (nepodnikající) osoba. Právní úprava přestupků je nyní obsažena především v přestupkovém zákoně (zákon č. 200/1990 Sb.). Vedle přestupků pak existuje rozsáhlá a různorodá skupina tzv. jiných správních deliktů, kdy se jedná o jiné protiprávní činy fyzických osob (ty, které nejsou označeny za přestupky), protiprávní činy právnických osob a protiprávní činy fyzických podnikajících osob. Tyto jiné správní delikty jsou vymezeny v desítkách zvláštních právních předpisů a stávající přestupkový zákon se na ně nevztahuje. Jiné správní delikty tak postrádají obecnou právní úpravu. Toto nový přestupkový zákon změní.
Nový přestupkový zákon sjednocuje právní úpravu odpovědnosti za správní delikty fyzických (nepodnikajících i podnikajících) osob a právnických osob. Nově tak bude přestupek zahrnovat vedle stávajících přestupků fyzických osob i jiné správní delikty fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Toto lze považovat za největší přínos nové právní úpravy přestupkového práva.
Nový přestupkový zákon komplexně upravuje základy a podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy sankcí a pravidla pro jejich ukládání včetně řízení o přestupku. Skutkové podstaty přestupků budou i nadále upraveny v sankčních ustanoveních zvláštních zákonů upravujících výkon státní správy na jednotlivých úsecích. Důvodem je, že skutkové podstaty přestupků jsou obvykle založeny na porušení povinností stanovených těmito zvláštními zákony. Vedle zvláštních zákonů jsou některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy upraveny zákonem o některých přestupcích (z. č. 251/2016 Sb.), který byl přijat spolu s novým přestupkovým zákonem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




